33 C 235/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 3 222 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 908 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 908 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 314 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 478 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 314 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 314 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 649,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám o zástupce žalobce. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 3 222 Kč příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila řádně svoji povinnost platit žalobci za odebranou elektřinu vyúčtovanou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny číslo ze dne datum se splatností datum částkou ve výši 4 478 Kč, když žalovaná na tento svůj dluh uhradila dne datum částku 1 000 Kč a dne datum částku 1 164 Kč, zbývá tak uhradit 2 314 Kč. Dále žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit žalobci poplatek za odpojení odběrného místa ve výši 908 Kč. Soud potřebná skutková zjištění čerpal z listinných důkazů. Z těchto zjistil, že žalovaná uzavřela se právnická osoba se sídlem adresa žalobkyně, IČO, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN oprávněnému zákazníkovi (dále jen„ Smlouva“). právnická osoba se sídlem adresa žalobkyně, IČO, na základě této smlouvy dodával žalované elektřinu v období od 18. 10. 208 do datum. Nedoplatek z ceny za odebranou elektřinu žalobce žalované vyúčtoval fakturou číslo ze dne datum se splatností datum částkou ve výši 4 478 Kč, když dle tvrzení žalobce žalovaná na tento svůj dluh uhradila dne datum částku 1 000 Kč a dne datum částku 1 164 Kč, zbývá tak uhradit 2 314 Kč. Podle textu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN oprávněnému zákazníkovi ze dne datum (dále jen„ Smlouva“) jsou součástí smlouvy Ceník obchodníka, Podmínky produktové řady a VOPD, které jsou přílohami Smlouvy. Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od 1. 6. 2018 jsou podle svého obsahu platné a účinné od 1. 6. 2018. To znamená, že v den uzavření Smlouvy účinné nebyly a nemohou tak být součástí Smlouvy. Ceník služeb právnická osoba platný od datum taktéž v době uzavření Smlouvy mezi účastníky řízení účinný nebyl a není tak součástí Smlouvy i z toho důvodu, že se nejedná o ceník žalobce, ale od žalobce rozdílné od žalobce. Ceník ani Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny také neobsahují podpis žalované, kterým by projevila s jejich obsahem souhlas. Žalobce nenavrhl důkazy, které by prokazovaly písemnému sjednání poplatku za odpojení a jeho výše. Žalobce nenavrhl ani důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že tento poplatek uhradil Distributorovi. Soud daný skutkový stav posoudil dle ustanovení § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon) Smlouva o dodávce elektřiny uzavřená mezi žalovanou a žalobcem je typově smlouvou kupní dle § 2079 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) Na základě této smlouvy vznikla žalobci povinnost dodávat žalované do sjednaného odběrného místa a žalované povinnost za spotřebovanou elektřinu zaplatit regulovanou cenu stanovenou platným ceníkem žalobce v souladu s příslušnými výměry Ministerstva financí ČR. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že splatnost kupní ceny bude určena fakturou, tedy výzvou, kterou představuje výše uvedená faktura. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušila, dostala se s placením kupní ceny do prodlení (§ 1968 NOZ). Dále soud dospěl k závěru, že Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny je třeba posuzovat podle ustanovení § 1810 a násl. NOZ jako spotřebitelskou smlouvu. Dle § 1813 NOZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. (srovnej znění § 56, odst. 1 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, podle kterého spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.). Dle judikatury Evropského soudního dvora, zejména rozhodnutí Océano Grupo Editorial (spoj. věci C číslo až C číslo), nepřípustnost klauzule je povinen zkoumat soud z úřední povinnosti. Podle článku 3 odst. 1 Směrnice Rady číslo ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. příjmení příjmení Ústavního soudu sp.zn.

I. ÚS 3512/11, ze dne datum v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto žalobě jako důvodné v rozsahu požadované kupní ceny za dodanou elektřinu vyhověl ve výroku II. a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Naproti tomu v rozsahu odpovídajícím poplatku za odpojení a z něho požadovaných úroků z prodlení soud shledal uplatněný nárok nedůvodným, proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 649,80 Kč, přičemž tato částka představuje 43,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,82 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 222 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.