39 C 185/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4 096,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 096,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 831,85 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 825,85 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 812,85 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 793,85 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 831,85 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, do pokladny Okresního soudu v Mostě, na soudním poplatku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně požaduje zaplacení předmětné částky peněz s odůvodněním, že se žalovaný dne datum, datum, datum, datum a datum podrobil testu na přítomnost návykových látek, čemuž dobrovolně vyhověl. Tento postup byl v souladu s ustanovením §21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, kdy na základě podezření, že žalovaný pod vlivem jiných návykových látek vykonával činnost, při které mohl ohrozit život a zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, konkrétně řídil nemotorové vozidlo v silničním provozu. K odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu došlo v nemocnice. Toxikologickými vyšetřeními odebraného biologického materiálu (krve) žalovaného byla vyšetřeními pozitivně zachycena v krvi žalovaného přítomnost anonymizováno a dne datum i přítomnost anonymizováno. Žalovanému vznikla povinnost hradit Policii ČR náklady spojené s provedením odborného vyšetření.

2. Žalobkyně uhradila ve zdravotnickém zařízení náklady spojené s provedením odborného vyšetření u lékaře (4 x 780,85 Kč a jednou 1 060,30 Kč). Dále vznikly žalobci náklady spojené s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 51 Kč, 45 Kč, 32 Kč, 13 Kč, 51 Kč. Celková náhrada činí 831,85 Kč, 825,85 Kč, 812,85 Kč, 793,85 Kč, 831,85 Kč a tyto částky vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou číslo se splatností dne datum, číslo se splatností dne datum, číslo se splatností dne datum, číslo se splatností dne datum, číslo se splatností dne datum, které byly žalovanému zaslány dne datum, datum, datum, datum, datum.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě předložených důkazů, když proti tomuto postupu účastníci nic nenamítali (§ 115a o. s. ř.).

4. Na základě zjištění, učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný byl podroben testu na přítomnost návykových látek vyšetřeními odebraného biologického materiálu žalovaného (krve). K odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu došlo v nemocnice. Toxikologickými vyšetřeními odebraného biologického materiálu žalovaného byla pozitivně zachycena v krvi žalovaného přítomnost anonymizováno a v jednom případě také anonymizováno Náklady spojené s vyšetřením u lékaře a odběrem biologického materiálu činily 831,85 Kč, 825,85 Kč, 812,85 Kč, 793,85 Kč, 831,85 Kč, a s dopravou 51 Kč, 45 Kč, 32 Kč, 13 Kč, 51 Kč, celkem 4 096,25 Kč. Žalovaný byl bezúspěšně vyzýván k plnění.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalobkyně vůči žalovanému postupovala v souladu s ustanovením §21 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Povinnost žalovaného plnit pak vyplývá z ustanovení §24 citovaného zákona. Plnění se žalobkyni nedostalo, ačkoliv žalovaného vyzývala, má proto právo na zaplacení nákladů spojených s odborným vyšetřením. Soud proto shledal nárok žalobkyně důvodným a zavázal žalovaného k zaplacení částky 4 096,25 Kč ve lhůtě tří dnů (§160 odst. 1 o. s. ř.). Otázka prodlení byla posouzena podle § 1968 ve spojení s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., výše úroku z prodlení pak podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý ze šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

7. Žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, proto tato povinnost stíhá žalovaného podle § 2 odst. 3, první věta, citovaného zákona. Výše soudního poplatku odpovídá pol. 1a Sazebníku soudních poplatků citovaného zákona a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.