46 C 121/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 59 788 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 412 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 57 376 Kč a příslušenství, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne datum u Okresního soudu v Mostě návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila peněžité pohledávky na zaplacení částek 19 832 Kč s příslušenstvím, 27 290 Kč s příslušenstvím a 12 666 Kč s příslušenstvím.

2. Dle žaloby byla mezi společností právnická osoba a žalovanou uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce číslo na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti právnická osoba vrátit společně s částkou 13 641 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 644 Kč, odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 497 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 65 týdenních splátkách po 472 Kč. Žalovaná splatila pouze 10 809 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 12 615,35 Kč dlužného poplatku 7 216,65 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 357,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 340,38 Kč, úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 12 615,35 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 615,35 Kč od datum do zaplacení.

3. Dále byla dle žaloby mezi společností právnická osoba a žalovanou uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce číslo na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti právnická osoba vrátit společně s částkou 24 194 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 127 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 300 Kč a částky poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 445 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 18 měsíčních splátkách po 2 733 Kč. Žalovaná splatila pouze 21 904 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 15 215,02 Kč dlužného poplatku 12 074,98 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 272,40 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 137,39 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 215,02 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 215,02 Kč od datum do zaplacení.

4. Konečně byla dle žaloby mezi společností právnická osoba a žalovanou uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce číslo na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti právnická osoba vrátit společně s částkou 19 541 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 901 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 9 140 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 500 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč. Žalovaná splatila pouze 26 875 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 7 652,27 Kč dlužného poplatku 5 013,73 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 991,66 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 966,26 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 652,27 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 652,27 Kč od datum do zaplacení.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala zcela nečinná.

6. Postupem podle § 115a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podaném návrhu, žalovaná byla soudem vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s poučením, pokud se žalovaná nevyjádří ve stanovené lhůtě 7 dnů, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu, která jí byla doručena, nereagovala.

7. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce ze dne datum okresní soud zjistil, že žalovaná bydlela v době uzavírání smlouvy o zápůjčce v nájemním bytě, měla základní vzdělání a uvedla 2 vyživované osoby. Žalovaná byla v době uzavírání první smlouvy o zápůjčce v domácnosti (na mateřské dovolené), její příjem měl dosahovat 7 600 Kč a měl jej tvořit rodičovská příspěvek, ostatní nespecifikované příjmy žalované měly dosahovat 7 214 Kč, další tvrzené a nedoložené příjmy domácnosti měly být ve výši 17 000 Kč. Výdaje žalované bez splátek byly uvedeny odhadem v částce 7 000 Kč. Splátky z předchozích půjček u žalobkyně činily 2 089 Kč. Doklady o příjmech žalované žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

8. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce ze dne datum okresní soud zjistil, že žalovaná bydlela stejně jako v době předchozí smlouvy v nájemním bytě, měla základní vzdělání a uvedla 2 vyživované osoby. Žalovaná byla v době uzavírání druhé smlouvy o zápůjčce v domácnosti s měsíčním čistým příjmem 8 100 Kč. Další příjmy domácnosti měly činit 30 773 Kč, což mělo být doloženo potvrzeními o příjmu. Výdaje žalované byly uvedeny odhadem v částce 5 000 Kč. Splátky z předchozích půjček u žalobkyně činily 4 286 Kč. Doklady o příjmech žalované žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

9. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce ze dne datum okresní soud zjistil, že žalovaná i nadále bydlela v nájemním bytě, měla základní vzdělání a uvedla 2 vyživované osoby. Žalovaná byla v době uzavírání této smlouvy na rodičovské dovolené s příjmem 7 600 Kč. Ostatní nespecifikované příjmy domácnosti žalované měly činit 23 600 Kč, což nebylo nijak doloženo. Výdaje žalované byly uvedeny odhadem v částce 1 500 Kč. Splátky z předchozích půjček u žalobkyně činily 7 019 Kč. Doklady o příjmech žalované žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

10. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum vyplývá, že žalované byla společností právnická osoba poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč Celkem měla žalovaná splatit 39 541 Kč.

11. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum vyplývá, že žalované byla společností právnická osoba poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v 18 měsíčních splátkách po 2 733 Kč Celkem měla žalovaná splatit 49 194 Kč.

12. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum vyplývá, že žalované byla společností právnická osoba poskytnuta zápůjčka ve výši 17 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v 65 týdenních splátkách po 472 Kč Celkem měla žalovaná splatit 50 225 Kč.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení o postoupení z téhož dne vyplývá, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni.

14. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum. Upomínka byla žalované dle podacího lístku odeslána dne datum.

15. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

16. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

21. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (číslo Sb. NSS)).

22. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).

23. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

24. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

25. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18.

26. Je třeba připomenout, že již dne datum vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne datum o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. ulice národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. ulice národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalované.

27. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014/17/EU, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

28. Je patrné, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Věřitelka se spokojila se s tvrzeními žalované ohledně příjmů a výdajů, ale reálná výše výdajů a závazků žalované přitom zjišťována ani nebyla. Žalovaná byla v době uzavírání smluv na rodičovské dovolené s velmi nízkým příjmem, další příjmy domácnosti nijak doloženy nebyly. Žalovaná přitom měla 2 vyživovací povinnosti a je zřejmé, že její další příjmy mohly být patrně tvořeny sociálními dávkami. Rovněž výše výdajů žalované stanovená částkou 5 000 Kč, příp. 1 500 Kč či 7 000 Kč, je s ohledem na nájemní bydlení a počet vyživovaných osob zcela nereálná. Věřitelka přitom žalované půjčovala další zápůjčky, ačkoliv ty předchozí splaceny nebyly. S ohledem na skutečnost že žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované řádně, jsou předmětné smlouvy o zápůjčkách dle § 86 z. s. ú. neplatné 29. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

32. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem 62 000 Kč (17 000 Kč, 25 000 Kč a 20 000 Kč), avšak z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná dosud splatila pouze 59 588 Kč (10 809 Kč, 21 904 Kč a 26 875 Kč). Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 2 412 Kč.

33. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 2 412 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.

34. V souladu s § 87 z. s. ú. je pak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

35. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, avšak žalované procesní náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.