Okresní soud v Mostě · Rozsudek

32 C 93/2024

č. j. 32 C 93/2024-47

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-06-20 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMO:2024:32.C.93.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17.531 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do poplatku za poskytnutí úvěru , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Povinnosti uložené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku je žalovaný oprávněn splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po , částka, , počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s tím, že nezaplacením, byť i jediné splátky řádně a včas nastává splatnost celého dluhu.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která byla údajně uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, respektive poskytnuté finanční prostředky spotřeboval, nicméně do dnešního dne je nevrátil. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného, a to v srpnu 2022. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou údajně poskytnutého úvěru ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.

1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

2. Žalovaný se k věci písemně vyjádřil dne , datum, (na čl. 28), přičemž uvedl, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k jednání soudu se nedostavil. K jednání se dostavila zástupkyně žalovaného (jeho matka), která k věci uvedla, že žalovaný je aktuálně na psychiatrickém oddělení ve Vojenské fakultní nemocnici v Praze s psychickými problémy. Žalovaný podal odpor proti doručenému platebnímu rozkazu, neboť své pohledávky aktivně řeší s dluhovou poradnou, pomáhá mu rovněž zástupkyně, nebrání se placení svých pohledávek, v tomto případě skutečně půjčené částky , částka, , brání se umělému navyšování poplatků a zneužívání jeho finanční tísně. Víc jak třičtvrtě roku se snaží o dohodu, ale je mu pouze vyhrožováno. Zástupkyně žalovaného uvedla, že žalovaný nic nepodepsal, neví tudíž, jestli smlouva o úvěru, která je v soudním spisu, odpovídá smlouvě, kterou odklikl někde v telefonu, jisté je pouze to, že mu na účet přišlo , částka, . Zástupkyně žalovaného dále uvedla, že žalobkyně má zákonnou povinnost prověřit schopnost žadatele o úvěr tento splácet, což se v době poskytnutí úvěru určitě nestalo. Žalovaný je chronicky nemocný, trpí diabetem I typu a je doživotně závislý na inzulínu, dochází i k psychologovi a opravdu se snaží dluhy řešit. Žalovaný má jiné dluhy v celkové výši asi , částka, a všechny tyto dluhy se žalovaný snaží řešit. Zástupkyně žalovaného požádala soud o povolení splácení dluhu , částka, ve splátkách po , částka, . Žalovaný nemá žádný majetek větší hodnoty, nevlastní žádný nemovitý majetek a movitý majetek větší hodnoty, auto nevlastní, bydlí v nájmu v nájemním bytě, za který platí nájem včetně energií , částka, měsíčně. Pracoval na šachtě jako provozní elektrikář, je vyučený elektrikář, ale byl jedním z těch 500 lidí, které šachta propustila v březnu letošního roku. Momentálně je od , datum, zaměstnán u Komenia Konsult s. r. o. jako provozní elektrikář. Neví však, jestli pobírá stále příspěvek na bydlení, který dříve pobíral ve výši , částka, měsíčně. Nemá žádné vyživovací povinnosti, děti nemá. Je svobodný, žije sám. Zástupkyně žalovaného soudu předložila „žádost o vyčíslení jistin ze dne , datum, “, kterou žalovaný zaslal žalobkyni, ze které je zřejmé, že žalovaný se snaží své závazky skutečně řešit.

2. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovaným měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel skutečně žalovaný –viz podrobněji následující odstavec odůvodnění.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, – nepodepsaným žalovaným měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že se s ní žalovaný jakkoli seznámil.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.Odpovědí , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, (na čl. 23) měl soud za prokázané, že účet č. , číslo, patřil žalovanému + Výpisem z tohoto účtu (na čl. 24) měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, na tento účet od právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, (shodně i žalobkyní předložená listina Výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, ).Žádostí o vyčíslení jistin ze dne , datum, adresované společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, + Odeslanou zprávu – detail zprávy, tj. potvrzení pošty o odeslání datové zprávy – měl soud za prokázané, že žalovaný se skutečně snaží své závazky řešit, a to mimo jiné jednáním se žalobkyní o jejich úhradě.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , tel. číslo, /0100 byla poskytnuta částka ve výši , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , a to údajně na základě v žalobě uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto úvěrovou smlouvu uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani její obsah, se kterým žalovaný údajně souhlasil při jejím uzavření. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka v celkové výši , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , číslo, /0100 dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , Banka, . ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 23 – 24 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Pro úplnost soud doplňuje, že i pokud by bylo prokázáno řádné uzavření smlouvy, respektive ověření totožnosti žalovaného před jejím uzavřením, nebylo žádným způsobem prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na výsledku řízení se by proto ničeho nezměnilo, neboť smlouvy o úvěru by byla posouzena jako neplatná pro toto porušení zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně.

4. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem částku ve výši , částka, , nikoli však z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z přiznané částky, a to od počátku prokazatelného prodlení. Nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru s příslušenstvím, jak je vyčíslen ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněný zamítl, neboť vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy.

5. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991§ 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

1. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

2. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit toto vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po , částka, . Důvodem pro toto rozhodnutí byla žádost zástupkyně žalovaného, jak byla podrobněji popsána výše. Soud při určení výše splátek zohlednil složitou finanční situaci žalovaného, rovněž celou situaci ohledně vzniku závazku žalovaného, kdy nebylo prokázáno, z jakého titulu došlo k poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Soud žalovanému uvěřil, že jeho snaha o splacení dluhu je upřímná a nechce být tím, kdo žalovaného vystaví hrozbě exekuce, k níž by bez pochyby došlo za situace, kdyby buď povolil splátky vyšší než povolené, nebo kdyby určil lhůtu k plnění v zákonné třídenní lhůtě. Soud při určení výše splátek zohlednil žádost zástupkyně žalovaného o povolení úhrady dluhu včetně příslušenství a nákladů řízení v pravidelných splátkách, přičemž soud zohlednil i narůstající úroky z prodlení a povolil splátku ve výši , částka, měsíčně tak, aby ke splacení došlo v přiměřené době. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále, že nesplní-li žalovaný, byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.

3. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 57,04 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalovaného, tak činil 42,96 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 14,08 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily , částka, , tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.