46 C 254/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka], poplatek za upomínání ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 600 s úrokem z prodlení počítaným z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uplatněný nárok zahrnoval jistinu úvěru ve výši [částka], smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], náklady na upomínání ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení (9,75 % p.a.) z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a opíral se o smlouvu o úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným. Žalobkyně uvedla, že na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti – [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele – [právnická osoba] a úvěr ve výši [částka] byl žalovanému předán po podpisu smlouvy.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a že postoupení bylo žalovanému oznámeno.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k jednání nařízenému soudem se nedostavil.

4. Z jednání se omluvila i žalobkyně a soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a skutková zjištění čerpal z listinných důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že předchůdce žalované – společnost [právnická osoba] - poskytl žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit do 30 dnů, tj. do [datum]. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nezpochybnil, vyplynulo, že žalovaný ničeho neuhradil. Při podpisu smlouvy žalovaný převzal formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl o zaplacení několikrát písemně upomenut, což vyplynulo z písemných upomínek a z poštovních podacích archů.

6. Z dohody o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o přijetí platby a oznámení o postoupení bylo zjištěno, že aktuálním věřitelem žalovaného, tedy věřitelem, který vstoupil do postavení původního věřitele, je žalobkyně.

7. V žalobě nebylo obsaženo tvrzení, že předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Protože se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohlo být soudem poučena a vyzvána k doplnění skutkových tvrzení.

8. Shora uvedená zjištění posoudil soud takto:

9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 věta první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citované ustanovení musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

11. Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

12. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 [číslo]. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 [číslo] vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy [číslo] s. 452)).

13. Protože žalobkyně netvrdila, že schopnost žalovaného úvěr splatit byla před uzavřením smlouvy přezkoumána, neunesla v tomto směru břemeno tvrzení a soud vycházel z toho, že tato podmínka pro uzavření platné smlouvy o úvěru splněna nebyla. Předloženou smlouvu [číslo] bylo třeba považovat za absolutně neplatnou.

14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Je bez pochyb, že žalovaný převzal od předchůdce žalobkyně částku [částka] a v tomto směru se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, když plnění přijal na základě neplatné smlouvy. Částku [částka] je proto povinen žalobkyni vydat a v tomto směru je žaloba důvodná.

17. Žaloba nebyla shledána důvodnou tam, kde žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši [částka] a poplatky za upomínky ve výši [částka] (v petitu návrhu je omylem označila jako úrok z prodlení). V tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.

18. Při posuzování nároku na úrok z prodlení soud vycházel z § 1970 o. z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Soud dospěl k závěru, že žalovaný je v prodlení se zaplacením bezdůvodně přijatého plnění ve výši [částka] od [datum]. Vycházel z upomínky odeslané dne [datum], která byla fikcí podle § 573 o. z. a § 607 o. z. doručena žalovanému dne [datum] a dne [datum] se dluh stal splatným. Do prodlení se tak žalovaný dostal dne [datum] a od tohoto dne je povinen platit úrok z prodlení. Úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] byl pro přehlednost vyčíslen částkou [částka], do budoucna pak byl přiznán v zákonné sazbě platné pro počátek prodlení – 9 % ročně. V rozsahu, v němž žalobkyně požadovala úrok z prodlení vyšší, byla žaloba zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 65 % a neúspěchem v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], za tři úkony právní pomoci – 3 x [částka], tři paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].