46 C 142/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě, se sídlem v obec, ulice a číslo, rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 393 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 3 393 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 273,60 Kč k rukám titul. jméno příjmení, Ph.D., advokátky se sídlem obec a číslo, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 393 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 266,55 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru (číslo), a to distančně prostřednictvím internetové stránky webová adresa. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Datum splatnosti úvěru (správně zápůjčky) byl stranami dohodnut na den datum. Žalovaný měl žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 211 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně nesplatil, požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení od datum (kapitalizovaný za období od datum do datum v částce 266,55 Kč). Dále pak žalobkyně uplatnila žalobou nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč od datum do datum celkem ve výši 1 182 Kč.

2. Dle žaloy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle výpisu z účtu žalovaného a výpisu z databáze EUCB (European Credit Bureau).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsána žalovaným. Dle smlouvy měla úroková sazba činit 0 % a RPSN 1 253 % (!). Při výši úvěru 6 000 Kč a splatnosti 28 dnů měl podle textu smlouvy žalovaný vrátit 7 327 Kč.

7. Z fotografie občanského průkazu vedeného na jméno žalovaného soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti. Samotná fotografie občanského průkazu či žalovaného neprokazuje uzavření smlouvy s žalobkyní tvrzeným obsahem právě žalovaným.

8. Podle potvrzení o provedené odchozí platbě měla žalobkyně zaslat žalovanému na účet dne datum částku 6 000 Kč. Číslo účtu, na který byla poukázána částka 6 000 Kč odpovídá účtu žalovaného dle výpisu právnická osoba ze dne datum.

9. Z předžalobní výzvy ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 13 787,52 Kč před podáním žaloby. Lhůta k plnění byla stanovena do sedmi dnů od doručení.

10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla.

11. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl.

12. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba.

13. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalovanému k tíži.

14. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 6 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

15. Nadto, z listin žalovaného vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před podpisem smlouvy řádně prověřena. Žalobkyně si sice vyžádala výpis z účtu žalovaného, avšak spolehla se pouze se zjištěním obratu na tomto účtu. Příjmy, náklady, výdaje a závazky žalovaného žalobkyně nezkoumala a neprověřovala. I pokud by bylo prokázáno skutečné uzavření smlouvy žalovaným, byla by smlouva nutně neplatná podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

17. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 6 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné poskytnutí částky (úrokem či poplatkem).

21. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

22. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Žalovanému byla výzvou k zaplacení obsažená v předžalobní výzvě ze dne datum stanovena lhůta 7 dnů od doručení výzvy. Za předpokladu, že výzva byla dle zákonné fikce doručena třetí den po odeslání tj. datum, lhůta pro splnění uběhla dne datum a následujícího dne tj. datum se žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto okamžiku žalobkyni náleží nárok na úroky z prodlení.

23. Jen na okraj a pro úplnost okresní soud podotýká, že i kdyby dospěl k závěru, že se žalobkyní komunikoval skutečně žalovaný a ohledně žalobkyní tvrzené smlouvy (tj. ohledně smlouvy se žalobkyní tvrzeným obsahem), musel by nutně aplikovat závěry Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne datum, neboť předmětná smlouva (nepodepsaná ani žalobkyní) naplňuje znaky smlouvy lichevní. Přepočteno na celý rok činí stanovený smluvní úrok více než 1 000 % p.a. Jedná se v jejím případě o zjevný exces, kterému právo nemůže poskytnout oporu. Okresní soud pro stručnost odkazuje plně na argumentaci Ústavního soudu v citovaném nálezu.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná (při zohlednění zamítnutého příslušenství) v rozsahu 60 % a neúspěšná v rozsahu 40 %. Žalobkyni tak náleží celková náhrada nákladů v rozsahu 20 % Tyto náklady jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem 2,5 x 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), 21% sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích. Podíl 20 % z nákladů ve výši 1 368 Kč činí 273,60 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.