39 C 400/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Malým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 591 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 591 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, do pokladny Okresního soudu v Mostě, na soudním poplatku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně požaduje zaplacení předmětné částky peněz s odůvodněním, že se žalovaný dne [datum] podrobil testu na přítomnost návykových látek pomocí detekční sady [anonymizována dvě slova], čemuž dobrovolně vyhověl. Tento postup byl v souladu s ustanovením §20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, kdy na základě podezření, že žalovaný pod vlivem jiných návykových látek vykonával činnost, při které mohl ohrozit život a zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, konkrétně řídil nemotorové vozidlo v silničním provozu. K odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu došlo v [anonymizováno] nemocnici [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [obec]. Toxikologickými vyšetřeními odebraného biologického materiálu žalovaného (moče) byly imunochemickými vyšetřeními pozitivně zachyceny v moči žalovaného opiáty. Žalovanému vznikla povinnost hradit Policii ČR náklady spojené s provedením odborného vyšetření.

2. Žalobkyně uhradila ve zdravotnickém zařízení (faktura [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] [číslo] znějící na 720 Kč a faktura [ulice] nemocnice v [právnická osoba] ze dne [datum] č. FV [číslo] znějící na částku 690 Kč) náklady spojené s odborným lékařským vyšetřením a odběrem biologického materiálu (690 Kč), a s chemicko-technologickým vyšetřením moče (720 Kč), celkem 1 410 Kč.

3. K převozu žalovaného na vzdálenost 29 km z místa [obec], ul. [ulice] do [příjmení] nemocnice [obec] za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo [stát. instituce] [značka automobilu], r. z. [anonymizováno], při spotřebě 6,6 litrů pohonných hmot na 100 km a při průměrné ceně 27,80 Kč za 1 litr pohonné hmoty. Náklady vzniklé Policii České republiky za uskutečněný převoz činí dle právní úpravy platné v den převozu (vyhláška č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce) po zaokrouhlení celkem částku 181 Kč (z toho 127,60 Kč náhrada za používání silničního motorového vozidla a 53,21 Kč za spotřebované pohonné hmoty).

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě předložených důkazů, když proti tomuto postupu účastníci nic nenamítali (§ 115a o. s. ř.).

5. Na základě zjištění, učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný byl podroben testu na přítomnost návykových látek pomocí detekční sady [anonymizováno] vyšetřeními odebraného biologického materiálu žalovaného (moče). K odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu došlo v [anonymizováno] nemocnici [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [obec] Náklady spojené s odborným lékařským vyšetřením a odběrem biologického materiálu (690 Kč), a s chemicko-technologickým vyšetřením moče (720 Kč), celkem 1 410 Kč. Žalovaný byl bezúspěšně vyzýván k plnění. V souvislosti s převozem žalovaného vozidlem [stát. instituce] vznikly náklady ve výši 181 Kč.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalobkyně vůči žalovanému postupovala v souladu s ustanovením §21 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Povinnost žalovaného plnit pak vyplývá z ustanovení §24 citovaného zákona. Plnění se žalobkyni nedostalo, ačkoliv žalovaného vyzývala, má proto právo na zaplacení nákladů spojených s odborným vyšetřením ve výši 1 591 Kč. Soud proto shledal nárok žalobkyně důvodným a zavázal žalovaného k zaplacení částky 1 591 Kč ve lhůtě tří dnů (§160 odst. 1 o. s. ř.)

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

8. Žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, proto tato povinnost stíhá žalovaného podle § 2 odst. 3, první věta, citovaného zákona. Výše soudního poplatku odpovídá pol. 1a Sazebníku soudních poplatků citovaného zákona a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§160 odst. 1 o. s. ř.).