32 C 85/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 34.615 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem částka, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky částka, dále částku částka, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem částka, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky částka – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota“, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba, se žalovaným dne datum, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše částka. Žalovaný úvěr čerpal, řádně jej však nesplácel dohodnutým způsobem, za dobu trvání smlouvy uhradil celkem částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila, ke dni datum celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka částka byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru částka a smluvní pokutou částka. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznamem pohledávek, Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne datum, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Podacím archem, měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota + Žádostí/smlouvou o klasickém úvěru č. hodnota, žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum (uzavřenou prostřednictvím zprostředkovatele) měl soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému jednak klasický úvěr na financování nákupu výpočetní techniky v hodnotě částka, a současně revolvingový úvěr s úvěrovým limitem do částka. Splatnost revolvingového úvěru byla sjednána k 17. dni v měsíci, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %, roční procentní sazba nákladů činila 30,28 %. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, minimální splátka činila 5 % z dlužné částky, nejméně částka. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky dlužné splátky, pokud se žalovaný s její úhradou dostane do prodlení. Smlouva o úvěru byla žalovaným řádně podepsána (vlastnoruční elektronický podpis). Žalovaný uvedl, že je svobodný, nevyživuje žádné děti, žije u rodičů/dětí, je zaměstnán jako technický nebo odborný pracovním k příjmem částka čistého měsíčně, celkové náklady domácnosti uvedl částkou částka. Dále uvedl, že nemá jiné závazky z kreditních karet, úvěrů nebo hypoték). Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Informacemi o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázaný obsah těchto listin a současně to, že žalovaný se s nimi seznámil, neboť formulář je opatřen jeho vlastnoručním elektronickým podpisem. Dopisem ze dne datum měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o podmínkách čerpání revolvingového úvěru (Hello kredit). Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané čerpání úvěru, průběh jeho splácení i strukturu dluhu, stejně jako výši smluvní pokuty, odvíjející se od počátku prodlení žalovaného s řádným splácením úvěru. Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne datum + podacím lístkem měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila, a žalovanému tuto skutečnost řádně oznámila spolu s výzvou k okamžité úhradě. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky tři telefonní hovory žalovanému a jeden obyčejný dopis. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum + podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní nezjistil soud ničeho podstatného pro rozhodnutí.

5. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalovanému nebyla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena žádná exekuční řízení. Po uzavření úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému zahájeno 1 exekuční řízení.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně úvěruschopný ve vztahu k výši poskytnutého úvěru. Tomuto závěru neodporují ani exekuční řízení zahájené po uzavření smlouvy o úvěru, neboť toto exekuční řízení bylo zahájeno několik let po uzavření úvěrové smlouvy. V době uzavření úvěrové smlouvy žádná exekuční řízení zahájena nebyla a tvrzení žalovaného odpovídalo skutečnosti, nic proto nenasvědčovalo tomu, že žalovaný není úvěruschopný, respektive že nebude poskytnutý úvěr řádně splácet.

7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

8. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že: „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě, a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně shodnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částka a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo podle řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.