39 C 3/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 44 824 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 091 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 27 733 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 4 155,34 Kč, dále s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 724,86 Kč, s úrokem ve výši 14,4 % ročně z částky 10 451,05 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 451,05 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 9 439,27 Kč, dále s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 3 220,94 Kč, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 16 331,31 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 331,31 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 16 900 Kč jako nezaplacenou část zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta Smlouvou [číslo] ze dne [datum] předchozím věřitelem [právnická osoba], s [IČO], ve výši 15 000 Kč. Uvedla, že oprávnění domáhat se této částky vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], když se stala novým věřitelem žalovaného, a tuto skutečnost mu písemně oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaný zaplatil dosud částku 9 212 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 14,4 % ročně z částky 10 451,05 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 4 155,34 Kč. Za období od [datum] do zaplacení pak požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 14,4 % ročně z této částky. Povinnost zaplatit smluvní úrok, jak tvrdila žalobkyně, vyplývá z čl. 4 Smluvních podmínek. Zákonný roční úrok z prodlení činící 8,5 % ročně žalobkyně uplatnila z částky ve výši 10 451,05 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 1 724,86 Kč a dále požadovala zaplacení úroku z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 27 924 Kč jako nezaplacenou část zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta Smlouvou [číslo] ze dne [datum] předchozím věřitelem [právnická osoba], s [IČO], ve výši 20 000 Kč. Uvedla, že oprávnění domáhat se této částky vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20 1. 2020, když se stala novým věřitelem žalovaného, a tuto skutečnost mu písemně oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaný zaplatil dosud částku 8 697 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 20,5 % ročně z částky 16 331,31 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 9 439,27 Kč. Za období od [datum] do zaplacení pak požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 20,5 % ročně z této částky. Povinnost zaplatit smluvní úrok, jak tvrdila žalobkyně, vyplývá z čl. 4 Smluvních podmínek. Zákonný roční úrok z prodlení činící 8,05 % ročně žalobkyně uplatnila z částky ve výši 16 331,31 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 3 220,94 Kč a dále požadovala zaplacení úroku z prodlení od [datum] do zaplacení.

3. Zároveň žalobkyně tvrdí, že žalovaný byl jejím právním předchůdcem dotazován na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Údaje byly zaznamenány do zákaznických karet. Také byly žalovanému poskytnuty dostatečné informace, aby byl schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho finanční situaci. Prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje pro posouzení jeho schopnosti úvěr splácet. Dále uvádí, že informace ověřila z občanské průkazu a potvrzení o příjmu.

4. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli námitky proti takovému postupu.

5. Žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a stala se tak aktivně legitimovanou k podání žaloby (smlouva o postoupení pohledávek a část přílohy [číslo] ke zmínění smlouvě s uvedením pohledávek za žalovaným).

6. Soud učinil ze Smlouvy o zápůjčce a Smluvních podmínek následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 11 112 Kč (poplatek za hotovostní režim splácení ve výši 7 571 Kč, úrok ve výši 1 353 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 2 188 Kč) v 60 splátkách ve výši 436 Kč, když první splátku měl uhradit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a další splátku až do předposlední vždy nejpozději do konce následující týdenního (sedmidenního) období, poslední splátka činila 388 Kč a byla splatná do konce následujícího týdenního období. Ustanovení o smluvním úroku vyplývá z čl. 4 Smluvních podmínek.

7. Dále byla soudem zjištěna ze Smlouvy o zápůjčce a Smluvních podmínek následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 16 721 Kč (poplatek za hotovostní režim splácení ve výši 9 978 Kč, úrok ve výši 2 633 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 4 110 Kč) v 60 splátkách ve výši 613 Kč, když první splátku měl uhradit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a další splátku až do předposlední vždy nejpozději do konce následující týdenního (sedmidenního) období, poslední splátka činila 554 Kč a byla splatná do konce následujícího týdenního období. Ustanovení o smluvním úroku vyplývá z čl. 4 Smluvních podmínek.

8. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce [číslo] bylo m.j. zjištěno, že byl žalovaný bez zaměstnání, měl čtyři vyživovací povinnosti (bez určení jejich věku), pobíral podporu v celkové výši 20 000 Kč, jiné příjmy bez bližší specifikace 5 000 Kč a další příjmy domácnosti bez bližší specifikace 12 600 Kč. Výdaje domácnosti činily 31 408 Kč.

9. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce [číslo] bylo m.j. zjištěno, že byl žalovaný bez zaměstnání, měl dvě vyživovací povinnosti (bez určení jejich věku), pobíral podporu v celkové výši 16 943 Kč, a další příjmy domácnosti bez bližší specifikace 9 620 Kč. Výdaje domácnosti činily 22 831 Kč.

10. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jednal jako fyzická osoba, jedná se o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následující obč. zákoníku. Podle § 1810 obč. zákoníku, ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 obč. zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 2 obč. zákoníku, pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

11. Podle §9 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup.

13. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Právní předchůdce žalobkyně, jak vyplývá z karet zákazníka, zjistil, že byl žalovaný bez zaměstnání, měl čtyři vyživovací povinnosti (bez určení jejich věku), pobíral podporu v celkové výši 20 000 Kč, jiné příjmy bez bližší specifikace 5 000 Kč a další příjmy domácnosti bez bližší specifikace 12 600 Kč. Výdaje domácnosti činily 31 408 Kč. A následně, že byl žalovaný bez zaměstnání, měl dvě vyživovací povinnosti (bez určení jejich věku), pobíral podporu v celkové výši 16 943 Kč, a další příjmy domácnosti bez bližší specifikace 9 620 Kč. Výdaje domácnosti činily 22 831 Kč.

15. Podle §586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

16. Podle rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum] ([číslo]), Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

17. Podle §580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle §588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle §2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle §2993 první věta občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

21. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

22. Podle §1 zákona č. 110/2006 S., o životním minimu (dále jen "ZŽM"), tento zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů (dále jen "příjem") fyzických osob (dále jen "osoba") k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpisy. 23. [příjmení] životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 140 Kč a až 2 450 Kč za každé nezaopatřené dítě (§2, §3 ZŽM platného v rozhodné době). Příjmy a výdaje zjištěné od žalovaného nejsou blíže specifikovány a zároveň není uveden věk dětí.

24. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a zjištění žalobkyně byla pouze částečná a nedostačující, a jednak ani tyto údaje primárně nevedou k závěru, že by spotřebitel byl schopen zápůjčky pravidelně splácet. Lze konstatovat, že informace získané pouze od spotřebitele nejsou dostatečné.

25. Smlouvu soud shledal neplatnou podle výše citovaných zákonných ustanovení, protože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, tuto neplatnost zakládá. Nepochybné je, že je žalovaný v takovém případě povinen vrátit žalobkyni to, co mu právní předchůdce plnil bez právního důvodu. V konkrétním případě se jedná o částku 5 788 Kč a 11 303 Kč.

26. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo podáno na poštu dne [datum] (oznámení a podací lístek) do 10 dnů od jeho obdržení. Počínaje od [datum] je žalovaný v prodlení s plněním a žalobkyně má od tohoto dne právo na zaplacení úroku z prodlení podle §1970 občanského zákoníku, a jeho výše odpovídá §2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení §160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný žádal, aby mu bylo umožněno zaplatit dlužnou částku ve splátkách, ale na výzvu soudu svou žádost neodůvodnil a neprokázal. Zároveň je zřejmé, že pohledávka žalobkyně vznikla již před dlouhou dobou. Soud proto žalovanému uložil povinnost plnit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že výši úspěchu a neúspěchu vypočetl ke dni rozhodnutí. Celkové náklady žalobkyně jsou tvořeny částkou 3 972 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 794 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 824 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Poměrně úspěšný je ve věci žalovaný, ale žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.