46 C 156/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí jméno příjmení , narozenou datum bytem adresa žalovaného o 57 460, 66 s příslušenstvím

I. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 621,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 2 138,50 Kč od [datum] do zaplacení, se řízení podle § 96 o. s. ř. zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 47 809 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 47 809 Kč od [datum] do zaplacení, se zcela zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 57 460,66 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo]. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně podle žaloby prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se prokázal platnými osobními doklady. Veškeré písemné podklady použité pro zkoumání úvěruschopnosti byly předloženy přímo obchodníkovi při uzavírání smlouvy. Žalovaný byl prověřen v databázi [příjmení], v insolvenčním rejstříku a CRIF. Ačkoliv byla smlouva o revolvingovém úvěru uzavřena v provozovně obchodníka, byla uzavřena výhradně elektronicky pomocí SMS kódu. Žalobkyně se na základě smlouvy o revolvingovém úvěru zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Předmětem čerpání byl nákup zboží (skútru), přičemž žalovaný čerpal částku 29 490 Kč, kterou se zavázal splatit v 48 měsíčních splátkách po 1 020 Kč. Úroková sazba úvěru činila 30,9 % p.a. Žalovanému byla rovněž poskytnuta kreditní úvěrová karta [anonymizováno], na níž bylo čerpáno 21 400 Kč Celkem bylo žalovaným čerpáno 50 890 Kč. Žalovaný však splatil pouze 3 081 Kč. Žalobkyně proto od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze den [datum], který byl žalovanému odeslán [datum]. Celkový dluh ve výši 57 430,66 Kč se podle žalobkyně skládá z poskytnutých nevrácených peněžitých prostředků (jistiny) ve výši 49 947,50 Kč, dlužných úroků k okamžiku odstoupení ve výši 4 479,16 Kč, dlužných poplatků za vedení karty ve výši 245 Kč a poplatků za výběr hotovosti z bankomatu ve výši 259 Kč, nákladů na ukončení smlouvy 1 500 Kč a nákladů na upomínky 1 000 Kč. Nadto požaduje žalobkyně úrok z prodlení z jistiny 49 947,50 Kč od [datum].

3. Opatrovnice žalovaného k žalobě uvedla pouze to, že si není vědomá toho, že by si žalovaný něco půjčoval či že by obdržel nějaké zboží nebo peníze z úvěrové smlouvy.

4. Sám žalovaný uvedl, že to celé byla„ bouda“, kterou na něj nastražili dva kluci, které nezná jménem, ale pouze pod přezdívkou. Zboží, které mělo být zaplaceno z úvěru neobdržel ani nedostal (nečerpal) od žalobkyně žádné peníze.

5. Na základě rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 16. 12. 2018 č. j. 19 P 103/2008-112 byl žalovaný omezen ve svéprávnosti. Žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen majetkoprávních jednání s výjimkou jednání v běžných záležitostech každodenního života a dispozice s majetkem a finančními prostředky přesahujícími 300 Kč týdně, není schopen samostatně uzavírat smlouvy týkající se bydlení, jakož i smlouvy týkající se služeb souvisejících s bydlením, není schopen činit právní jednání v pracovně – právní oblasti.

6. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (závěrů znalce na straně 15 a 19 posudku, který je součásti spisu vedeného u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 19 P 103/2008) soud zjistil, že žalovaný trpí přetrvávajícím narušením [anonymizováno] funkcí při užívání [anonymizováno], která nasedá na premorbidní přítomnou [anonymizována tři slova] s poruchami chování. [příjmení] mentální retardace a osobnostní porucha jsou trvalého rázu, léčebně neovlivnitelné. Přetrvávající narušení kognitivních funkcí je poruchou nikoliv přechodného charakteru. Poruchy chování jsou zmírňovány psychofarmaky. Žalovaný je sice schopen většiny sebeobslužných úkonů, v případě složitějších úkonů je třeba asistence. Je třeba dohledu při oblékání a hygieně. Žalovaný je schopen se rozhodovat v základních aspektech každodenního života, pro případ složitějších jednání (na úřadech apod.) je třeba asistence zodpovědné osoby. Žalovaný má podstatně snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti. Znalec výslovně upozornil, že žalovaný může být zneužit jinými osobami, není schopen účelného hospodaření s penězi, má nízké matematické znalosti, účel peněz chápe jednoduše, není schopen uzavírat smlouvy majetkoprávní povahy. Je schopen samostatně nakládat s částkou 300 Kč týdně. Posuzovaný není schopen porozumět důsledkům uzavření smluv. ( 7. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný se měl prokázat občanským průkazem a identifikoval se přímo na prodejně. Žalovaný byl lustrován v registru [příjmení], insolvenčním rejstříku, CRIF. Žalovaný měl údajně mzdu ve výši 11 000 Kč a nulové výdaje.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] vyplývá, že smlouva není žalovaným podepsána. O žalovaném je v úvěrové smlouvě uvedeno, že žalovaný je bez zaměstnání s příjmy 11 000 Kč a s výdaji 1 500 Kč, žalovaný měl žít s partnerem. Na kupní cenu 31 490 Kč byla přímo zaplacena částka 2 000 Kč. Úvěr byl čerpán na koupi skútru ve výši 29 490 Kč.

9. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne [datum] a [datum], první upomínky ze dne [datum], druhé upomínky ze dne [datum], a z poštovních podacích archů soud zjistil, že žalobkyně zasílala písemnosti přímo žalovanému, nikoliv jeho opatrovnici.

10. Z tabulky úvěrové historie soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 50 890 Kč a splacena byla jen částka 3 081 Kč.

11. Ze sdělení Magistrátu města Most, oddělení registru řidičů a vozidle ze dne [datum] (č.l. 25) soud zjistil, že žalovaný není vlastníkem vozidla.

12. Po provedeném dokazování okresní soud shledal, že z předložené smlouvy o úvěru nelze zjistit, zda ji uzavřel žalovaný, či osoba, která se za něj vydávala. I v případě, že by s obchodníkem při uzavírání smlouvy jednal sám žalovaný, je s ohledem na duševní poruchu žalovaného vysoce pravděpodobné, že žalovaný jednal na základě manipulace třetí osobou. Tomu nasvědčuje především skutečnost, že úvěr byl čerpán na koupi skútru, přičemž žalovaný s ohledem na svou duševní poruchu zjevně nemohl být ani držitelem řidičského průkazu. V okamžiku tvrzeného uzavírání úvěrové smlouvy trpěl žalovaný duševní poruchou, která mu znemožňovala chápat smysl a důsledky uzavírané smlouvy. Skutečnost, že žalovaný již v době sjednávání úvěrové smlouvy nebyl schopen pro duševní poruchu, která není jen přechodná, uzavřít úvěrovou smlouvu vyplývá ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení].

13. Z provedeného dokazování, zejména z předloženého dokladu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z úvěrové smlouvy, je dále nepochybné, že žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy nepostupovala dostatečně obezřetně a profesionálně, když mimo jiné nevzala v úvahu, že žalovaný zjevně nelogicky při posuzování úvěruschopnosti tvrdil plat či mzdu ve výši 11 000 Kč, avšak již ve smlouvě je uváděno, že je nezaměstnaný. Žalobce si zjevně nevyžádal žádné doklady o příjmech a výdajích žalovaného, neboť z nich by mu muselo být zjevné, že žalovaný není svéprávný (pokud žalovaný má příjmy, přicházejí na účet jeho opatrovnice, stejně tak opatrovnice za žalovaného hradí výdaje). Žalobkyně nijak neověřovala výdaje žalovaného, kdy vycházela pouze z tvrzení žalovaného o nulových výdajích za bydlení, hypotéky, úvěry a jiné závazky. Je zřejmé (a vyplývá to ze znaleckého posudku), že pokud by zaměstnanci žalobkyně/obchodníka poskytující úvěry přistoupili k řádnému prověření příjmů a výdajů žalovaného, tedy pokud by se jej dotazovali alespoň na jeho výdaje, náklady a závazky, musel by být zjištěn hendikep žalovaného (jeho [anonymizována dvě slova]). Z provedeného dokazování naopak vyplývá, že se žalobkyně spokojila se stanovením příjmů a výdajů žalovaného zcela nahodile. Žalobkyně nepostupovala při poskytnutí úvěrů řádně a obezřetně, když jí už z chování žalovaného musel být znám jeho handicap.

