33 C 83/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: žaloba na vyklizení bytu, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizený předat žalobci byt [číslo] v budově [adresa], katastrální území Most II, zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Most, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 712 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce. Žalobce se v řízení domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vyklidit byt označený ve výroku I. tohoto rozhodnutí ve vlastnictví žalobce s tím, že žalobce jako vlastník, nabyl tento byt na základě smlouvy o koupi nemovité věci (dále jen„ kupní smlouva“) uzavřené dne [datum], když vklad jeho vlastnického práva byl proveden dne [datum]. Součástí kupní smlouvy bylo ujednání v čl. I odst. 3, že„ prodávající prohlašuje, že ke dni podpisu této smlouvy není ke shora uvedené bytové jednotce uzavřena (písemná) nájemní smlouva, konstatuje však, že byt není fyzicky volný, neboť ke dni podpisu této smlouvy jej fakticky užívá paní [celé jméno žalované], [datum narození], trvale bytem [adresa], [obec a číslo], spolu se svojí rodinou (celkem 4 osoby), které prodávající kdysi umožnil a stejně tak i jejím třem dětem, bydlení v předmětném bytě za splnění podmínky, že si bude hradit veškeré náklady na zachování jednotky. Bohužel paní [celé jméno žalované] dlouhodobě nehradí řádně a včas náklady spojené se zachováním jednotky, čímž vznikl straně prodávající opakovaně dluh vůči společenství vlastníků, který musela několikrát z vlastních prostředků uhradit. V současné době je opět evidován na shora uvedené bytové jednotce dluh v řádu několika desítek tisíc. [příjmení] prodávající již nemá vlastní prostředky na úhradu vzniklého dluhu a je tak nucena bytovou jednotku za úplatu prodat jako obsazenou jednotku, což touto smlouvou a za podmínek v ní uvedených, také činí.“ Dle žalobce žalovaná ani po převodu vlastnictví bytu na žalobce nehradí nájemné a byt obývá s dalšími členy domácnosti. Žalovaná tak obývá byt bez právního titulu a odmítá se vystěhovat a to i přes výzvu k vyklizení bytu, která byla žalované žalobcem doručena dne [datum] Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání podle § 153b odst. 3 o.s.ř. nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Soud proto zkoumal, zda jsou dány předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu citovaných ustanovení o.s.ř. Žalované byla doručena dne [datum] žaloba s předvolání k ústnímu jednání dne [datum] obsahující příslušné poučení o následcích nedostavení se k tomuto jednání. Tzn. více jak deset dní přede dnem konání jednání, které bylo prvním jednáním ve věci. Dne [datum] bylo žalované doručeno vyrozumění o odročení ústního jednání na řízeného na den [datum] na den [datum] z důvodu žádosti o odročení z důvodu nemoci zástupkyně žalobce, spolu s poučením, že v ostatním zůstává předvolání v platnosti. Dne [datum] žalovaná požádala o odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] na jiný termín z důvodu nemoci aniž by tuto nemoc doložila. Dne [datum] bylo žalované doručeno vyrozumění o odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] a den [datum] z důvodu žádosti žalované o odročení ze zdravotních důvodů, spolu s poučením, že v ostatním zůstává předvolání v platnosti a výzvou nechť ve lhůtě do 15 dnů doloží důvod své žádosti o odročení ústního jednání na řízeného na den [datum]. Na tuto výzvu žalovaná vůbec nereagovala. Dne [datum] bylo žalované doručeno vyrozumění o odročení ústního jednání na řízeného na den [datum] na den [datum] z důvodu žádosti o odročení z důvodu nemoci zástupkyně žalobce, spolu s poučením, že v ostatním zůstává předvolání v platnosti. Dne [datum] žalovaná požádala o odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] na jiný termín z důvodu, že jí byla předchozího dne nařízena karanténa. Dne [datum] bylo žalované doručeno vyrozumění o odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] a den [datum] z důvodu žádosti žalované o odročení z důvodu nařízené karantény, spolu s poučením, že v ostatním zůstává předvolání v platnosti a výzvou nechť ve lhůtě do 15 dnů doloží důvod své žádosti o odročení ústního jednání na řízeného na den [datum]. Zároveň byla žalovaná upozorněna, že v případě, že její další žádost o odročení nebude doložena, resp. důvod žádosti nebude doložen, soud takovou žádost o odročení nebude