32 C 72/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21.095,68 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21.095,68 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.382,80 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.095,68 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.296 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21.095,68 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.382,80 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.095,68 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o [anonymizována dvě slova] [číslo]“, kterou uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum], uzavřené na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] (smlouva o účtu), na základě které žalobce zřídil a vedl pro žalovaného poštovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný účet neužíval v souladu s obchodními podmínkami žalobce a na uvedeném účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, využil žalobce svého práva a ke dne [datum] od smlouvy o účtu odstoupil, ke dni odstoupení činil debetní zůstatek na účtu žalovaného částku ve výši celkem 21.023,41 Kč. Jelikož žalovaný ničeho z dlužné částky neuhradil, žalobce ke dni [datum] účet žalovaného zrušil a vyzval jej k okamžité úhradě dlužné částky. [příjmení] 21.095,68 Kč je tvořena nesplaceným debetním zůstatkem.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o založení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaný požádal žalobce dne [datum] o založení [anonymizována dvě slova]. Přijetí žádosti žalovaného ze strany žalobce měl soud za prokázané Oznámením o otevření účtu, neměl však prokázáno, že k přijetí žádosti skutečně došlo dne [datum], jak tvrdil žalobce, neboť předložený dokument nebyl datován. „ Předsmluvními informacemi a obchodními podmínkami [anonymizována dvě slova] pro účty a platby – lidé“ měl soud za prokázané, že přijetím žádosti ze strany žalobce došlo k uzavření smlouvy o účtu, a dále podmínky vedení účtu. Podpisovým vzorem ze dne [datum] a Podpisovým vzorem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaný poskytl žalobci minimálně dvakrát za dobu trvání smlouvy o účtu vzor svého podpisu, učiněný osobně. Oznámením o zřízení a aktivaci služeb Elektronického bankovnictví měl soud za prokázané, že žalovanému byl po uzavření smlouvy o účtu k jeho účtu zřízen přístup k internetovému bankovnictví, neměl však za prokázané, kdy k tomuto došlo, neboť tento dokument nebyl datován. Všeobecnými obchodními podmínkami [anonymizováno] měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Informací o běžném účtu žalovaného – interním dokumentem [anonymizováno] měl soud za prokázanou výši debetního zůstatku na účtu žalovaného ke dni odstoupení od smlouvy. Historickým výpisem z [anonymizována dvě slova] žalovaného měl soud za prokázaný vznik debetního zůstatku na účtu žalovaného, který je předmětem žaloby. Odstoupením od smlouvy o účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce uvedeného dne odstoupil od smlouvy o účtu, a to z důvodu dlouhodobě neuhrazeného nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalovaného. Následné zrušení účtu žalovaného měl soud za prokázané Oznámením o zrušení účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], kterým žalobce žalovaného zároveň vyzval mimo jiné k okamžité úhradě dlužné částky. Kvalifikovanou výzvou dlužníkovi k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] učiněná zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu.

4. Právní posouzení věci ohledně uzavřené smlouvy spočívalo v ustanovení § 2662 až 2675 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o smlouvě o účtu, podle kterého:„ Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.“ Zároveň platí, že„ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.“ Při právním posouzení věci ohledně dlužné částky soud proto vycházel z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve formě debetního zůstatku na účtu žalovaného, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátil. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, podle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ 5. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2.296 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby 844 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 1.200 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.