33 C 119/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 21 804,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 804,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 804,18 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 325 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se jako provozovatel distribuční soustavy elektrické energie domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody vzniklé žalobci tím, že žalovaný neoprávněně odebírala elektřinu, která mu byla vyúčtována spolu s náklady vynaloženými na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Když pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného]. Kontrolou elektroměrového rozvaděče bylo zjištěno, že na krytu zajišťovací krabičky KP01 je porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci. V zajišťovací krabičce bylo dále zjištěno jednofázové vodivé spojení přívodního fázového vodiče hlavního jističe o proudové hodnotě 1x16A v zapnuté poloze a přes neměřené napojení byla odebírána neměřená elektřina. Technici firmy NTL Forensics tento odběr bez měřícího zařízení řádně zdokumentovali a ukončili. Neoprávněný odběr tak trval od. [datum] do [datum]. Výše škody za neoprávněný odběr elektřiny byla stanovena prostřednictvím možného příkonu (technicky dosažitelnou spotřebu § 16 odst. 4 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny) (0,230 kV x 1fáze x 16 A – 3,68 kW). Takto zjištěná hodnota příkonu byla v souladu s § 17 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, vynásobena dobou denního využití, počtem dnů trvání neoprávněného odběru a cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Cena za neoprávněně odebranou elektřinu tak činí 10 309,35 Kč ( (3,68 kW x 24 hod./den x 102 dní – 0,0 kW) x 0,2 x 5, [číslo] Kč/kWh = 10 309,35 Kč). Náhrada nákladů na zjištění a odstranění neoprávněného odběru činí 11 265 Kč, jakožto částka uhrazená žalobcem dle ceníku sjednaného s dodavatelskou společností.

2. Z listinných důkazů soud zjistil, že pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného]. Kontrolou elektroměrového rozvaděče bylo zjištěno, že na krytu zajišťovací krabičky KP01 je porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci. V zajišťovací krabičce bylo dále zjištěno jednofázové vodivé spojení přívodního fázového vodiče hlavního jističe o proudové hodnotě 1x16A v zapnuté poloze a přes neměřené napojení byla odebírána neměřená elektřina. (tyto skutečnosti byly zjištěny z Protokol o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a DVD s videozáznamem a fotografiemi z kontroly odběrného místa dne [datum] a Oznámení o výsledku kontroly odběrnho místa ze dne [datum]). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena Oznámením – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] ze dne [datum] (tato skutečnost byla prokázána Oznámením – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] [obec], [ulice a číslo], EAN [číslo] ze dne [datum] ve spojení s doručenkou zásilky RR [číslo] 0 U) Množství neoprávněně odebrané elektrické energie tak nebylo možné změřit. Dle výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne [datum] dle § 17 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny cena neoprávněně odebrané elektřiny činila 10 309,35 Kč a náklady na zamezení neoprávněného odběru činily 11 265,10 Kč, celkové náhrada škody vzniklé neoprávněným odběrem tak činila 21 804,18 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne [datum] ve spojení s Čestným prohlášením ze dne [datum], Protokolem o kontrole odběrného místa ze dne [datum], Oznámením dodavatele o úpravě ceny dle Rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě [číslo] ze dne 6. 11. [číslo], platné od [datum] ze dne [datum]). Fakturou ze dne [datum] [číslo] byl žalovanému vyúčtován tento neoprávněný odběr elektřiny a náklady spojené se zamezením neoprávněného odběru se splatností dne [datum] znějící na žalovanou částku (tato skutečnost je prokázána fakturou ze dne [datum] [číslo]). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky též Upomínkou platby za neoprávněný odběr ze dne [datum] a Předžalobní upomínkou – výzvou k úhradě náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] (tyto skutečnosti jsou prokázány Upomínkou platby za neoprávněný odběr ze dne [datum] a Předžalobní upomínkou – výzvou k úhradě náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]).

3. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný odebíral na adrese výše uvedené v období elektřinu z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě škody, která mu tím vznikla.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Žalovaný takto elektřinu odebíral.

5. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřícího přístroje reálně určit.“ 6. Podle § 16 odst. 1 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

7. Podle § 16 odst. 2 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.

8. Podle § 16 odst. 3 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu vynásobí hodnota jmenovitého napětí 230 V počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se dále vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem před elektroměrem, c) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní přípojkové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavní domovní pojistkovou skříní, nebo d) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a) až c).

9. Podle § 16 odst. 5 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné.

10. Podle § 16 odst. 6 vyhl.č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.

11. Podle § 17 odst. 1 vyhl.č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy.

12. Podle § 17 odst. 2 písm. a) vyhl.č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr se stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobí součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí.

13. Takto stanovená náhrada škody vzniklé neoprávněným odběrem tak činí 10 309,35 Kč.

14. Dle ustanovení § 15 odst. 5 vyhl.č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. V tomto případě tyto náklady činily 11 265,10 Kč.

15. Celkem tedy náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v tomto případě činí 21. 804,18 Kč.

16. K úhradě této náhrady žalobce žalovaného vyzval shora citovanou fakturou. Splatnost náhrady škody tak byla stanovena touto fakturou. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením kupní ceny do prodlení (§ 1968 NOZ) soud proto žalobě jako důvodné v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 NOZ, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 325 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 873 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 804,18 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.