32 C 353/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13.500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplatil v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Za dobu trvání smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. Peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, a poplatkem za zpracování úvěru , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru a dále k doplnění důkazů, neboť k žalobě nebyla přiložena smlouva o úvěru ani jiná listina, která by uzavření úvěrové smlouvy prokazovala. Žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala a smlouvu o úvěru nedoložila.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru, neboť tato smlouva nebyla soudu předložena. Jelikož finanční prostředky měly být dle žalobních tvrzení žalovanému vyplaceny v hotovosti oproti podpisu uvedené úvěrové smlouvy, neměl soud za prokázané ani to, že tyto finanční prostředky byly žalovanému skutečně vyplaceny.

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem; nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně dodržela písemnou formu smlouvy, neprokázala ani to, že smlouva byla se žalovaným skutečně uzavřena. Soud proto nároku žalobkyně nemohl vyhovět z titulu tvrzené smlouvy o úvěru.

8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně neprokázala, že žalovanému byls ze strany její právní předchůdkyně vyplacena tvrzená jistina úvěru, tato měla být vyplacena oproti podpisu smlouvy v hotovosti, podepsaná smlouva nicméně doložena nebyla. Soud tak nemohl nároku žalobkyně vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný se vůči žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, o cokoli obohatil. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byla žalobkyně zcela neúspěšná, byl by to tedy žalovaný, kdo by měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, z obsahu spisu je však zřejmé, že žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.