32 C 353/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 204 284,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, částkas úrokem 6,29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úroky, zákonnými úroky z prodlení, z částek a období, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření č. , č. účtu, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplácel v dohodnutých splátkách, a to ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně, která tak využila svého práva, úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité dobrovolné úhradě dlužné částky. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu doplnil svá žalobní tvrzení podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 22-23 spisu). Zástupce žalobkyně uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací o žalovaném, zejména z jeho výpisů z účtu a potvrzení zaměstnavatele, a dále z veřejně dostupných registrů nebo jiných informačních zdrojů. Právní předchůdkyně žalobkyně všechny získané informace řádně posoudila, přičemž dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný ve vztahu k výši poskytnutého úvěru.

4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřili, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, ze dne , datum, , která byla podepsána žalovaným, měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, kterou bylo založeno stavební spoření s cílovou částkou , částka, měsíčně (výše úvěru), na spořící účet mělo být vkládáno , částka, měsíčně.Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané čerpání úvěru, jeho dosavadní splácení, prodlení žalovaného i strukturu dluhu.Posouzením úvěruschopnosti klienta + výpisy z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet.Potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance a o výši vyplacených náhrad ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně si před uzavřením úvěrové smlouvy vyžádala od zaměstnavatele žalovaného toto potvrzení.Platebním příkazem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala částku poskytnutého úvěru na bankovní účet žalovaného.Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před postoupením pohledávky vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné splátky a upozornila jej, že pokud ji neuhradí, bude celý zbývající dluh prohlášen za splatný.Výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne , datum, , měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného.

6. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalovanému nebyla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena žádná exekuční řízení, po uzavření úvěrové smlouvy proti žalovanému bylo zahájeno 6 exekučních řízení EXE. Tato nicméně žádným způsobem nebrání závěru, že v době uzavření úvěrové smlouvy žalovaný byl úvěruschopný, neboť tato řízení byla zahájena až v roce 2023 až 2025.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně úvěruschopný, ve vztahu k výši poskytnutého úvěru.

8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

9. Ohledně úroků z úvěru soud neaplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, který je omezeno úročení sjednaným úrokem z úvěru pouze na dobu 90 dnů ode dne prodlení, neboť v tomto případě byla smlouva o úvěru uzavřena před účinností výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.