46 C 113/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě, se sídlem v obec, ulice a číslo, rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky požadovaného úroku ve výši 3 381,60 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, úroku z prodlení za dobu do datum a nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 651 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 265,13 Kč, úrokem z prodlení od datum, kapitalizovaného úroku ve výši 3 381,60 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 651 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Podle žaloby, právnická osoba a žalovaná mezi sebou uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které měla žalovaná splatit. Žalovaná se zavázala splatit kromě jistiny také poplatek ve výši 2 359,30 Kč a smluvní úrok. Den celkové splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na datum, kdy měla žalovaná poskytnuté prostředky splatit. Žalovaná nesplatila nic. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení ze dne datum. Kromě jistiny ve výši 3 000 Kč byl na žalobkyni postoupen nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru 2 359,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 554,30 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení a nákladů na vymožení. Žalovaná nereagovala ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, žalobkyní předložená smlouva není podepsaná žalovanou. Podle smlouvy měla právnická osoba poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který měla žalovaná splatit do datum Celkem měla žalovaná splatit 5 425,05 Kč (před slevou), 4 030,05 Kč (po slevě). Ve smlouvě je uvedeno datum splatnosti datum, RPSN 22 075,30 %.

6. Žalovanou nebyl podepsán ani přiložený formulář se standardními informacemi ke spotřebitelskému úvěru.

7. Z potvrzení o platbě ze dne datum vyplývá, že žalované bylo připsáno na účet 3 000 Kč dne datum.

8. Ze smlouvy o postoupení ze dne datum a z oznámení o postoupení ze dne datum a datum vyplývá, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení ze dne datum. Žalovaná byla v druhém oznámení o postoupení vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do datum.

9. Z předžalobní výzvy ze dne datum doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaná byla upozorněn na možnost podání žaloby.

10. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 číslo (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

14. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

15. V projednávané věci není SMS kód nesplňuje žádnou z náležitostí elektronického podpisu a to ani prostého elektronického podpisu, když nelze ani dovodit, že by byl či mohl být přiřaditelný ke konkrétní listině ani ke konkrétní osobě.

16. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaná nepodepsala.

17. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru (§ 104), nemůže být žalované k tíži.

18. I kdyby úvěrová smlouva nebyla neplatná s ohledem na chybějící podpis žalovavané byla by nutně posouzena jako neplatná podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná zjevně s ohledem na množství exekucí nebyla úvěruschopná (množství exekucí nařízených proti žalované je soudu známo z úřední činnosti – č. l. 15).

19. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalované přišla na účet bezhotovostní platba 3 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Uvedenou částku včetně úroku z prodlení okresní soud žalobkyni přiznal.

20. Ve zbytku okresní soud žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážně úspěšné žalované dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.