33 C 212/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 3 209,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 209,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 209,38 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce požaduje zaplacení částky 3 209,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 209,38 Kč od datum do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobce - právnická osoba smlouvu o půjčce číslo na základě níž předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobce celkem 6 560 Kč (půjčka ve výši 4 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 2 560 Kč), a to formou 40 týdenních splátek po 164 Kč. Žalovaná svou povinnost nesplnil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena právnická osoba anonymizováno, a to smlouvou o postoupení pohledávek. Následně právnická osoba S.á.r.l. pohledávku postoupila na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná ke dni postoupení nezaplatila jistinu půjčky ve výši 4 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 209,38 Kč. Dne datum uzavřela žalovaná se žalobcem splátkovou dohodu, ve které uznala svůj dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené s předchůdcem žalobce co do důvodu a výše 4 209,38 Kč a zavázala se uhradit svůj dluh v 9 splátkách ve výši 500 Kč počínaje dnem datum se splatností poslední splátky ve výši 209,38 Kč dne datum. Na tuto sumu žalovaná uhradila dne datum platbu ve výši 500 Kč a dne datum platbu ve výši 500 Kč. Z listin má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne datum se právnická osoba smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě jí byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, a ty byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdci žalobce v 40 týdenních splátkách po 164 Kč celkem částku 6 560 Kč, tedy jistinu ve výši 4 000 Kč a poplatek ve výši 2 560 Kč. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaná na tento dluh neuhradila 4 209,38 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena právnická osoba S.á.r.l., a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Tato skutečnost byla žalované oznámena Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum. Pohledávka za žalovanou byla právnická osoba S.á.r.l. postoupena žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Tato skutečnost byla žalované oznámena Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum. Dne datum uzavřela žalovaná se žalobcem splátkovou dohodu, ve které uznala svůj dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené s předchůdcem žalobce co do důvodu a výše 4 209,38 Kč a zavázala se uhradit svůj dluh v 9 splátkách ve výši 500 Kč počínaje dnem datum se splatností poslední splátky ve výši 209,38 Kč dne datum. Na tuto sumu žalovaná uhradila dne datum platbu ve výši 500 Kč a dne datum platbu ve výši 500 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě svého dluhu Výzvou před podáním žaloby ze dne datum. Právní posouzení vychází z § 657 a násl. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.zák.“), ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle kterých platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 524 obč.zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Dále právní posouzení vychází z § 2053 a násl. zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Taktomu je i v tomto případě. Výrok o povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení vychází z § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3 209,38 Kč a požadovaný úrok z prodlení počínaje od datum, protože v té době byl žalovaná již v prodlení s plněním. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 209,38 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.