33 C 356/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se v řízení domáhal žalobou ze dne [datum] zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím z titulu zápůjčky ve výši 12 000 Kč poskytnuté předchůdcem žalobce žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], když žalobce požaduje zaplacení této částky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] (původně CreditON.cz, s.r.o.), se sídlem [adresa], [PSČ], [obec a číslo], [IČO], postoupena na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] a z této společnosti byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce.

2. Na výzvu soudu, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku a označil důkazy k prokázání doplnění těchto tvrzení, žalobce reagoval podáním ze dne 21 12 2023 s tím, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací ve z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, k čemuž žalovaný dal uzavření smlouvy souhlas podle čl. 7 a [číslo] všeobecných obchodních podmínek původního věřitele teda odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. K prokázání této skutečnosti žalobce soudu navrhuje důkazů všeobecnými obchodními podmínkami původního věřitele.

3. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Zástupce žalobce svou neúčast u jednání omluvil a žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Proto soud vycházel z obsahu spisu, zejména pak z předložených listinných důkazů.

4. Z provedených důkazů soud zjistil, že společností [právnická osoba] (původně crediON.cz, s.r.o.) se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] bylo žalovanému bylo vyplaceno 12 000 Kč dne [datum] (Tyto skutečnosti jsou prokázány Potvrzením o provedené platbě ze dne [datum])

5. Žalobce však v řízení neprokázal uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] mezi předchůdcem žalobce a žalovaným ani její obsah. Stejně tak neprokázal tvrzení, že žalovaný seznámil se všeobecnými obchodními podmínkami a tyto Všeobecné obchodní podmínky odsouhlasil a že tyto podmínky jsou součástí smlouvy o zápůjčce. (Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem obchodní značkou CreditON.)

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] (původně CreditON.cz, s.r.o.), se sídlem [adresa], [PSČ], [obec a číslo], [IČO], postoupena na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] ([příjmení] skutečnosti je prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum])

7. Dále byla pohledávka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena výše uvedenou společností na žalobce. ([příjmení] skutečnost je prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou [číslo] seznamem pohledávek a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum])

8. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě v žalobě požadovaného nároku Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ([příjmení] skutečnost je prokázána Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum])

9. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost dle § 120 odst. 1 o.s.ř., podle kterého jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ustanovení § 120 odst. 3 poslední věta o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Dle § 79 odst. 2 o.s.ř. je žalobce povinen k žalobě připojit listinné důkazy, kterých se dovolává.

10. Okolnost, že se druhý účastník řízení k tvrzené skutečnosti nevyjádřil, nemůže sama o sobě vést k závěru o shodném tvrzení účastníků řízení ohledně této skutečnosti a o jejich shodně projevené vůli vyloučit ji z dokazování (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 35/2007, ze dne 29. 4. 2009).

11. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud dle ustanovení § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud aplikoval ustanovení NOZ. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobce mělo k uzavření smlouvy jím označované jako smlouva o zápůjčce [datum] tedy po účinnosti NOZ. Podle § 1724 odst. 1 NOZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 NOZ smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Žalobce neprokázal platné uzavření smlouvy o zápůjčce mezi předchůdcem žalobce a žalovanému ani obsah této smlouvy, resp. jich vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 2991 a následujících NOZ o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal částku 12 000 Kč, aniž by byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným platně uzavřena smlouva o zápůjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatil na úkor předchůdce žalobce.

13. Podle § 1879 NOZ, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. 14. [příjmení] [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [ulice] obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“ 15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

16. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalovaného, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 NOZ vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. (požadovaného příslušenství) zamítl jako nedůvodnou. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo jeho dluh uhradit ve lhůtě do 3 dnů.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, když jeho neúspěch ve věci byl v poměrně nepatrné části vůči předmětu řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.