33 C 162/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 299,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 299,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 299,39 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 128,22 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se jako provozovatel distribuční soustavy zemního plynu domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky 8 427,61 a příslušenství z titulu náhrady škody vzniklé žalobci tím, že žalovaný v období od datum do datum neoprávněně odebíral zemní plyn z odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobce dodával zemní plynu do doběrného místa adresa žalovaného žalovanému v období od datum do datum. Dne datum byl proveden odečet měřidla vážící se k předchozímu uživateli odběrného místa se stavem měřidla 457 m3, když ke dni datum byl stav měřidla ve výši 712 m3. Tomu odpovídá spotřeba plynu za období od datum do datum ve výši 255 m3. Fakturou za neoprávněnou distribuci plynu ze dne datum byl žalovanému vyúčtován odběr plynu za období od datum do datum se splatností dne datum, znějící na žalovanou částku 7 299,39 Kč a Fakturou za neoprávněnou distribuci plynu ze dne datum byl žalovanému vyúčtován odběr plynu za období od datum do datum se splatností dne datum, znějící na žalovanou částku 1 128,39 Kč. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný odebíral na adrese výše uvedené v období datum do datum plyn bez toho, že by byla mezi ním a žalobcem, popř. obchodníkem s plynem uzavřena smlouva o dodávce plynu. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě škody, která mu tím vznikla, fakturou se splatností dne datum a fakturou se splatností dne datum. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Žalovaný i přesto, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ze strany obchodníka s plynem ukončena, plyn i nadále v žalovaném období odebíral. příjmení, kterou žalobce nyní žaluje, odpovídá náhradě za skutečný odběr plynu, který byl jištěn jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě a stavem měřidla ke dni datum, vztahující se předchozímu uživateli odběrného místa. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřícího přístroje reálně určit.“ Ač se toto řízení týkalo odběru elektřiny, soud má za to, že ho lze analogicky užít i na případy neoprávněného odběru plynu. Podle § 1958 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením kupní ceny do prodlení. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 299,39 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.