32 C 67/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23.928,58 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 23.928,58 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 23.928,58 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 23.928,58 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 23.928,58 Kč od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], údajně se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalované úvěr ve výši 29.764 Kč (respektive poskytl úvěr do výše úvěrového limitu 35.000 Kč). Dle tvrzení žalobce dlužník neuhradil jistinu ve výši 23.928,58 Kč, přičemž toto tvrzení žalobce neodpovídá skutečnosti, jak bude podrobněji vyloženo dále.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Seznam postoupených pohledávek – s uvedenou pohledávkou za žalovanou, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a svou osobní účast u ústního jednání neomluvila.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky [právnická osoba] doručené soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patřil žalované (na čl. 23) + Výpisem z běžného účtu žalované, měl soud za prokázané platby od právního předchůdce žalobce žalované ve výši neznámé Kč (viz přílohová obálka). Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] nepodepsanou žalovanou – nepodepsanou účastníky, nepodepsanou žalovanou ani právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy však nebylo dle žaloby žalováno) touto smlouvou měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána žalovanou, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud však na druhou stranu neměl za prokázané, zda tuto smlouvu vůbec uzavřela žalovaná a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaná údajně při její údajném uzavírání seznámila, ani to, zda to byla skutečně žalovaná, kdo smlouvu uzavřel. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] nepodepsanou žalovanou – nepodepsanou účastníky, nepodepsanou žalovanou ani právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy naopak bylo dle žaloby žalováno) touto smlouvou měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána žalovanou, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud však na druhou stranu neměl za prokázané, zda tuto smlouvu vůbec uzavřela žalovaná a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaná údajně při její údajném uzavírání seznámila, ani to, zda to byla skutečně žalovaná, kdo smlouvu uzavřel. Svazkem 9 listin nazvaných:„ [jméno] application in info“ za období od [datum] do [datum] znějící na různé částky a to: 10.000 Kč, 1.770 Kč, 4.127 Kč, 782 Kč, 817 Kč, 468 Kč, 5.000 Kč, 5.000 Kč a 1.800 Kč, to je celkem 29.764 Kč měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce měl ve svých interních dokumentech, neboť tyto listiny jsou pouze interními dokumenty právního předchůdce žalobce, že vyplatil žalované tyto částky, k dotazu soudu však [právnická osoba] prvních 6 výše uvedených plateb ztotožnila jako platby přímo od právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], ale poslední 3 platby v souhrnné výši 11.800 Kč však banka dohledala pouze s názvem protiúčtu [právnická osoba], přičemž vzhledem ke správným datům i správné výši částek odpovídajícími listinám„ [jméno] application in info“ soud nepochybuje o tom, že právní předchůdce žalobce skutečně žalované poskytl celkem částku 29.764 Kč, jak ostatně žalobce tvrdil v žalobě. Svazkem 17 listin nazvaných:„ Platební informace – Výpis účtu“ měl soud za prokázané sice znění těchto listin, ale v těchto listinách se objevily pouze tyto výběry ve výši: 10.000 Kč, 4.127 Kč, 782 Kč, 5.000 Kč, 5.000 Kč, 1.800 Kč, tj. celkem 26.709 Kč. Co však soud vůbec nemá těmito listinami za prokázané, je nejdůležitější věc, a to kolik vlastně žalovaná v době tvrzeného smluvního vztahu právnímu předchůdci žalobce uhradila, resp. vrátila z poskytnutých finančních prostředků. Z těchto listin, které jistě nemohou být úplné, protože pak by jistě obsahovaly všechny poskytnuté částky ve výši 29.764 Kč, které naopak vyplývají z listin nazvaných„ [jméno] application in info“. Těmito listinami však soud neměl za prokázané, jak žalobce dospěl k žalované částce 23.928,58 Kč (která je v žalobě označena jako jistina úvěru), avšak tato částka dle těchto listin není jistinou úvěru tak, jak by se mohlo zdát, ze slov, která použil žalobce v žalobě, kdy uvedl, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 29.764 Kč, přičemž z listin rozebíraných v tomto subodstavci je patrné, že částka 23.928,58 Kč obsahuje jak tzv. náhrady účelně vynaložených nákladů, tak úroky z úvěru za období čerpání, výběry, poplatky za výběry a zejména tzv. zůstatek po poslední platbě 29.408,32 Kč – o němž soud vůbec netuší, co obsahuje, resp. z čeho se skládá a soud se tak může pouze dohadovat o tom, že se skládá z podobně nejasně tvořených částek tak, jak jsou i uvedeny v těchto listinách„ Platební informace“, přičemž podle soudu je i velmi podivné, že tyto listiny neobsahují datum jejich vydání, což je u právního dokumentu opravdu zcela neobvyklé a nestandardní. Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaná vůbec seznámila za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalované a rovněž právního předchůdce žalobce. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru ve výši 50.000 Kč nepodepsané žalovanou ani právním předchůdcem žalobce s úvěrovým limitem 50.000 Kč, neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaná vůbec seznámila za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalované a rovněž právního předchůdce žalobce, přičemž ke smlouvě s úvěrovými limitem 50.000 Kč, z níž bylo žalováno, již žalobce ani tyto standardní informace soudu nepředložil (z této smlouvy však nebylo dle žaloby žalováno). Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru ve výši 35.000 Kč nepodepsané žalovanou ani právním předchůdcem žalobce s úvěrovým limitem 35.000 Kč, neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaná vůbec seznámila za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalované a rovněž právního předchůdce žalobce, přičemž ke smlouvě s úvěrovými limitem 35.000 Kč, z níž bylo žalováno, již žalobce ani tyto standardní informace soudu nepředložil (z této smlouvy naopak bylo dle žaloby žalováno). Potvrzením o provedené platbě ve výši 5.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázanou tuto platbu od právního předchůdce žalobce prostřednictvím [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet]. Potvrzením o provedené platbě ve výši 5.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázanou tuto platbu od právního předchůdce žalobce prostřednictvím [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet]. Potvrzením o provedené platbě ve výši 1.800 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázanou tuto platbu od právního předchůdce žalobce prostřednictvím [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet]. Předžalobní výzvou ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalované, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalované evidovaného v Centrální evidenci obyvatel. Výpisem z ISASu řízení EXE, měl soud za prokázané, že, žalovaná má pouze 4 řízení EXE, která však byla zahájena až v letech 2019 – 2021 (na čl. 32).

