39 C 43/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Malým ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 528 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 528 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Právní předchůdce žalobců [celé jméno žalobce], [datum narození], podal dne [datum] žalobu na zaplacení částky 528 000 Kč. Tvrdí, že na účet žalované poskytl prostřednictvím svého syna částku 705 000 Kč. Z toho byla určena částka 155 000 Kč pro potřeby jeho syna [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a tato částka mu byla také vyplacena. [příjmení] 500 000 Kč byla příspěvkem na doplacení kupní ceny za dům [adresa] ve [obec], který žalovaná kupovala. Žalovaná se oproti tomu zavázala umožnit jemu a synovi [celé jméno žalobce], [datum narození], v domě bydlet. Se synem v domě bydlel asi 4 měsíce, v [anonymizováno] [rok] z domu syn odešel a asi v [anonymizováno] [rok] musel z domu odejít i on sám, protože ho žalovaná s dcerou vyštvaly. Žalovaná dům prodala a znemožnila plnění dohody. [příjmení] 500 000 Kč je bezdůvodným obohacením na její straně. Zbývající částka byla určena jako zápůjčka dceři žalované [jméno] [celé jméno žalované] a tato zápůjčka měla být vrácena formou splátek ve výši 2 000 Kč měsíčně žalované. Splátky byly plněny do výše 22 000 Kč a zbývá vrátit ještě 28 000 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení přerušeno, protože žalobce zemřel dne [datum] a probíhalo dědické řízení. Usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, když na straně žalující budou dále vystupovat [celé jméno žalobce], [datum narození], a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kteří na základě schválení dohody o rozdělení pozůstalosti nabyli pohledávku za žalovanou rovným dílem.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Tvrdí, že žila se synem původního žalobce asi dvanáct roků a v [anonymizováno] [rok] společně koupili dům ve [obec] za 1 650 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 1 200 000 Kč byla zaplacena z peněz, které získala z prodeje svého bytu v [obec], a zbytek kupní ceny byl uhrazen z peněz, které získala od původního žalobce. Syn žalobce v domě nepobýval a sama se z domu odstěhovala dne [datum] ke své dceři [jméno] [celé jméno žalované] po neshodách se synem původního žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], se kterým žila přibližně 12 roků. Původní žalobce zůstal v domě bydlet asi do [anonymizováno] [rok] a později jej opustil kvůli svému zdravotnímu stavu. Podle ústní dohody byl příspěvek na koupi domu ve výši 500 000 Kč poskytnut za její závazek umožnit doživotní užívání domu původnímu žalobci a jeho synovi. Tento závazek přešel na její dceru [jméno] [celé jméno žalované], které dům darovala v [anonymizováno] [rok] a o závazku věděla. Dcera v domě nikdy nebydlela. Také dceři poskytla částku 50 000 Kč, kterou získala od původního žalobce, a tuto částku měla splácet po 1 000 Kč měsíčně, a to k jejím rukám. [příjmení] 2 000 Kč a neví, jestli nějakou částku zaplatila přímo původnímu žalobci.

4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. Účastníci shodně uvedli, že původní žalobce poskytl žalované příspěvek na koupi domu ve [obec] ve výši 500 000 Kč a žalovaná se zavázala umožnit jemu a jeho synovi [celé jméno žalobce], [datum narození], v domě doživotně bydlet. Žalovaná od původního žalobce získala rovněž částku 50 000 Kč, kterou měla předat své dceři [jméno] [celé jméno žalované], což také učinila. Dcera jí měla splácet po 2 000 Kč měsíčně k jejím rukám. Z těchto shodných tvrzení účastníků soud vystavěl své skutkové závěry a neprováděl k nim dokazování (§120 odst. 3 o. s. ř.).

5. Podle vkladové listiny ze dne [datum] byl učiněn vklad na běžný účet u [právnická osoba] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] klientem [celé jméno žalobce], [datum narození], ve výši 705 000 Kč (vklad na běžný účet ze dne [datum]). Podle příjmových pokladních dokladů [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] byly provedeny vklady ve prospěch [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši dvakrát 350 000 Kč (části kupní ceny podle dohody o převodu družstevního podílu), a podle příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] byl proveden vklad ve výši 50 000 Kč na [právnická osoba] [příjmení], [IČO], (rezervační záloha za družstevní byt [číslo]).

6. Podle výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] a ze dne [datum], vedeného na žalovanou, byla dne [datum] připsána na tento účet na základě klientského vkladu [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [obec], částka 704 930 Kč (výpis z účtu).

7. Podle darovací smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou jako dárkyní a dcerou žalované [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], jako obdarovanou, žalovaná jako výlučná vlastnice pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], bydlení, v části [územní celek], pozemku p. [číslo] zahrada, pozemku p. [číslo] vodní plocha, pozemku p. [číslo] zahrada, a pozemku p. [číslo] zahrada, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a k. ú. [obec], darovala obdarované výše uvedené nemovitosti (darovací smlouva). Podle III Smlouvy se uvádí, že na nemovitostech neváznou dluhy ani jiné povinnosti. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] prokazujícího stav k datu [datum], je jako vlastník vedena dcera žalované [jméno] [celé jméno žalované] (výpis z katastru nemovitostí).

8. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], dcera žalované, vypověděla, že byla na základě darovací smlouvy vlastnicí nemovitostí uvedených na listu vlastnictví [číslo] vedeného [stát. instituce], katastrální pracoviště Pardubice pro obec a k. ú. [obec], a byla jimi obdarována svou matkou [celé jméno žalované]. Nikdy v domě nebydlela. Asi po půl roce dům prodala a její matka o úmyslu dům prodat věděla. Nevěděla nic o právu nějaké osoby v domě doživotně bydlet. Novým vlastníkům o žádné povinnosti nic neříkala, protože o závazku nic nevěděla. S panem [celé jméno žalobce] nikdy neuzavírala smlouvu o zápůjčce, částku 50 000 Kč dostala od své matky a vycházela z toho, že se jedná o peníze její matky. Několikrát matce poslala splátky 2 000 Kč měsíčně a potom se s matkou domluvily na společném vyrovnání.

9. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaná obdržela od původního žalobce příspěvek na koupi domu ve [obec] ve výši 500 000 Kč a zavázala se umožnit původnímu žalobci a jeho synovi [celé jméno žalobce] v domě doživotně bydlet. Z domu žalovaná odešla v [anonymizováno] [rok] a v domě zůstal bydlet původní žalobce do [anonymizováno] [rok], kdy žalovaná darovala dům své dceři [jméno] [celé jméno žalované], která o existenci závazku nic nevěděla. S vědomím žalované pak její dcera dům asi po půl roce prodala a ani nový vlastník o žádném závazku nic nevěděl. Žalovaná tak svůj závazek nedodržela. Žalovaná rovněž od původního žalobce obdržela částku 50 000 Kč, kterou měla poskytnout své dceři [jméno] [celé jméno žalované] a ta měla tuto částku vrátit ve splátkách k rukám žalované. Původnímu žalobci bylo vráceno 22 000 Kč a zbývá uhradit částku 28 000 Kč. Tuto částku žalovaná původnímu žalobci nevrátila.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry. 11. "Ze samotné podstaty soudního řízení a pojmu tvrzení vyplývá, že soud tvrzeními účastníků není a nemůže být vázán a je oprávněn se od tvrzení účastníků odchýlit, neboť soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), a účelem soudního řízení je tedy na základě provedeného dokazování posoudit, zda tvrzení účastníků odpovídají skutečnosti; rozhodné je tedy nikoli to, co účastníci tvrdí, nýbrž to, co soud z provedených důkazů zjistil." (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3960/2011)

12. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2716/2008, se mimo jiné uvádí: "Jednou ze stěžejních zásad soukromého práva je zásada autonomie vůle, tedy možnost osoby vlastní vůlí ovlivňovat a určovat své postavení v právních vztazích (zvláště pak v závazkových právních vztazích, kde se projevuje jako zásada smluvní volnosti) – přičemž jedním z jejich projevů je i svoboda (možnost) určení obsahu právního úkonu (také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1222/2007) ." 13. "Jedním z konkrétních a nejtypičtějších projevů této zásady je i možnost subjektů ve snaze co nejšířeji a co nejúplněji realizovat své rozmanité individuální potřeby, zájmy a preference v rámci smluvní autonomie uzavřít smlouvu, která není v žádném občanskoprávním předpise upravena. Tato možnost je vyjádřena v § 51 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) zakotvujícím právní institut tzv. nepojmenované smlouvy. Není tedy důvodu bránit subjektům občanskoprávních vztahů, aby takové právní úkony činily, pokud splňují všechny znaky právního úkonu a pokud neodporují obsahu nebo účelu zákona." 14. Nejvyšší soud dovodil, že užívají-li spolu dva lidé, kteří spolu žijí, byt, ačkoliv tento patří pouze jednomu z nich (v odkazovaném judikátu se jednalo o byt družstevní, což však na věci nic nemění), mohou tak činit na základě vzájemné dohody, kterou je třeba kvalifikovat jako nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ust. § 51 obč. zák. Součástí této smlouvy bylo ve zmíněném případě i ujednání, na jehož základě žalobkyně poskytla žalovanému určitou částku na opatření zmíněného bytu, která pak nebyla poskytnuta bez právního důvodu. Ke vzniku bezdůvodného obohacení, judikoval dovolací soud v citovaném rozhodnutí, tak došlo teprve v okamžiku, kdy účastníci řízení zrušili společné soužití a společné užívání dotčeného bytu. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 382/2012)

15. Podle § 1746 odst. 2 platného občanského zákoníku (dále jen "obč. zákoníku), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Podle § 2991 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud závěr, že původní žalobce se žalovanou uzavřeli smlouvu (nepojmenovanou), jejímž obsahem byla ujednání, že původní žalobce poskytne žalované příspěvek na koupi domu ve výši 500 000 Kč a žalovaná umožní jemu a jeho synovi, aby dům doživotně bezplatně užívali. Odchodem žalované z domu, jeho darováním dceři, která o závazku žalované nic nevěděla a následně prodejem domu vlastníkům, kteří o závazku rovněž nevěděli, žalovaná dohodu porušila a na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení, neboť se jí dostalo plnění z právního důvodu, který odpadl. Rovněž částka 28 000 Kč, která nebyla původnímu žalobci vrácena, ačkoliv tak měla žalovaná učinit, je na její straně bezdůvodným obohacením. Dceři částku 50 000 Kč neposkytla jako zápůjčku od původního žalobce a tomuto ani částku nevrátila, když s dcerou uzavřela vlastní dohodu o finančním vyrovnání. Dlužnou částku je žalovaná povinna vrátit dědicům původního žalobce, kteří nastoupili na jeho místo, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Právo na náhradu nákladů řízení mají žalobci, protože měli ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Protože na straně žalobců žádné náklady nevznikly a nebyly ani žádné požadovány, rozhodl soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

20. Podle § 2 odst. 3 první věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Protože žalovaná je od placení soudního poplatku osvobozená, soud jí tuto povinnost nestanovil.