44 C 30/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Davidovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro 3 034 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 3 034 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 1 517 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 1 517 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že dne [datum] a dne [datum] při jízdě na lince [číslo] hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně ([anonymizováno] podnik měst [obec] a [právnická osoba]) se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně, na kterou pohledávka smlouvou přešla, požadovala jízdné ve výši 17 Kč za každou jízdu a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Žalovaný, který byl z důvodu omezení svéprávnosti zastoupen svoji opatrovnicí, popřel, že by podpis na záznamech o provedené přepravní kontrole sepsaných ve výše uvedené dny byl jeho podpisem. Žalovaný společně s opatrovnicí dále uvedli, že žalovaný v minulosti několikrát hlásil ztrátu občanského průkazu. Podle § 565 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný ve výše uvedených dnech cestoval na lince městské hromadné dopravy právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný popřel správnost záznamů o provedené přepravní kontrole, jakož i pravost podpisu na nich. Žalobkyně se k jednání nedostavila (čímž se připravila o možnost být poučena o povinnosti tvrzení a důkazní) a její tvrzení nebylo prokázáno. Soud proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu dle obsahu spisu dosud žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.