5. Na výzvu soudu ve formě usnesení č. j. 32 C 67/2021-21 ze dne 9. 6. 2021, které bylo zástupci žalobce doručeno do datové schránky dne [datum], zástupce žalobce vůbec neodpověděl, přičemž v tomto usnesení byl vyzván, aby soudu sdělil následující informace – soud dále pro přehlednost uvádí celou výzvu adresovanou žalobci: <i>„ Soud vyzývá žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudu doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem žalobce, případně jeho právní předchůdce, zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké získal informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a aby v téže lhůtě označil a předložil důkazní prostředky (důkazy) k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být žalobce se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.</i> <i>Dále soud vyzývá žalobce, aby v téže lhůtě sdělil soudu přesně jaké částky a přesně v jakých termínech žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, žalované z titulu tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru (resp. z titulu smlouvy o zápůjčce či půjčce) vyplatil a jakým způsobem a k těmto tvrzením předložil důkazní prostředky (důkazy) k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být žalobce se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.</i> <i>Dále soud vyzývá žalobce, aby v téže lhůtě sdělil soudu přesně jaké částky žalovaná na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu právnímu předchůdci žalobce, respektive po skončení smluvního vztahu žalobci (resp. jinému právnímu nástupci původního věřitele), uhradila a v jakých termínech, a na jaké přesně nároky byly tyto platby započteny a k těmto tvrzením předložil důkazní prostředky (důkazy) k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být žalobce se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.“</i> <b>Z výše uvedeného vyplývá i to, že žalobce byl řádně poučen, že v případě nevyhovění výše uvedené výzvě může být v řízení se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.</b> <b>Soud rovněž netuší, proč byly soudu zaslány dvě verze Smlouvy o revolvingovém úvěru (viz výše), když žalováno bylo pouze ze starší z těchto smluv a to ze dne [datum], i když i to je otázka, neboť 4 částky a to: 468 Kč, 5.000 Kč, 5.000 Kč a 1.800 Kč byly zaslány až po uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Po pravdě řečeno soud vůbec neví co si má o počínání žalobce myslet.</b> 6. Žalobce na výzvu soudu viz výše, aby soudu sdělil, kolik žalovaná na žalobcem tvrzený úvěr celkem čerpala a zejména kolik splatila, nijak neodpověděl, přičemž věta použitá v žalobě:„ Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu úvěru ve výši 23.928,58 Kč“, soud tak opět vůbec vinou žalobce netuší, jaké„ případné dílčí platby“ žalovaná uhradila, pokud tedy vůbec nějaké částky uhradila (což je však velmi pravděpodobné vzhledem k tomu, že požadovaná částka je nižší než údajně celkem poskytnutá částka 29.764 Kč) a rovněž soud netuší na jaké„ údajné“ nároky byly tyto případné platby započítány a v jakých výších byly případně započítány.

