33 C 162/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 299,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 299,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 299,39 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 128,22 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se jako provozovatel distribuční soustavy zemního plynu domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky 8 427,61 a příslušenství z titulu náhrady škody vzniklé žalobci tím, že žalovaný v období od [datum] do [datum] neoprávněně odebíral zemní plyn z odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobce dodával zemní plynu do doběrného místa [adresa žalovaného] žalovanému v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] byl proveden odečet měřidla vážící se k předchozímu uživateli odběrného místa se stavem měřidla 457 m3, když ke dni [datum] byl stav měřidla ve výši 712 m3. Tomu odpovídá spotřeba plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 255 m3. Fakturou za neoprávněnou distribuci plynu ze dne [datum] byl žalovanému vyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum], znějící na žalovanou částku 7 299,39 Kč a Fakturou za neoprávněnou distribuci plynu ze dne [datum] byl žalovanému vyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum], znějící na žalovanou částku 1 128,39 Kč. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný odebíral na adrese výše uvedené v období [datum] do [datum] plyn bez toho, že by byla mezi ním a žalobcem, popř. obchodníkem s plynem uzavřena smlouva o dodávce plynu. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě škody, která mu tím vznikla, fakturou se splatností dne [datum] a fakturou se splatností dne [datum]. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Žalovaný i přesto, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ze strany obchodníka s plynem ukončena, plyn i nadále v žalovaném období odebíral. [příjmení], kterou žalobce nyní žaluje, odpovídá náhradě za skutečný odběr plynu, který byl jištěn jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě a stavem měřidla ke dni [datum], vztahující se předchozímu uživateli odběrného místa. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřícího přístroje reálně určit.“ Ač se toto řízení týkalo odběru elektřiny, soud má za to, že ho lze analogicky užít i na případy neoprávněného odběru plynu. Podle § 1958 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením kupní ceny do prodlení. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 299,39 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.