32 C 445/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se zamítá co do úroků z úvěru ve výši 320,96 Kč, dále co do úroků z úvěru ve výši 18,9 % ročně z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum] a dále co do úroků z úvěru ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 290,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.</b> 1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 5.000 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 18,9 % z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum], dále spolu s úroky z úvěru ve výši 8,25 % z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 320,96 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Rámcové smlouvy [číslo]“, kterou údajně uzavřel žalobce se žalovaným dne [datum] (v elektronické podobě), ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] (žalovaný prokazatelně vlastnoručně podepsal pouze uvedený dodatek, rámcová smlouva byla podepsána z mobilní aplikace žalovaného), na základě které žalobce údajně zřídil a vedl žalovanému bankovní účet a poskytl mu neúčelový úvěr ve výši 5.000 Kč formou kontokorentu. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutých splátkách, žalobce proto využil svého práva, kontokorent žalovanému zablokoval, pohledávku zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Dlužná částka ve výši 5.000 Kč byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru. Žalobce dále požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši a za období, jak jsou specifikovány výše.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

4. Žalobce na výzvu soudu sice doplnil ve svém podání doručené soudu dne [datum] svá tvrzení a uvedl, že úvěruschopnost žalovaného při uzavírání dodatku [číslo] k rámcové smlouvě, kterým byl žalovanému povolen kontokorentní úvěr do stanoveného limitu, posuzoval zejména na základě informací, které mu poskytl sám žalovaný, a které si následně dle potřeby ověřil z dostupných registrů. Žalobce mimo jiné zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného je 10.085 Kč, interně si rovněž zjišťoval počet exekucí vedených proti žalovanému.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že žalobce vedl pro žalovaného údajně na základě rámcové smlouvy soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto rámcovou uzavřel se žalobcem skutečně žalovaný, neboť rámcová smlouva nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, to že žalobce tvrdil, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaný skutečně učinil), bankovní účet, ze kterého umožnil žalovanému na základě dodatku [číslo] (tento byl žalovaným řádně podepsán) čerpat ode dne [datum] kontokorentní úvěr až do limitu 5.000 Kč. Soud má rovněž za prokázané tvrzení žalobce, že žalovaný kontokorentní úvěr do stanoveného limitu plně vyčerpal a následně jej nijak nesplácel. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalovaného pouze formálně a omezil se v zásadě pouze na zjištění jeho měsíčního příjmu. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo před uzavřením dodatku [číslo] vedeno celkem 10 řízení EXE a 1 řízení E. Přesto žalobce dospěl k závěru, že žalovaný bude ze svého příjmu, který v té době nedosahoval ani výše minimální zaručené mzdy, i přes velký počet zjištěných exekucí, schopen poskytnutý kontokorentní úvěr hradit. Soud z výše uvedených důvodů přiznal žalobci podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 5.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku. Částku 5.000 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, respektive smlouvy o účtu, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobcem uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení a ustanovení § 2662 až 2675 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o smlouvě o účtu. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 6.365,16 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku 5.496,10 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 86,35 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalovaného tak činil 13,65 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobci přiznal ve výši 72,70 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily 400 Kč, tzn., že soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 290,80 Kč. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.