39 C 122/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 814 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 814 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 814 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, do pokladny Okresního soudu v Mostě, na soudním poplatku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně požaduje zaplacení předmětné částky peněz s odůvodněním, že se žalovaný dne datum podrobil testu na přítomnost návykových látek, čemuž dobrovolně vyhověl. Tento postup byl v souladu s ustanovením §21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, kdy na základě podezření, že žalovaný pod vlivem jiných návykových látek vykonával činnost, při které mohl ohrozit život a zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, konkrétně řídil nemotorové vozidlo v silničním provozu. K odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu došlo v příjmení nemocnici. Toxikologickými vyšetřeními odebraného biologického materiálu (krvi) žalovaného byla vyšetřeními pozitivně zachycena v krvi žalovaného přítomnost metamfetaminu a tetrahydrocannabinolu. Žalovanému vznikla povinnost hradit stát. instituce náklady spojené s provedením odborného vyšetření.

2. Žalobkyně uhradila ve zdravotnickém zařízení náklady spojené s vyšetřením u lékaře a odběrem krve (780,85 Kč), a s vyšetřením biologického materiálu (3 000 Kč) dne datum a dne datum. Dále vznikly žalobci náklady spojené s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 33 Kč. Celková náhrada činí 3 814 Kč a tuto částku vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou číslo se splatností dne datum, která byla žalovanému zaslána dne datum.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě předložených důkazů, když proti tomuto postupu účastníci nic nenamítali (§ 115a o. s. ř.).

4. Na základě zjištění, učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný byl podroben testu na přítomnost návykových látek vyšetřeními odebraného biologického materiálu žalovaného (krve). K odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu došlo v příjmení nemocnici. Toxikologickými vyšetřeními odebraného biologického materiálu žalovaného byla pozitivně zachycena v krvi žalovaného přítomnost metamfetaminu a tetrahydrocannabinolu. Náklady spojené s vyšetřením u lékaře a odběrem biologického materiálu činily 780,85 Kč, a s vyšetřením biologického materiálu 3 000 Kč a s dopravou 33 Kč, celkem 3 814 Kč. Žalovaný byl bezúspěšně vyzýván k plnění.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalobkyně vůči žalovanému postupovala v souladu s ustanovením §21 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Povinnost žalovaného plnit pak vyplývá z ustanovení §24 citovaného zákona. Plnění se žalobkyni nedostalo, ačkoliv žalovaného vyzývala, má proto právo na zaplacení nákladů spojených s odborným vyšetřením. Soud proto shledal nárok žalobkyně důvodným a zavázal žalovaného k zaplacení částky 3 814 Kč ve lhůtě tří dnů (§160 odst. 1 o. s. ř.)

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

7. Žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, proto tato povinnost stíhá žalovaného podle § 2 odst. 3, první věta, citovaného zákona. Výše soudního poplatku odpovídá pol. 1a Sazebníku soudních poplatků citovaného zákona a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.