33 C 353/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12 233 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 2 767 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 8%, od datum do datum ve výši 8,75%, od datum do datum ve výši 9%, od datum do datum ve výši 7,25%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 10,75%, od datum do datum ve výši 14%, od datum do datum ve výši 13,75% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka a kapitalizovaným úrokem za období od datum do datum ve výši 6 833 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s kapitalizovaným úrokem (souhrnným poplatkem) ve výši 6 833 Kč za období od datum do datum a s úrokem z prodlení s tím, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které žalovanému téhož dne půjčila částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal hotově při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčku ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč, celkem částku 24 600 Kč v 40 týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky by nastala dne datum. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 2 767 Kč.

2. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena z právního předchůdce žalobce na právnická osoba S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 21 833 Kč (15 000 Kč na jistině a 6 833 Kč na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku)).

3. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena ze právnická osoba S.á.r.l. na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

4. Na výzvu soudu, aby žalobce doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet půjčku a označil důkazy k prokázání doplněných tvrzení, žalobce reagoval podáním ze dne datum, ve kterém uvedl, že půjčku je možné poskytnout pouze žadateli s prokazatelným nenulovým příjmem, žadatel dokládá písemná potvrzení o svých příjmech. Dokumenty musí být žadatelem prokázány obchodnímu zástupci před poskytnutím zápůjčky. ulice zástupce vyplní do zákaznické karty, jaké doklady o příjmech byly předloženy, příjem žadatel vyplněním zákaznické kartě, kde vypíše zdroje svých příjmů a jejich výši. Zákaznickou kartu si u sebe vždy ponechává zákazník – dlužník tedy žalovaný.

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě, které žalovanému téhož dne půjčil částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal téhož dne v hotovosti a zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčku ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč, celkem částku 24 600 Kč v 40 týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky by nastala dne datum. Žalovaný dle tvrzení žalobce na svůj dluh uhradil pouze 2 767 Kč (Tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o půjčce ze dne datum, Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce.)

6. Oproti tomu žalobce neprokázal, že postupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k tomu žalobcem jediný navržený důkaz Zákaznická karta (čl. 17 spisu) není vůbec důkazem způsobilým toto tvrzení prokázat, protože se jedná o nevyplněný formulář Zákaznické karty.

7. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena z právního předchůdce žalobce na právnická osoba S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 21 833 Kč (15 000 Kč na jistině a 6 833 Kč na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku)). (příjmení skutečnost je prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou číslo Smlouvy o postoupení pohledávek Seznam postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, Poštovním podacím archem ze dne datum, Detailem transakce ze dne datum a Výpisem z právnická osoba S.á.r.l.)

8. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena ze právnická osoba S.á.r.l. na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (Smlouvou o postoupení pohledávky Spr. číslo ve pojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, poštovním podacím archem ze dne datum a registrací žalobce ze dne datum)

9. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky Výzvou před podáním žaloby ze dne datum (příjmení skutečnost je prokázána Výzvou před podáním žaloby ze dne datum)

10. Dále žalobce tvrdí, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 2 767 Kč. 11. příjmení příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“ Dále podle tohoto nálezu„ …to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

13. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalovaného, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle ustanovení § 6 odst. 1 NOZ, které se s ohledem na § 3030 NOZ aplikuje i na tento případ, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. příjmení způsobem je nutné aplikovat též ustanovení § 6 odst. 2 NOZ, podle kterého nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Tak soud v případě Smlouvy o půjčce za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal tuto smlouvu absolutně neplatnou z důvodu rozporu se zákonem.

16. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 451 a následujících z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.zák.“) o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, tomu, na jehož úkor se obohatil vydat předmět bezdůvodného obohacení. Žalovaný převzal částku 15 000 Kč, aniž by byla mezi žalobcem a žalovaným platně uzavřena smlouva o půjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatil na úkor žalobce.

17. Žalovaný na svůj dluh žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, dle tvrzení žalobce celkem uhradil částku 2 767 Kč.

18. Podle § 1879 NOZ, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovaným, žalobci.

19. Žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení žalobci dluží 12 233 Kč.

20. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 NOZ vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. (přesahující bezdůvodné obohacení žalovaného) zamítl jako nedůvodnou. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo jeho dluh uhradit ve lhůtě do 3 dnů.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by měl převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, nebyla žalobci uložena povinnost k jejich náhradě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.