39 C 201/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 4 190,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 880,11 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 2 880,11 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z částky 3 113,11 Kč ve výši 8,25 % od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žaloba o zaplacení částky 1 310 Kč se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 558 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 4 190,11 Kč s příslušenstvím na základě skutkových tvrzení, že si žalovaná objednala u vybraných e-shopů zboží v ceně 4 959,11 Kč spolu se službou [anonymizováno] nákupní účet, přičemž limit odložených plateb žalovaného činil až 10 000 Kč. Poplatek za prodloužení splatnosti podle Všeobecných obchodních podmínek 5 Kč za každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 % za každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Žalobkyně tak účtuje poplatek ve výši 233 Kč poplatku z prodlení ve výši 1 077 Kč. Žalovaná zaplatila částku 2 079 Kč.

2. Účastníci se k jednání nedostavili, ačkoliv měli doručení vykázané. Soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Soud zjistil, že si žalovaná objednala u vybraných e-shopů zboží v hodnotě 4 959,11 Kč spolu se službou [anonymizováno] nákupní účet, přičemž limit odložených plateb žalovaného činil až 10 000 Kč. Žalovaná zaplatila částku 2 079 Kč. Žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která za poplatek poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku této služby, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobce má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva ke službě [anonymizováno] účet-smlouvu o nákupním účtu (Smlouva ze dne [datum], [ulice] podmínky, Ceník). Součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky a Ceník, a to prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku tak, že žalovaná prostřednictvím těchto prostředků požádala elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy žalobce o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS, a žalobce tento návrh akceptoval opatřením Smlouvy elektronickým podpisem pověřeného pracovníka žalobce. Podle Obchodních podmínek vzala žalovaná na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalované vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 % za každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Zápůjční úroková sazba se s nárůstem odkládané částky snižuje. Přesnou výši poplatku za odložení splatnosti a způsob výpočtu stanovuje ceník. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek za správu a vedení účtu. V případě prodlení má žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle níže uvedených pravidel: uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování: 150 Kč, uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování: 250 Kč, uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování: 350 Kč, uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování: 450 Kč, uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování: 550 Kč, uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování: 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Žalobkyni vznikla pohledávka ze Smlouvy se splatností [datum], která byla vyčíslena celkem na 4 190,11 Kč. Tato částka zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 2 880,11 Kč (faktury, vyúčtování) a dlužné poplatky ve výši 233 Kč. Úvěruschopnost žalované posoudila žalobkyně podle registru [příjmení].

4. Z výpisu z účtu [anonymizováno] vyplývá, že žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 4 959,11 Kč a žalovaná zaplatila 2 079 Kč, a byly postupně účtovány poplatky (smluvní pokutu), za prodloužení délky splatnosti tak, že jejich celková výše činí 1 077 Kč.

5. Žalobkyně uzavřela smlouvu o zápůjčce v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jednala jako fyzická osoba, jedná se proto o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následující obč. zákoníku. Podle § 1810 obč. zákoníku, ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 obč. zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 2 obč. zákoníku, pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

6. Podle §86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle §86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle §87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup.

10. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

11. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se zjišťuje, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

12. Podle §586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

13. Podle rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum] ([číslo]), Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. Podle §580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle §588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle §2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle §2993 první věta občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. Soud má za to, žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a zjištění žalobkyně byla pouze částečná a nedostačující (informace ze systému [příjmení]). Lze konstatovat, že informace získané pouze od spotřebitele nejsou dostatečné.

20. Smlouvu soud shledal neplatnou podle výše citovaných zákonných ustanovení, protože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, tuto neplatnost zakládá. Nepochybné je, že je žalovaná v takovém případě povinna vrátit žalobkyni to, co jí právní předchůdce plnil bez právního důvodu. V konkrétním případě se jedná o částku 2 880,11 Kč.

21. Pokud žalobkyně požadovala zaplacení také částky 1 310 Kč, pak v této části soud žalobu zamítl.

22. Předžalobní upomínku žalobkyně odeslala žalované dne [datum] a lhůta splatnosti pohledávky byla stanovena do [datum]. Počínaje od [datum] je žalovaná v prodlení s plněním podle §1970 občanského zákoníku, a jeho výše odpovídá §2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z částky 3 113,11 Kč ve výši 8,25 % od [datum] do [datum], se žaloba zamítá. Lhůta k plnění odpovídá ustanovení §160 odst. 1 o. s. ř.

23. Otázka náhrady nákladů řízení byla řešena podle §142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně jsou 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 132,27 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle poměrného úspěchu ve věci má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 558 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.