46 C 240/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o číslo , 48 s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 24 153,48 Kč, žalovaného kapitalizovaného úroku ve výši 2 254,45 Kč a 4 566,52 Kč, žalovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 130,31 Kč a 1 260,62 Kč, žalovaného úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 9 671,11 Kč od [datum] do zaplacení, žalovaného úroku ve výši 29,55 % ročně z částky 8 915,51 Kč od [datum] do zaplacení, žalovaného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 671,11 Kč od [datum] do zaplacení a žalovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 915,51 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne [datum] u Okresního soudu v Mostě návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila peněžité pohledávky na zaplacení částek 21 936,48 Kč s příslušenstvím a 14 369 Kč s příslušenstvím.

2. Dle žaloby byla mezi společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti [právnická osoba] vrátit společně s částkou 14 661 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 059 Kč, odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 762 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 78 týdenních splátkách po 317 Kč. Žalovaná splatila pouze 1 817 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 9 671,11 Kč dlužného poplatku 12 265,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 254,45 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 130,31 Kč, úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 9 671,11 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 671,11 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Dále byla dle žaloby mezi společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti [právnická osoba] vrátit společně s částkou 10 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 121 Kč, odměny za zpracování 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 779 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 52 týdenních splátkách po 431 Kč. Žalovaná splatila pouze 8 031 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 8 915,51 Kč dlužného poplatku 5 453,49 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 566,52 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 260,62 Kč, úroku ve výši 29,55 % ročně z částky 8 915,51 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 915,51 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala zcela nečinná.

5. Postupem podle § 115a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podaném návrhu, žalovaná byla soudem vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s poučením, pokud se žalovaná nevyjádří ve stanovené lhůtě 7 dnů, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu, která jí byla doručena náhradně, nereagovala.

6. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované byly nařízeny dvě exekuce.

7. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] okresní soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlela v nájemním bytě, měla jen základní vzdělání, měla být vdaná a měla 3 vyživované osoby. Vozidlo nevlastnila. Žalovaná měla být v době uzavírání smlouvy na mateřské či rodičovské dovolené s příjmem 17 352 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly uvedeny odhadem v částce 11 000 Kč. Doklady o příjmech žalované a případně jejích výdajích žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

8. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] okresní soud zjistil, že žalovaná o sobě uvedla, že i nadále bydlela v nájemním bytě, měla základní vzdělání, byla vdaná, měla mít 3 vyživované osoby. Žalovaná měla být stále na mateřské či rodičovské dovolené s příjmem ve výši 9 000 Kč měsíčně. Ostatní nespecifikované příjmy žalované měly činit 15 000 Kč, což nebylo nijak doloženo. Výdaje žalované byly uvedeny odhadem v částce 5 000 Kč. Splátky z předchozích půjček u žalobkyně nebyla uvedeny. Doklady o příjmech žalované žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

9. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalované byla společností [právnická osoba] poskytnuta zápůjčka ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v 52 týdenních splátkách po 431 Kč Celkem měla žalovaná splatit 22 400 Kč.

10. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalované byla společností [právnická osoba] poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v 78 týdenních splátkách po 317 Kč Celkem měla žalovaná splatit 24 661 Kč.

11. Dle přehledů (tabulek) umoření žalovaná splatila na poskytnuté zápůčky pouze celkem 1 817 Kč a 8 031 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení o postoupení z téhož dne vyplývá, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. Oznámení bylo dle podacího lístku odesláno [datum].

13. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. Upomínka byla žalované dle podacího lístku odeslána dne [datum].

14. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

15. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)).

20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy [číslo] s. 452)).

21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

22. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že ustanovení § 86 z. s. ú. je nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

23. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod [číslo]). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18.

24. Je třeba připomenout, že již dne [datum] vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne [datum] o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. [ulice] národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. [ulice] národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalované.

25. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014/17/EU, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

26. Je patrné, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Věřitelka se spokojila se s tvrzeními žalované ohledně příjmů a výdajů, ale reálná výše výdajů a závazků žalované přitom zjišťována ani nebyla. Výdaje žalované uváděné jednou ve výši 11 000 Kč a poté pouze ve výši 5 000 Kč nebyly nikterak ověřovány, přičemž s ohledem na uvedení skutečnosti, že žalovaná bydlí v nájmu s třemi dětmi, jsou krajně nevěrohodné. Věřitelka přitom vědomě žalované půjčovala další zápůjčku, ačkoliv ta předchozí splacena nebyla. S ohledem na skutečnost že žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované řádně, jsou předmětné smlouvy o zápůjčkách dle § 86 z. s. ú. neplatné.

27. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. <b>30. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem 22 000 Kč (12 000 Kč a 10 000 Kč), avšak z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná dosud splatila pouze 9 858 Kč (1 817 Kč a 8 031 Kč). Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 12 152 Kč.</b> 31. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 12 152 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.

32. V souladu s § 87 z. s. ú. je pak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

33. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, avšak žalované procesní náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.