46 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni plynoměr (měřicí zařízení) výrobní [číslo] který je umístěn v jednotce [číslo] na adrese [adresa žalovaného], za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec a číslo], náhradu nákladů řízení ve výši 7 626,50 Kč.

1. Žalobou došlou soudu [datum] se žalobkyně, jako provozovatelka [anonymizována tři slova], na žalovaném domáhala vydání [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]), výrobního čísla [číslo], umístěného v odběrném místě [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaný neumožnil [anonymizována dvě slova], který je v jejím vlastnictví, přestože k tomu žalovaného opakovaně vyzvala z důvodu neoprávněného [anonymizována dvě slova] v tomto odběrném místě. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky na adrese odběrného místa. Žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván ke zpřístupnění odběrového místa, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak ani přes tyto výzvy [anonymizováno] nezpřístupnil ani nevydal.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože jej k tomu soud vyzval.

3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí (žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu trvalého pobytu dne [datum]).

4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti:

5. Z informace o jednotce [číslo] v Katastrálním území Most II. vyplývá, že žalovaný je vlastníkem předmětné bytové jednotky.

6. Z listiny označené jako Montáž – opětovná instalace vyplývá, že v odběrném místě žalovaného bylo instalováno měřící zařízení výrobní [číslo] dne [datum] v 12:35 hodin.

7. Z žádosti o ukončení [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. měla se žalovaným uzavřenu smlouvu o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] do odběrného místa nacházejícího se v bytové jednotce žalovaného [číslo] v [obec]. Z předmětné listiny rovněž vyplývá, že dne [datum] požádala [právnická osoba], a.s. o ukončení [anonymizována dvě slova] žalovanému z důvodu neplacení. K ukončení dodávek mělo dojít dne [datum].

8. Z oznámení o [anonymizována tři slova] a neoprávněné [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyrozuměn, že počínaje [datum] dochází v odběrném místě žalovaného k neoprávněné [anonymizována dvě slova] a dne [datum] dojde k demontáži [anonymizováno].

9. Z listiny označené jako Odpojení dodávky pro neplacení, servisní zakázka [číslo] je zřejmé, že se žalobkyně neúspěšně pokusila o demontáž měřícího zařízení dne [datum] v 13:30 hodin a dne [datum] v 9:34 hodin.

10. Z listiny označené jako Demontáž – měřený neoprávněný odběr, servisní zakázka [číslo] je patrné, že se žalobkyně znovu neúspěšně pokusila o demontáž měřícího zařízení dne [datum] v 9:26 hodin.

11. Dopisem nadepsaným„ předžalobní výzva k součinnosti“ ze dne [datum] žalobkyně žalovaného znovu vyzvala k umožnění demontáže [anonymizováno] nejpozději do sedmi dnů, s tím, že jinak bude proti němu zahájeno soudní řízení o vydání [anonymizováno]. Dle poštovního podacího lístku byla zásilka odeslána téhož dne.

12. Na základě skutečností zjištěných z provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaný má zřízené odběrné místo zemního plynu v bytě na adrese [adresa žalovaného], jež žalobkyně eviduje pod číslem [anonymizována dvě slova], je osazeno měřicí zařízení ([anonymizováno]) výrobního čísla [číslo], které náleží žalobkyni. Žalovaný, kterému byla ze strany obchodníka s [anonymizováno] ukončena dodávka [anonymizováno] pro neplacení její ceny, doposud neumožnil žalobkyni, jež provozuje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přístup k předmětnému [anonymizováno] za účelem jeho demontáže (a odnosu), přestože k tomu byl z její strany opakovaně vyzýván. Ode dne, kdy došlo k ukončení dodávky, zde žalovaný zemní [anonymizováno] odebírá, aniž by se tak dělo na základě smluvního vztahu.

14. Nadto, ve vztahu ke zjištěnému skutkovému stavu věci, soud znovu podotýká, že žalovaný, ač měl reálnou možnost (a byl k tomu soudem vyzván), se k žalobním tvrzením nevyjádřil, tedy je ani nezpochybnil.

15. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení:

16. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

17. Podle § 1954 o. z. se k řádnému splnění vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem.

18. Podle § 1955 odst. 1 věty první o. z. nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla.

19. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ EZ“), má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

20. Podle § 62 odst. 2 písm. c) EZ je zákazník povinen zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen.

21. Podle § 71 odst. 5 EZ se zakazuje jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je měřicí zařízení připojeno.

22. Podle § 71 odst. 6 EZ jsou výrobci [anonymizováno], zákazníci a provozovatelé [anonymizována tři slova] povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

23. Podle § 74 odst. 1 EZ je neoprávněným odběrem [anonymizováno] a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka [anonymizováno], b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem [anonymizováno], které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

24. Po provedeném dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení soud shledal, že žaloba je důvodná.

25. Žalovaný v rozhodné době ve svém odběrném místě neoprávněně odebíral [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) EZ, neboť tak činí při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, a žalobkyně je tudíž oprávněna přerušit distribuci [anonymizováno] do tohoto odběrného místa podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 EZ, a to například demontáží měřicího zařízení. Podle § 71 odst. 6 EZ je žalovaný (zákazník) povinen umožnit žalobkyni (provozovateli distribuční soustavy) přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání (tj. jeho demontáže a odnosu). Je-li pevně zabudováno do distribuční soustavy [anonymizováno], má měřicí zařízení ([anonymizováno]) specifický právní režim a žalovaný (resp. nikdo) není oprávněn do něj zasahovat bez předchozího souhlasu provozovatele přepravní anebo distribuční soustavy (srov. § 71 odst. 7 [příjmení]). To zdůvodňuje zejména fakt, že jakákoliv manipulace s takovým zařízením, tj. například jeho demontáž, vyžaduje odborné znalosti a dovednosti, jakož i specifické pracovní prostředky, a při neodborném nebo nedbalém provedení je vysoce riziková. Proto energetický zákon obsahuje zvláštní úpravu práv vlastníka měřicího zařízení a zároveň i odpovídající úpravu povinností osob, které měřicí zařízení fakticky ovládají. Těmto osobám zakazuje jakýkoliv zásah do zařízení a ukládá jim povinnost umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání (viz § 71 odst. 6 věta první [příjmení]). Citovaná zákonná úprava výslovně neumožňuje formulaci rozsudečného výroku, již zvolila žalobkyně, tj. formulaci, jíž by soud žalovanému uložil povinnost vydat žalobkyni měřicí zařízení. Byť tato formulace koresponduje obecné právní úpravě obsažené v § 1040 odst. 1 OZ, které stanoví, že se vlastník může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje, jedná se o obecnou občanskoprávní úpravu, ve vztahu k níž má úprava obsažená v energetickém zákoně povahu úpravy zvláštní. Judikatura obecných soudů (Nejvyššího soudu i soudů krajských) se ustálila na právním názoru, že objektivnímu právu odpovídají formulace rozsudečného výroku, tj. jak uložení povinnosti žalovanému„ umožnit žalobkyni přístup k předmětnému měřicímu zařízení, a to za účelem jeho demontáže a odnosu“, tak povinnosti„ vydat žalobkyni předmětné měřicí zařízení“, a je toliko na žalobkyni, kterou z nich zvolí, přičemž soudu nepřísluší do této její volby jakkoliv zasahovat (a je tedy povinen ji převzít do výroku svého rozsudku). K tomu srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012, ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1596/2012, anebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5158/2015.

26. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost vydat žalobkyni [anonymizováno] výrobního čísla [číslo], který je umístěn v místě spotřeby na adrese [adresa žalovaného].

27. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Jelikož ke dni [datum] byla nálezem Ústavního soudu z [datum], sp. zn. Pl. ÚS 25/12, zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože v současné době neexistuje jiný právní předpis, na jehož základě by výše odměny mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem tudíž soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny advokáta ve výši 2,5 x 1 500 Kč, a to celkem za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), při sazbě odměny 1 500 Kč za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu celkem ve výši 900 Kč za uvedené tři úkony právní služby, a dále - jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty - z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 976,50 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř..

28. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

29. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.