33 C 342/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 541 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 1 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 010 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 531 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 366 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 165 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 136,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 8 541 Kč příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil řádně svoji povinnost platit původnímu věřiteli právnická osoba se sídlem adresa, IČO, za odebranou elektřinu za období od datum do datum vyúčtovanou fakturou číslo se splatností datum částkou 11 591 Kč, když na žalovaný na tento dluh uhradil 4 225 Kč a na tento dluh tak zbývá uhradit 7 366 Kč, za odebranou elektřinu za období od datum do datum vyúčtovanou fakturou číslo se splatností datum částkou 165 Kč, a smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč dle ustanovení čl. III. odst. 2) a V. odst. 2 písm. b) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s ceníkem za zvláštní služby a smluvní poplatek za odeslání výzvy ve výši 190 Kč za dvě zaslané upomínky po 95 Kč dle ustanovení čl. II. bod 7) písm. c) a V. bod 2) písm. a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s ceníkem za zvláštní služby. právnická osoba se sídlem adresa, IČO, tuto pohledávku za žalovaným postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Soud potřebná skutková zjištění čerpal ze shodných prohlášení účastníků z důkazů listinných. Z těchto zjistil, že žalovaný uzavřel se právnická osoba se sídlem adresa, IČO, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum právnická osoba se sídlem adresa, IČO, na základě této smlouvy dodával žalovanému elektřinu v období od datum do datum. Nedoplatek z ceny za elektrickou energii spotřebovanou žalovaným v tomto období právnická osoba (resp. její právní předchůdce) vyúčtoval žalovanému za období od datum do datum fakturou číslo se splatností datum částkou 11 591 Kč, když na žalovaný na tento dluh uhradil 4 225 Kč a na tento dluh tak zbývá uhradit 7 366 Kč, za odebranou elektřinu za období od datum do datum fakturou číslo se splatností datum částkou 165 Kč. Žalovaný na svůj dluh za odebranou elektřinu dosud nic neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky z právnická osoba na žalobce. Podle textu smlouvy o sdružených službách dodávky ze dne datum (dále jen„ Smlouva“) jsou součástí smlouvy Ceník a VOPD. Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od datum. Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ účinný od 1. 1. 2012 podle svého obsahu stanovuje ceny smluvních pokut a speciálních služeb anonymizována dvě slova účinné od 1. 1. 2012. V případě smluvní pokuty za odpojení z důvodu neoprávněného odběru její výše činí 820 Kč a v případě smluvní pokuty za upomínku její výše činí 95 Kč. Výše Ceník a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny jednoznačně hovoří o smluvní pokutě. Ceník ani Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny však neobsahují podpis žalovaného, kterým by projevil s jejich obsahem souhlas. Žalobce nenavrhl důkazy, které by prokazovaly, že došlo k písemnému sjednání smluvní pokuty a její výše. Soud daný skutkový stav posoudil dle ustanovení § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon) Smlouva o dodávce elektřiny mezi žalovaným a právním předchůdcem právnická osoba je typově smlouvou kupní dle § 2079 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) Na základě této smlouvy vznikla anonymizována dvě slova povinnost dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovanému povinnost za spotřebovanou elektřinu zaplatit regulovanou cenu stanovenou platným ceníkem žalobce v souladu s příslušnými výměry Ministerstva financí ČR. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že splatnost kupní ceny bude určena fakturou, tedy výzvou, kterou představují výše uvedené faktury. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením kupní ceny do prodlení (§ 1968 NOZ). Dále soud dospěl k závěru, že Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny je třeba posuzovat podle ustanovení § 1810 a násl. NOZ jako spotřebitelskou smlouvu. Dle § 1813 NOZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. (srovnej znění § 56, odst. 1 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, podle kterého spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.). Dle judikatury Evropského soudního dvora, zejména rozhodnutí Océano Grupo Editorial (spoj. věci C číslo až C číslo), nepřípustnost klauzule je povinen zkoumat soud z úřední povinnosti. Podle článku 3 odst. 1 Směrnice Rady číslo ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. příjmení příjmení Ústavního soudu sp.zn.

I. ÚS 3512/11, ze dne datum v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Podle § 1879 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Smlouva o postoupení pohledávky mezi právnická osoba a žalobcem byla platně uzavřena. Soud proto žalobě jako důvodné v rozsahu požadované kupní ceny za dodanou elektřinu vyhověl ve výroku II. a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Naproti tomu v rozsahu odpovídajícím smluvní pokutě a z ní požadovaných úroků z prodlení soud shledal uplatněný nárok nedůvodným, proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 136,70 Kč, přičemž tato částka představuje 76,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,17 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 541 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.