39 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Rudolfem Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4 110,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 4 000 Kč se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 110,40 Kč s úrokem z prodlení z částky 26,85 Kč ve výši 8,5 % od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 70 Kč ve výši 8,5 % od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 13,55 Kč ve výši 8,5 % od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdí, že žalovanému byly na základě Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum poskytovány objednané služby elektronických komunikací. Žalovanému byla zároveň poskytnuta přijímací zařízení anonymizováno příjmení příjmení anonymizována čtyři slova č. anonymizováno, a právnická osoba anonymizována čtyři slova číslo. Žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila dne datum a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, eventuálně k vrácení zařízení. Protože žalovaný dluh neuhradil a zařízení nevrátil, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši stanovené v Ceníku a ve Všeobecných obchodních podmínkách a zaplatit dlužnou částku 110,40 Kč. Žalobkyně se domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 110,40 Kč v důsledku neuhrazených poplatků za pronájem zapůjčeného zařízení k využívání služeb anonymizováno. Fakturami číslo byla vyfakturována částka 26,85 Kč, číslo částka 70 Kč a číslo částka 13,55 Kč.

2. Soud rozhodoval podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených důkazů, když proti tomuto postupu účastníci nevznesli žádné námitky.

3. Soud učinil skutkový závěr, podle kterého mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne datum. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému neuhrazené poplatky za pronájmy zapůjčených zařízení k využívání služeb UPC, které byly vyúčtovány ve fakturách a tyto faktury nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích celkem částku 110,40 Kč. Tuto částku žalovaný dosud neuhradil.

4. Zároveň bylo zjištěno, že v souvislosti s uzavřenou smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací byla žalovanému zapůjčena zařízení sloužící k využívání služeb elektronických komunikací. Po ukončení smluvního vztahu vznikla podle Všeobecných obchodních podmínek povinnost žalovanému toto zařízení vrátit. Žalovaný zapůjčené zařízení nevrátil a žalobkyně tak požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši stanovené v Ceníku.

5. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč vyplývá z článku 7.4 a 7.6 Všeobecných obchodních podmínek. Podle článku 7.4 Všeobecných obchodních podmínek je účastník povinen vrátit přijímací zařízení poskytovatele, které mu bylo poskytnuto, do 7 dnů na adresu distribučního skladu právnická osoba, ulice a číslo, PSČ obec. Zařízení je považováno za vrácené okamžikem jeho převzetí v distribučním skladu právní předchůdkyně žalobkyně. Podle článku 7.6 Všeobecných obchodních podmínek, jestliže účastník nevrátí zařízení poskytovatele včas a v pořádku, může mu být naúčtována smluvní pokuta podle Ceníku.

6. Soud vycházel ze závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3512/11 ze dne datum. Z něj vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na nichž spotřebitel připojuje svůj podpis). V posuzované věci nebylo konkrétní ujednání o smluvní pokutě součástí listiny, kterou žalovaný podepsal. Obsaženo je pouze v článku 7.6 Všeobecných obchodních podmínek. Žalovaný svým podpisem pouze stvrdil, že všeobecné podmínky převzal, seznámil se s nimi, nemá k nim žádné výhrady a zavazuje se těmito dokumenty řídit. Zároveň podepsal závazek spotřebitele uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku bez konkrétního vymezení.

7. V bodu číslo Ústavní soud uvádí, že v praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová.

8. K otázce spotřebitelských smluv, a to ve vztahu k ustanovením těchto smluv psaných velmi malým až nečitelným písmem se vyslovuje nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 342/09 ze dne datum. V konkrétní smlouvě existuje pouze neurčitá zmínka o smluvní pokutě a je skrytá v textu, který sám byl proveden malým písmem.

9. Je nepochybné, že konkrétní ujednání o smluvní pokutě je pro spotřebitele (žalovaného) nevýhodné, přesto se nenachází v textu smlouvy samotné (v tom se nachází toliko závazek spotřebitele uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku), ale až v obchodních podmínkách a výše smluvní pokuty dále v ceníku. Soud shledal, že je na místě použití citovaného nálezu Ústavního soudu na daný skutkový stav. Proto žalobu v této části zamítl.

10. V části, ve které požaduje žalobkyně zaplacení částky 110,40 Kč, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Povinností žalovaného podle uzavřené smlouvy bylo platit poplatky za pronájem zapůjčených zařízení k využívání služeb UPC, které byly vyúčtovány ve fakturách a tyto faktury nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, jak vyplývá z obsahu předložených faktur. Zároveň nezaplatil připojovací poplatek. Celkově je žalovaný povinen zaplatit částku 110,40 Kč.

11. Právní posouzení věci v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení smluvních pokut, vyplývá ze zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, § 419 a násl., § 1810 a násl. občanského zákoníku (zejména ustanovení § číslo, § číslo).

12. Otázka pronájmu zařízení byla řešena podle § 2217 a násl. občanského zákoníku.

13. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ačkoliv převážný úspěch ve věci svědčí žalovanému, tomu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.