považovat za důvodnou. Na tuto výzvu žalovaná vůbec nereagovala. Vždy tedy bylo žalované doručeno předvolání či vyrozumění o odročení jednání doručeno více jak deset dní přede dnem konání jednání, které bylo prvním jednáním ve věci. Dne [datum] v 8:50 hod. žalovaná požádala o odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] v 9:30 hod. na jiný termín ze zdravotního důvodu, resp., že jí dnes ráno vyšel pozitivní antigenní test na COVID-19 a čeká na PCR test a vzhledem k tomu, že je OSVČ nemá lékařské potvrzení. Takovou omluvu a žádost o odročení ústního jednání nařízeného na dne [datum] soud nemůže považovat za důvodnou zejména v kontextu dosavadního chování žalované v řízení, kdy se podobným způsoben omlouvá a žádá o odročení nařízeného ústního jednání již potřetí, vždy na poslední chvíli a bez doložení důvodu omluvy a žádosti o odročení. Žalovaná opakovaně nedokládá důvody svých omluv a žádostí o odročení ani na výzvy soudu. Žalovaná svou poslední omluvu a žádost o odročení nedoložila ani přes poučení soudu, že pokud tak neučiní, soud takovou omluvu a žádost o odročení nebude považovat za důvodnou. Naopak soud takové chování žalované považuje za jednoznačně účelové, směřující k záměrnému maření nařízených jednání a zneužívající panující situaci spojenou s trvající epidemickou situací. Žalovaná se tak k ústnímu jednání nařízenému na den [datum] bez včasné a důvodné omluvy nedostavila. Naopak žalobce, který se k tomuto jednání dostavil, navrhnul vydání rozsudku pro zmeškání. Povaha projednávané věci přitom nevylučuje uzavření soudního smíru a vydaným rozsudkem nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu se tak považují za nesporná a na tomto základě soud rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Na základě výše uvedeného soud učinil následující právní závěr. Podle § 1040 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) se může vlastník věci domáhat zejména vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem (tj. bez právního důvodu) zadržuje. Prostředkem této ochrany v případě nemovitostí a bytů je žaloba na vyklizení. Podle § 2237 NOZ smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Soud tak má nájemní smlouvu k předmětnému bytu uzavřenou mezi předchůdcem žalobce jako vlastníkem a pronajímatelem tohoto bytu a žalovanou jako nájemcem tohoto bytu za platně, byť ústně, uzavřenou. Podle § 548 odst. 1 NOZ vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle § 548 odst. 2 NOZ podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 548 odst. 3 NOZ neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací. Na základě uzavřené nájemní smlouvy předchůdce žalobce jako pronajímatele tak umožnil žalobkyni a stejně tak i jejím třem dětem, bydlení v předmětném bytě za splnění podmínky, že si bude hradit veškeré náklady na zachování jednotky (rozuměj nájemné ve výši odpovídající příspěvkům vlastníka jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech dle § 1180 odst. 1 NOZ a záloh na plnění spojená nebo související s užíváním bytu dle § 1181 odst. 1 NOZ). Jinými slovy byl v nájemní smlouvě sjednán zánik nájmu žalobkyně k předmětnému bytu, který byl odložen k okamžiku splnění podmínky, že nezaplatí řádně a včas nájemné (veškeré náklady na zachování jednotky). Dle názoru soudu je tak zánik nájmu předmětného bytu vázán a na splnění této odkládací podmínky. Toto odkládací podmínka byla naplněna nejpozději ke dni uzavření kupní smlouvy k předmětnému bytu dne [datum] a nejpozději k tomuto datu nájem žalobkyně k předmětnému bytu zanikl, jak vyplývá z v žalobě citovaného čl. I odst. 3 kupní smlouvy. Nadále již žalovaná užívá byt bez právního důvodu a zasahuje tak protiprávně do vlastnického práva žalobce. Soud proto vydal rozsudek pro zmeškání a v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované povinnost vyklidit byt 15 dnů od právní moci rozsudku, jak je uvedeno ve výroku

I. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 13 712 Kč, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou advokáta za zastupování za čtyř úkony právní služby po 1 500 Kč (§ 7 a § 9 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), náhradou jeho hotových výdajů v rozsahu čtyř režijních paušálů po 300 Kč (§11 odst. 1, §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad jeho hotových výdajů ve výši 1 512 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).