32 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 o zaplacení 22.900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše údajně z titulu „Smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota kterou údajně uzavřela žalobkyně se žalovanou dne datum (v elektronické podobě), na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu 70 dnů ode dne čerpání úvěru, splatnost úvěru nastala ke dni datum. Dlužná částka ve výši částka byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou částka, poplatkem za poskytnutí úvěru částka a smluvní pokutou částka. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše.

2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.

3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o podnikatelském úvěru č. hodnota ze dne datum – listina není podepsána vlastnoručním podpisem žalované, je zde pouze uveden kód SMS verifikace Anonymizováno, měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl však za prokázané, že žalovaná vzhledem k absenci jejího vlastnoručního podpisu na listině, nebo jiné uznávané formy elektronického podpisu, tuto smlouvu skutečně uzavřela. Soud tak neměl za prokázané, zda mezi žalobkyní a žalovanou skutečně došlo k uzavření této smlouvy, jak bude podrobně zdůvodněno v odstavci čtvrtém odůvodnění tohoto rozsudku. Potvrzením o provedené platbě, Sdělením Anonymizováno ze dne datum a Výpisem z účtu žalované měl soud za prokázané, že účet č. č. účtu patřil žalované, a že na tento účet byla dne datum poukázána platba ve výši částka z účtu žalobkyně. adresa zpracování osobních údajů měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl však za prokázané, že se žalovaná s listinou seznámila. Výpisem z živnostenského rejstříku měl soud za prokázané, že žalovaná podniká pod identifikačním číslem uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku. Kopií občanského průkazu žalované měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala prostou kopií občanského průkazu žalované. Z obsahu spisu je patrné, že tento občanský průkaz byl jediným krokem k ověření totožnosti žalované, který žalobkyně učinila. Listinou „Anonymizováno“ neměl soud za prokázané ničeho, neboť se jedná pouze o interní listinu žalobkyně, z níž nelze učinit žádný skutkový závěr. Listinou nazvanou: „Věc: Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne datum + podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. č. účtu byla poskytnuta částka částka, a to převodem na tento účet dne datum, údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela se žalobkyní skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka částka došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. č. účtu dne datum, jak soudu na dotaz sdělila Anonymizováno. ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 21 – 22 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým a s jakým obsahem byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka částka. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši částka a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od datum do zaplacení. adresa.000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.

5. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“, a to ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku částka) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku částka). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 52,4 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 47,6 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 4,8 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily částka, tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku částka. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částka a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.