Okresní soud v Mostě · Rozsudek

46 C 276/2021

č. j. 46 C 276/2021-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-05 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMO:2021:46.C.276.2021.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mostě zamítl část žaloby o nárok na úvěr a poplatky, protože mezi stranami nebyla prokázána platná smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud uznal pouze nárok na návrat částky 1 500 Kč jako bezdůvodné obohacení, neboť žalovaná obdržela peníze bez právního důvodu. Úroky z prodlení byly přiznány až od doby, kdy byla žalovaná vyzvána k zaplacení, a to v souladu s § 1958 a § 2991 občanského zákoníku. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože obě strany byly procesně úspěšné ve stejném rozsahu.

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 596 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 1 096 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 523,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u okresního soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 596 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 346,20 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely dne datum smlouvu o úvěru (číslo), a to distančně prostřednictvím internetové stránky webová adresa. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. Datum splatnosti úvěru (správně zápůjčky) byl stranami dohodnut na den datum. Žalovaná měla žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 346 Kč. Protože žalovaná úvěr řádně nesplatila, požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení od datum (kapitalizovaný za období od datum do datum v částce 346,20 Kč). Dále pak žalobkyně uplatnila žalobou nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 1 500 Kč od datum do datum celkem ve výši 750 Kč. Dle žaloby žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle výpisu z účtu žalované a výpisu z databáze EUCB (European Credit Bureau) resp. CRIF.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsána žalovanou. Dle smlouvy měla úroková sazba činit 0 % a RPSN 20 452 % (!). Při výši úvěru 1 500 Kč a splatnosti 14 dnů měla podle textu smlouvy žalovaná vrátit 1 846 Kč.

6. Z výpisu z účtu za únor 2019 vyplývá, že dne datum žalovaná obdržela platbu od žalobkyně ve výši 1 500 Kč.

7. Z fotokopie občanského průkazu soud nic nezjistil.

8. Z předžalobní výzvy ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 6 605,29 Kč před podáním žaloby. Lhůta k plnění byla stanovena do sedmi dnů od doručení.

9. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byla skutečně žalovaná; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalované, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalované. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla.

10. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl.

11. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalované nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalované doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaná a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba.

12. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalované k tíži.

13. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalované na účet přišla částka 1 500 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.

14. Nadto, ztvrzení žalobkyně vyplývá, že úvěruschopnost žalované nebyla před podpisem smlouvy řádně prověřena. Žalobkyně si sice údajně vyžádala výpis z účtu žalované, avšak spolehla se pouze se zjištěním obratu na tomto účtu. Příjmy, náklady, výdaje a závazky žalované žalobkyně nezkoumala a neprověřovala. I pokud by bylo prokázáno skutečné uzavření smlouvy žalovanou, byla by smlouva nutně neplatná podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 1 500 Kč, která byla poukázána na účet žalované. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné poskytnutí částky (úrokem či poplatkem).

20. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

21. Žalovaná pak měla dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byla žalobkyní vyzvána. Žalované byla výzvou k zaplacení obsaženou v předžalobní výzvě ze dne datum stanovena lhůta 7 dnů od doručení výzvy. Za předpokladu, že výzva byla dle zákonné fikce doručena třetí den po odeslání tj. datum, lhůta pro splnění uběhla dne datum a následujícího dne tj. datum se žalovaná dostala do prodlení, a od tohoto okamžiku žalobkyni náleží nárok na úroky z prodlení.

22. Jen na okraj a pro úplnost okresní soud podotýká, že i kdyby dospěl k závěru, že se žalobkyní komunikovala skutečně žalovaná ohledně žalobkyní tvrzené smlouvy (tj. ohledně smlouvy se žalobkyní tvrzeným obsahem) a že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, musel by nutně aplikovat závěry Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne datum, neboť předmětná smlouva (nepodepsaná ani žalobkyní) naplňuje znaky smlouvy lichevní. Přepočteno na celý rok činí stanovený smluvní úrok více než 10 000 % p.a. Jedná se v jejím případě o zjevný exces, kterému právo nemůže poskytnout oporu. Okresní soud pro stručnost odkazuje plně na argumentaci Ústavního soudu v citovaném nálezu.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně a žalovaná byly v řízení (při zohlednění příslušenství) procesně úspěšné ve stejném rozsahu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.