32 C 70/2023
č. j. 32 C 70/2023-40
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1880 § 2991 § 3005
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 21.336,90 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje co do částky , částka, ,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 19. 4. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 20. 4. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 27. 4. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 15. 5. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 23. 5. 2023.
II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, ,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do zaplacení,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do 18. 4. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do 19. 4. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do 26. 4. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do 14. 5. 2023,dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do 22. 5. 2023.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 17. 11. 2022 do zaplacení – to vše údajně z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. Ferratum Bank p. l. c. (poté Multitude Bank p. l. c.), se žalovanou dne 16. 2. 2022, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr s možností opakovaného čerpání (kontokorent) až do výše úvěrového limitu, který byl sjednán částkou , částka, . Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, za dobu trvání smlouvy vyčerpala částku v celkové výši , částka, , kterou však sjednaným způsobem nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, splatnost úvěru nastala ke dni 16. 11. 2022. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena pouze dlužnou jistinou údajně poskytnutého úvěru. Žalobkyně pro případ, že by jejímu nároku nebylo možné vyhovět z titulu smlouvy o úvěru, navrhla alternativu, aby jejímu nároku bylo vyhověno z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.
1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o opakovaném postupování pohledávek ze dne 13. 1. 2020 + Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 12. 2022 + Podacím lístkem ze dne 22. 12. 2022. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.
2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne 19. 9. 2023 (na čl. 23 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby uhradila postupně částku v celkové výši , částka, .Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, . doručenou soudu dne 2. 10. 2023 měl soud za prokázané, že bankovní účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 25) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalované ve výši , částka, dne 16. 2. 2022, ve výši , částka, dne 23. 6. 2022 a ve výši , částka, dne 25. 7. 2022, a dále platby od žalované právní předchůdkyni žalobkyně ve výši , částka, dne 31. 5. 2022, ve výši , částka, dne 21. 6. 2022 a ve výši , částka, dne 23. 7. 2022 (na čl. 26).Úvěrovou smlouvou ze dne 16. 2. 2022 – nepodepsanou žalovanou, nedatovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, neměl však za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela, neboť smlouva nejen že není podepsána žalovanou, ale není podepsána ani právní předchůdkyní žalobkyně, není opatřena datem ani žádným projevem vůle žádné ze smluvních stran, který by prokazoval, že smlouva byla v této podobě smluvními stranami akceptována.Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru – nepodepsanými žalovanou měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s touto listinou seznámila.Platebními informacemi za období od 23. 7. 2022 do 16. 11. 2022 měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ve svém interním dokumentu eviduje jeden výběr – čerpání ze strany žalované ve výši , částka, , dále účtuje dvakrát , částka, za náhradu účelně vynaložených nákladů, úroky za období čerpání , částka, a ke dni splatnosti (16. 11. 2022) celkovou povinnou dlužnou částku ve výši , částka, a celkovou dlužnou částku k datu splatnosti , částka, . Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o interní dokument právní předchůdkyně žalobkyně, ke kterému nebyla poskytnuta žádná další žalobní tvrzení, soud touto listinou nemá prokázáno prakticky ničeho.Listinou „Loan application info“ měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ve svém interním dokumentu eviduje záznam o vyplacení částky , částka, žalované.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 12. 2022 učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne 22. 12. 2022 měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice, neboť byla adresována na adresu trvalého pobytu žalované, jak je evidována v Centrální evidenci obyvatel.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byly z účtu právní předchůdkyně žalobkyně poukázány platby žalované ve výši , částka, dne 16. 2. 2022, ve výši , částka, dne 23. 6. 2022 a ve výši , částka, dne 25. 7. 2022, celkem bylo žalované vyplaceno , částka, , žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila celkem částku ve výši , částka, , a to platbami ve výši , částka, dne 31. 5. 2022, ve výši , částka, dne 21. 6. 2022 a ve výši , částka, dne 23. 7. 2022. Tyto platby byly realizovány údajně na základě výše uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že smlouvu o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila, nadto v situaci, kdy smlouva o úvěru není opatřena ani potvrzením o podpisu např. elektronickým kódem. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částky výše uvedené došly na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , č. účtu, ve výše uvedeném období, jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . ve své odpovědi na výzvu soudu doručené soudu dnu 2. 10. 2023 (na čl. 25 – 26 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byly vyplaceny výše uvedené částky. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze částku ve výši , částka, , ke které dospěl tak, že od částky , částka, , která byla žalované skutečně vyplacena, odečetl částku , částka, , kterou žalovaná prokazatelně uhradila před podáním žaloby, a dále částku , částka, , kterou žalovaná uhradila po podání žaloby (jak vyplývá ze zpětvzetí učiněné žalobkyní). Soud tak dospěl k částce , částka, , kterou žalobkyni jako oprávněnou přiznal, a to nikoliv z titulu tvrzené smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z přiznané částky soud uložil žalované zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení v zákonné výši ode dne, kdy došlo k prokazatelnému prodlení žalované, tj. dne 17. 11. 2022. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyně, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl, neboť vyplývají z neplatné úvěrové smlouvy.
1. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“2. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů.V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.
3. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
4. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z úvěru a úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobkyně a tudíž úspěch žalované tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.