7. Žalobce rovněž žádnými listinnými důkazními prostředky neprokázal svá tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem, a tato jeho tvrzení zůstala tedy pouhými neprokázanými tvrzeními. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalované nijak prověřovány nebyly.

8. Z výše podrobněji rozebraných listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že by to byla konkrétně žalovaná, kdo tvrzenou smlouvu uzavřel s právním předchůdcem žalobce. Při uzavírání tvrzené smlouvy nebyla nijak platně zjištěna (ověřena) totožnost žalované. Pouhé poskytnutí osobních údajů není řádným zjištěním a tím méně ověřením totožnosti. Údaje o čísle účtu a osobní údaje žalované mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi mnohokrát opakovaně setkává, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Není tak vůbec nijak prokázáno, že právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy se žalovanou.

9. Smlouva nebyla žalovanou podepsána (ani nikým jiným a to včetně právního předchůdce žalobce) a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, o kterém žalobce tvrdil, že s ním žalovaná údajně souhlasila. Tvrzení žalobce, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž údajně žalovaná souhlasila.

10. Soud tak nemá na jisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná, že smlouva byla uzavřena se žalovanou, ani že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

11. Soud se dále zabýval tím, zda byla jistina vyplacena žalované a zda se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované.

12. Ohledně právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 13. Soud nemohl zjistit případnou výši bezdůvodného obohacení ani bezdůvodné obohacení samotné, neboť nebylo prokázáno, v jaké výši byly poskytnuty finanční prostředky žalované právním předchůdcem žalobce, respektive je tu pochybnost, zda šlo o jednu nebo dvě smlouvy o revolvingovém úvěru, a zejména nebylo prokázáno, a jak bylo již vyloženo výše ani tvrzeno, jaké případně částky byly ze strany žalované či kohokoliv jiného na konto smlouvy o revolvingovém úvěru, splaceny. Soud tak nemohl učinit žádný platný a jednoznačný závěr o výši případného bezdůvodného obohacení, případně závěr o tom, že k žádnému bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo a to pro případ, kdyby bylo na konto smlouvy o úvěru hrazeno více (ať už kýmkoliv) než bylo právním předchůdce žalobce poskytnuto na účet žalované, což jak soud rovněž zná ze své úřední činnosti je možnost pravděpodobná. Soud již rovněž výše vyložil, že dle sdělení banky bylo žalované právním předchůdce žalobce poskytnuto tolik, co žalobce v žalobě tvrdil – v podrobnostech viz výše, avšak není jisté z jakých právních titulů, neboť přílohou žaloby byly dvě smlouvy o revolvingovém úvěru.

14. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru a ani případné bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť nebylo prokázáno, v jaké výši byly finanční prostředky právním předchůdcem žalobce poukázány na účet žalované z titulu tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru, neboť přílohou žaloby byly dvě smlouvy o revolvingovém úvěru. Z předložených listin nadepsané„ Platební informace - Výpis účtu“, nic o celkové výši poskytnutých finančních prostředků nevyplývá, neboť je zjevné, že byly žalované účtovány různé položky, kdy tyto listiny obsahují jak tzv. náhrady účelně vynaložených nákladů, tak úroky z úvěru, ale jen některé výběry (viz podrobněji u rozboru jednotlivých důkazních prostředků) a zejména tzv. zůstatek po poslední platbě 24.773,13 Kč – o němž soud vůbec netuší, co obsahuje, resp. z čeho se skládá, a soud se tak může pouze dohadovat o tom, že se skládá z podobně nejasně tvořených částek tak, jak jsou i uvedeny v těchto listinách„ Platební informace - Výpis účtu“. A navíc, jak již bylo podrobněji vyloženo v odstavci 5. odůvodnění tohoto rozsudku žalobce na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazních prostředků nijak nereagoval a zůstal v tomto směru zcela pasivní. <b>V další části rozsudku v odstavcích 15. až 23. se soud podrobněji vyjádří ke smlouvám, k jejichž uzavření došlo s využitím prostředků komunikace na dálku:</b> 15. Z ust. § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zák. o spotřebitelském úvěru) vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] (dále jen eIDAS), se elektronickým podpisem rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

19. Podle čl. 25 bod 1 eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

20. Soud se zabýval otázkou, zda dokument v elektronické podobě, v němž je zachycen obsah spotřebitelské smlouvy ze dne [datum] a v němž je uvedeno, že:„ [příjmení] Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma Smluvními stranami.“ Přičemž na Smlouvě chybí jakýkoliv podpis a to i odkazem například na SMS kód a podobně nahrazující fyzický podpis žalované.

21. Jak vyplývá ze shora cit. ust. § 562 odst. 1 o. z., jakož i z požadavků na právní jednání obecně, musí být při právním jednání učiněném elektronickými prostředky možné jednoznačné určení jednající osoby. Soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě způsob vedení jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru neumožňoval jednoznačné určení osoby jednající jako žadatel o úvěr. Právní předchůdce žalobce neměl při uzavírání smlouvy k dispozici fotokopii občanského průkazu žalované ani fotokopii jiných dokumentů. Na základě těchto údajů zaslal na telefonní číslo uvedené v žádosti o úvěr, o němž však nebylo (a dosud není) zřejmé, zda patří žalované, SMS rozhodnutí úvěrujícího o poskytnutí úvěru, čímž byla dle tvrzení žalobce smlouva o úvěru uzavřena. Dle názoru soudu, nelze jednoznačně uzavřít, že osobou, která smlouvu o úvěru údajně elektronicky uzavřela, byla právě žalovaná. Při uzavření předmětné smlouvy pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku tedy nebylo možno jednoznačně identifikovat osobu žadatele o úvěr. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že bylo soudem dodatečně, až v průběhu soudního řízení dotazem na příslušnou banku (viz v podrobnostech výše), zjištěno, že žadatelem uvedené číslo bankovního účtu označuje účet vedený bankou pro žalovanou. Vliv na toto zjištění nemá ani skutečnost, že žalovaná byla v průběhu řízení nečinná.

22. Dále je soud přesvědčen, že odeslání žádosti o úvěr osobou jednající s právním předchůdcem žalobce při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá ani náležitosti prostého elektronického podpisu ve smyslu čl. 3 bodu 10 eIDAS. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že aby bylo možno data v elektronické podobě považovat za elektronický podpis, musí být nejen připojena k jiným datům v elektronické podobě (či s nimi být logicky spojena), ale zároveň se musí jednat o data, která jednající osoba používá k podepsání. Pouhá skutečnost, že určitá data, např. autorizační kód, jsou připojena k elektronické zprávě, nemůže vést k závěru, že taková data podepisující osoba (obvykle) používá k podepsání. Proto nelze autorizační kód a tím méně prosté odeslání elektronické žádosti o úvěr, respektive SMS kódu, považovat ani za prostý elektronický podpis. Prostým elektronickým podpisem může být např. biometrický podpis, tedy elektronicky zachycený obraz vlastnoručního podpisu jednající osoby.

23. Soud je tak přesvědčen, že v daném případě nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť elektronické prostředky použité právním předchůdcem žalobce při sjednávání smlouvy neumožňovaly určení jednající osoby, a to ani na základě elektronického podpisu.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého:„ Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ V daném případě byl žalobce zcela neúspěšný – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.