32 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18.049,96 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18.049,96 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17.999,96 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4.817,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 18.049,96 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17.999,96 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o klasickém úvěru“ [číslo] na základě žádosti [číslo], (smlouva o úvěru dle účinného zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [anonymizována čtyři slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.275 Kč na nákup zboží – drobné černé elektro. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách, a proto právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy, pohledávku zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 18.049,96 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou 15.275 Kč, úroky přirostlými k jistině 1.519,43 Kč, poplatky 800 Kč, smluvní pokutou 213,53 Kč, náklady vymáhání 50 Kč a dlužným pojistným 192 Kč.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] učiněná zástupcem žalobce + Poštovní podací arch ze dne [datum], Předávací protokol ze dne [datum], Seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] učiněné právním předchůdcem žalobce, Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí/smlouvou o klasickém úvěru [číslo] ze dne [datum] – podepsanou žalovaným měl soud za prokázané, že to byl žalovaný, kdo právního předchůdce žalobce požádal o poskytnutí úvěru, dále měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši poskytnutého úvěru 15.275 Kč, který byl poskytnut na zakoupení drobného černého elektra, dále výši měsíční splátky úvěru 661 Kč, roční úrokovou sazbu v pevné výši 21,29 %, cenu úvěru 5.515 Kč, celkovou výši měsíční splátky včetně pojištění 693 Kč s tím, že úvěr měl být splacen ve 30 měsíčních splátkách, vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem [datum], roční procentuální sazbu nákladů (tzv. RPSN) 23,49 %, celkovou částku k zaplacení 19.830 Kč a výši měsíční úhrady za pojištění 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané uzavření této rámcové smlouvy a její obsah. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému veškeré relevantní informace o parametrech úvěru ještě před uzavřením smlouvy o úvěru, čímž splnil zákonné povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru. Souhlasem se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] měl soud za prokázané znění tohoto souhlasu vyžadovaného příslušným právním předpisem. Oboustrannou fotokopií občanského průkazu žalovaného měl soud za prokázané, že to byl skutečně žalovaný, kdo požádal právního předchůdce žalobce o úvěr a že byl tím, s kým právní předchůdce žalobce smlouvu o úvěru uzavřel. Výpisem z úvěrového účtu [číslo] měl soud za prokázané: průběh čerpání a splácení úvěru, stejně tak jako strukturu a výši dluhu, které byly podrobněji rozebrány v odstavci prvním odůvodnění tohoto rozsudku. Odstoupením od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně od úvěrové smlouvy odstoupil a toto odstoupení se žalovanému dostalo do dispozice, neboť bylo zasláno na jeho trvalou adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel, přičemž na této adrese dle doručenky, která se soudu vrátila od zaslaného předvolání k ústnímu jednání, žalovaný stále bydlí, neboť toto předvolání bylo vloženo do žalovaným užívané schránky (viz čl. 18 spisu). <b>Výše uvedenými důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.275 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobci vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. <i>6. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost.</i> 7. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

8. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4.817,20 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 2.720 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a za jeden úkon právní služby 1.820 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a jedním režijním paušálem 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 600 Kč a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 697,20 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.