14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 2995 o. z., vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný.

17. Skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo se obohatil na úkor žalobkyně nebyla v řízení prokázána. S ohledem na neúčast žalobkyně u jednání, nemohl okresní soud žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, že se žalovaný bezdůvodně obohatil tj. že to byl právě žalovaný, kdo převzal motocykl, na který byl úvěr poskytnut či kdo čerpal prostředky z revolvingového úvěru prostřednictvím úvěrové karty.

18. S ohledem na omezení svéprávnosti žalovaného se soud pro úplnost zabýval i případným rozporem uplatněného nároku s dobrými mravy.

19. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

20. Ústavní soud se s Nejvyšším soudem ztotožňuje v názoru, že mohou nastat případy, u nichž budou úvahy o použití korektivu dobrých mravů při posuzování bezdůvodného obohacení osob s omezenou svéprávností na místě. Například by mohlo jít o situace, kdy poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli ze zištných důvodů úvěr, přestože ví, že daný spotřebitel není kvůli svému psychosociálnímu postižení, či dokonce omezené svéprávnosti způsobilý uzavřít platnou úvěrovou smlouvu. Pochybnosti o souladu s dobrými mravy rovněž mohou vyvstat, jestliže poskytovatel úvěru úmyslně opomene svou zákonnou povinnost posoudit spotřebitelovu úvěruschopnost, tj. schopnost plánovaný úvěr splatit (tato povinnost vyplývá z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a vyzdvihl ji také Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 (N 32/92 SbNU 334)). Nelze také přehlížet, že podkladem pro užití korektivu dobrých mravů nejsou jen obecné základy spravedlnosti, ale i ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku, podle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

II. ÚS 1292/21 7

23. Lze tedy shrnout, že pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy. Jestliže se obecný soud s touto otázkou i přes výslovnou námitku účastníka řízení nevypořádá v odůvodnění svého rozhodnutí, dopustí se porušení čl. 36 odst. 1 Listiny (nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1292/21 ze dne II. ÚS 1292/21 a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 28 Cdo 527/2020-274 ze dne 10. 7. 2020).

21. Okresní soud zdůrazňuje, že v projednávané věci jsou dány, s ohledem na zjevnost duševní poruchy a nedbalý přístup pracovníků žalobkyně (obchodníka pověřeného žalobkyní) při uzavírání úvěrové smlouvy, důvody pro aplikaci § 2 odst. 3 o. z., resp. § 8 o. z. Je třeba zdůraznit, že žalovaný byl pouze nástrojem, jímž zjevně manipulovaly třetí osoby. Při řádném a odpovědném přístupu úvěrových pracovníků žalobkyně by musela být duševní porucha žalovaného rozpoznána a k uzavření úvěrové smlouvy a k čerpáním úvěru by nedošlo.

22. Vzhledem k tomu, že žalovanému nelze klást k tíži poskytnutí peněžních prostředků žalobkyní za situace, kdy žalovaný nebyl schopen chápat důsledky svého jednání a kdy peněžní prostředky byly bezprostředně použity k prospěchu třetí osoby (jež žalovaného zneužila), považuje okresní soud uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení v rozporu s dobrými mravy v intencích § 2 odst. 3 o. z.

23. Okresní soud proto žalobu zamítl.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný měl v řízení plný úspěch, avšak náklady řízení mu nevznikly.