32 C 79/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10.972,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka s kapitalizovaným úrokem částka dále částku částka to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem a spolu se zákonným úrokem z prodlení, ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku a dále smluvní pokutu částka – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. hodnota“, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., se žalovaným dne datum, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka. Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem, za dobu trvání smlouvy uhradil pouze částku částka, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila, ke dni datum celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka částka byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru částka a smluvní pokutou částka.

2. Žalobkyně na výzvu soudu ve svém podání doručeném soudu dne datum (na čl. 34 – 35 spisu) doplnila svá žalobní tvrzení ohledně způsobu prověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při prověření úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací, které jí poskytl sám žalovaný v žádosti o úvěr, tyto informace si následně ověřila v dostupných registrech a z listin, které jí žalovaný předložil. Na základě tohoto posouzení dospěla k závěru, že o bonitě žalovaného nebyly v době uzavření úvěru žádné pochybnosti. Žalobkyně předložila k těmto svým tvrzením také listinné důkazy, které budou podrobněji rozebrány v dalších odstavcích odůvodnění tohoto rozsudku.

3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne datum, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum + Seznamem pohledávek, Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne datum, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Podací arch ze dne datum, měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, ale žalovaný, se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nijak nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Proto soud ve věci rozhodl, aniž nařídil ústní jednání, jak mu umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum, která byla podepsána žalovaným, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru částka, který se zavázal žalovaný splatit 14 splátkami po částka měsíčně. Úvěr byl sjednán na dobu určitou, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 %, RPSN činila 272,44 % při řádném splácení – v takovém případě by k zaplacení byla částka částka. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z dlužné (splatné) částky. Dále měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka. Přílohu č. 1 – Předpisem splátek měl soud za prokázanou strukturu dluhu a výši jednotlivých splátek, které se žalovaný zavázal splácet. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – revolvingový úvěr – podepsaným žalovaným měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla veškeré zákonem požadované informace o parametrech úvěrové smlouvy, a žalovaný se s těmito informacemi seznámil. Žádostí o úvěr ze dne datum měl soud za prokázané, že žalovaný o úvěr osobně požádal a v žádosti poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní a kontaktní údaje a za účelem posouzení úvěruschopnosti uvedl, že žije v pronajatém bytě, je svobodný, nevyživuje žádné dítě, je zaměstnaný s příjmem částka čistého měsíčně, další příjem nemá, výdaje uvedl v částce částka s tím, že nesplácí žádné splátky hypoték, úvěrů či kreditních karet. Zároveň žalovaný dle této listiny poskytl právní předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky a pracovní smlouvu. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného. Pracovní smlouvou ze dne datum měl soud za prokázané, že od tohoto data byl žalovaný zaměstnán jako pracovník v obchodě – pokladní s měsíční mzdou částka při týdenním úvazku 32,5 hodiny. Výplatními páskami za měsíce Anonymizováno až Anonymizováno Anonymizováno měl soud za prokázané čisté měsíční výdělky žalovaného v Anonymizováno částka, v Anonymizováno částka a v Anonymizováno částka.

6. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalovanému nebyla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena žádná exekuční řízení. Po uzavření úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému zahájeno 1 exekuční řízení EXE.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně úvěruschopný, ve vztahu k výši poskytnutého úvěru. Tomuto závěru neodporují ani exekuční řízení zahájená před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť v době jejího uzavření žádná taková řízení zahájena nebyla a nic proto nenasvědčovalo tomu, že žalovaný není úvěruschopný, respektive že nebude poskytnutý úvěr řádně splácet.

8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

9. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že: „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě, a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

10. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částka a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo podle řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.