32 C 395/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 19.500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do smluvní pokuty ve výši 6.500 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.937,71 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 918,89 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 13.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.937,71 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.000 Kč od datum do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 6.500 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru“ číslo kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 1.000 Kč, vyplacených v hotovosti při podpisu smlouvy, a dne datum byla mezi týmiž účastníky uzavřena„ Smlouva o úvěru“ číslo (tzn. smlouva stejného čísla, kterou žalobce v žalobě označil jako„ Dodatek ke smlouvě o úvěru“) na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 13.000 Kč vyplacených bezhotovostně na účet žalované (přičemž částka 13.000 Kč zahrnovala i dříve poskytnutých 1.000 Kč). Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu do datum, splatnost úvěru nastala ke dni datum. Dlužná částka ve výši 19.500 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 13.000 Kč a smluvní pokutou 6.500 Kč.

2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne datum, že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.

3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Dohodou o postoupení pohledávek ze dne datum + Přílohy, Potvrzením o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne datum, Přílohou – Seznam postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Podacím archem ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: právnická osoba doručená soudu dne datum, měl soud za prokázané, že účet č. bankovní účet patří žalované (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalované, měl soud za prokázané platy od právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 2.000 Kč dne datum, ve výši 5.000 Kč dne datum, ve výši 5.000 Kč dne datum (na čl. 23). Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává odeslání částky 2.000 Kč dne datum na účet žalované, Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává odeslání částky 5.000 Kč dne datum na účet žalované a Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává odeslání částky 5.000 Kč dne datum na účet žalované, měl soud za prokázané, že žalobce žalované na její účet poskytl bezhotovostně celkem 12.000 Kč. Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, která je podepsaná žalovanou měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, kdy jistina činila 1.000 Kč a úroková sazba činila 0 % ročně, splatnost byla dohodnuta na 30 dní s možností prodloužení lhůty splatnosti, dále jí měl soud za prokázané, že žalované byla částka 1.000 Kč vyplacena v hotovosti. Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, která je nepodepsaná žalovanou měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, kdy jistina činila 13.000 Kč (přičemž částka 13.000 Kč zahrnovala i dříve poskytnutých 1.000 Kč) a úroková sazba činila 0 % ročně, splatnost byla dohodnuta na 30 dní s možností prodloužení lhůty splatnosti, avšak datum splatnosti určené přímo datem bylo stanoveno na datum (což dle názoru soudu koliduje), dále jí měl soud za prokázané, že žalované byla částka celkem 12.000 Kč vyplacena bezhotovostně na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázané odeslání částky 1 Kč dne datum z účtu žalované na účet právního předchůdce žalobce. Listinou nazvanou:„ KIZAP číslo“ měl soud za prokázané osobní údaje žalované, které takto právní předchůdce žalobce evidoval. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – podepsaným žalovanou měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru seznámil žalovanou se všemi významnými parametry úvěru, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby a rovněž měl soud za prokázaný fakt, že se tato výzva dostala do dispozice žalované, jak vyplývá z podacího archu a to na adrese, kterou žalovaná právnímu předchůdci žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne datum sdělila.

6. Žalobce soudu nedoložil žádné důkazní prostředky k tomu, jak právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou zjišťoval úvěruschopnost žalované, tzn. je zřejmé, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, která byla podrobněji rozebrána v odstavci 1. tohoto rozsudku, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost byla posouzena pouze z tvrzení žalované.

8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 9. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 23.371,91 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení (celkem do dne vyhlášení rozsudku 16.871,91 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 72,19 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalované tak činil 27,81 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobci přiznal ve výši 44,38 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily 2.070,50 Kč (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), tzn., že soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 918,89 Kč. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 750 Kč za dva a půl úkonu právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 220,50 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.