32 C 489/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 19.306,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, částka, ,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částkazákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,kapitalizovaný úrok , částka, ,úrok 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,kapitalizovaný poplatek z prodlení , částka, ,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem , částka, , dále spolu s úrokem 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s kapitalizovaným poplatkem z prodlení , částka, – to vše z titulu smlouvy o úvěru , číslo, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, nicméně řádně jej nesplácela dohodnutým způsobem a opakovaně se dostávala do prodlení, z důvodu porušení smluvních podmínek došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes výzvy žalobkyně. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena pouze nesplacenou jistinou úvěru. Žalobkyně dále požadovala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.

2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení v podání doručeném soudu dne , datum, , v němž uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela ze znalosti příjmů a výdajů žalované získaných z jejího běžného účtu, který žalobkyně vedla. Současně si žalovanou prověřila v dostupných registrech a dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná ve vztahu k poskytovanému úvěru. Žalobkyně předložila k prokázání svých tvrzení listiny, které budou podrobněji rozebrány níže.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 18,36 % ročně, úvěr měl být splácen v 60 měsíčních splátkách od , datum, , roční procentní sazba nákladů činila 19,96 % ročně, celkem k zaplacení bylo , částka, . V případě řádného splácení by byl úvěr doplacen , datum, . Úvěr byl žalované vyplacen bezhotovostním převodem na její bankovní účet vedený u žalobkyně.Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná prostřednictvím svého internetového bankovnictví (viz záznam o podpisu klienta) požádala o poskytnutí úvěru s parametry odpovídajícími výše uvedené úvěrové smlouvě, současně uvedla, že její čistý měsíční příjem činní , částka, a její výdaje , částka, , dále splácí , částka, na předchozí závazky.Předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru měl soud za prokázané, že žalobkyně zprostředkovala žalované před uzavřením úvěrové smlouvy všechny zákonem požadované informace. Záznamem o podpisu klienta měl soud za prokázané, že žalovaná se s těmito informacemi seznámila.Obchodními podmínkami pro , právnická osoba, spotřebitelské úvěry účinnými od , datum, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Informací z , právnická osoba, + listinou Data o žádosti měl soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z informací, které sama zjistila, nikoli pouze z tvrzení žalované, která byla minimálně v rovině tvrzení o výdajích podceněná.Výpisem z běžného účtu žalované a výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané čerpání úvěru dne , datum, . Interním přehledem o úvěru měl soud za prokázanou výši a strukturu dluhu a průběh splácení úvěru žalovanou.Listinou „, jméno FO, účtu nebylo dost peněz“ (1. upomínka) + Výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva) + + Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou opakovaně upozornila na prodlení s úhradou splátek úvěru a vyzývala ji k nápravě, k prvnímu prodlení došlo k , datum, .Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně po marných písemných upomínkách a výzvách přistoupila k zesplatnění pohledávky úvěru ke dni , datum, , a toto zesplatnění řádně oznámila žalované.Poslední výzvou k zaplacení dluhu + Dokladem o odeslání měl soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji, že v případě, že nebude pohledávka uhrazena, bude přistoupeno k jejímu vymáhání, a to i prostřednictvím soudu, a že se tato výzva dostala do dispozice žalované.Tím byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.

5. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalované nebylo nikdy vedeno žádné exekuční řízení.

6. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z informací, které měla na základě vedení jejího bankovního učtu, a zároveň z informací z dostupných registrů. Tak zjistila, že žalovaná má dostatečný disponibilní příjem, z nějž bude schopna úvěr splácet, a současně že nemá jiné závazky, které by její schopnost splácet snižovaly.

7. Právní posouzení věci spočívalo v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

8. Ohledně úroků z úvěru soud neaplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší“, neboť v tomto případě je úrok z úvěru nižší, než by za rozhodné období byl zákonný úrok z prodlení.

9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 o. z. dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Žalobkyně před předáním věci svému zástupci řádně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možné soudní vymáhání v případě, že pohledávka uhrazena nebude, splnila tak podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za dva úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve znění účinném do , datum, (za převzetí a přípravu zastoupení a podání ve věci samé – žalobu, soud nepřiznal odměnu za kvalifikovanou výzvu k plnění před podáním žaloby, neboť tato nebyla přílohou žaloby, tedy nebylo prokázáno, že by ze strany zástupce žalobkyně žalované skutečně zaslána, současně soud nepřiznal odměnu za doplnění žalobních tvrzení ohledně úvěruschopnosti žalované, neboť tato tvrzení měla být obsažena už v žalobě), dvěma režijními paušály po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) AT ve znění účinném do , datum, , tj. celkem , částka, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud pro výpočet odměny za zastoupení použil AT ve znění účinném do , datum, , neboť právní úkony, za něž byla odměna přiznána, byly učiněny před účinností novely této vyhlášky (§ 15 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, ). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně