46 C 289/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 7 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 330 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 338,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 330 Kč od datum do datum, a dále z částky 330 Kč za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace obec národní banky vyhlášené ve Věstníku obec národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 960 Kč, části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 235,13 Kč a úroku z prodlení z částky 6 960 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně zahájila dne datum řízení návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila peněžitou pohledávku založenou na skutkovém tvrzení o tom, že žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, IČO smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala kromě splacení jistiny zaplatit částku 6 960 Kč, představující tzv. souhrnný poplatek. Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná své závazky řádně a včas nehradila. Poslední splátka byla hrazena dne datum. Celková dlužná částka měla být zaplacena nejpozději do datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou s účinností ke dni datum. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 7 290 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 4 298,35 Kč a souhrnného poplatku ve výši 2 991,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 573,26 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celkové dlužné částky 7 290 Kč za období od datum.

2. Postupem podle § 115a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podaném návrhu, žalovaná byla soudem vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s poučením, pokud se žalovaná nevyjádří ve stanovené lhůtě 7 dnů, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala.

3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené v písemné formě dne datum číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalované téhož dne půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou převzala hotově v den podpisu smlouvy. Zavázala se vrátit celkově 27 540 Kč, z čehož půjčka představuje 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, první splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy. Smlouva je opatřena podpisy smluvních stran.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne datum mezi žalobkyní a společností právnická osoba s účinností k témuž dni bylo zjištěno, že pohledávku z této smlouvy žalobkyně nabyla postoupením (pohledávka za žalovanou je uvedena v příloze ke smlouvě).

6. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne datum. Žalobkyně listinu předložila včetně kopie poštovního podacího lístku ze dne datum. Výzvu před podáním žaloby učinila žalobkyně dopisem ze dne datum (doložena včetně dokladu o odeslání – poštovního podacího lístku ze dne datum).

7. Po právní stránce uzavřenou smlouvu soud hodnotil jako smlouvu o půjčce podle § 657 a následující občanského zákoníku zákon č. 40/1964 Sb. ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nový občanský zákoník, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl před datum, tj. před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

8. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu.

9. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům.

13. Zhodnocením provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. soud shledal, že smlouva o půjčce v části týkající se souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku. Důvod neplatnosti soud shledává v nemravné výši úroku, respektive poplatku za poskytnutí peněžních prostředků, což jednoznačně žalobkyní označený souhrnný poplatek představuje. Ve smlouvě ze dne datum je uvedeno, že půjčka ve výši 10 000 Kč se poskytuje za souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, což představuje více než polovinu z poskytnutých finančních prostředků. Je třeba vnímat takovéto smluvní ujednání za ujednání v rozporu s dobrými mravy. příjmení 6 960 Kč je cenou za poskytnutí peněz tj. úrokem a pokud je požadována ve výši 6 960 Kč, tak při poskytnuté částce 10 000 Kč a době splatnosti v 53 týdenních splátkách při prostém vydělení pak takovýto úrok přesahuje úrokovou sazbu 70 % ročně, navíc tento výpočet přímo nezohlednil, že splátkami se snižuje základ pro výpočet úroků, tedy reálně by tato částka odpovídala ještě vyššímu procentnímu úroku. Takto vysoká úroková sazba je dle názoru soudu nemravná. Zde je možno zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. V části týkající se úroku z půjčky, respektive souhrnného poplatku soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku.

14. Článek 1 odst. 2 směrnice číslo stanoví, že smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo (Evropská unie), zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice.

15. Podle článku 3 odst. 1 této směrnice, smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.

16. Podle článku 4 odst. 2 uvedené směrnice, posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem.

17. Podle článku 5 téže směrnice, v případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2.

18. Článek 6 odst. 1 směrnice číslo stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání.

19. Okresní soud připomíná, že podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí číslo z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne datum, Océano Grupo Editorial a příjmení jméno, C číslo až C číslo, Recueil, s . I číslo, bod 25, a ze dne datum, příjmení jméno, C číslo, Sb. rozh. s . I číslo, bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky Océano Grupo Editorial a příjmení jméno, bod 27; příjmení jméno, bod 26, a Asturcom Telecomunicaciones, bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 směrnice číslo, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán, a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 této směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne datum, Cofidis, C číslo, Recueil, s . I číslo, bod 32, a výše uvedený rozsudek příjmení jméno, bod 27, jakož i usnesení Pohotovost’, bod 41).

20. Ujednání o souhrnném poplatku je nejen neplatné pro rozpor s dobrými mravy, ale rovněž pro rozpor s § 55 a § 56 obč. zák. ve spojení s článkem 4 odst. 2 citované směrnice, neboť je klamavé a zavádějící. V běžném spotřebiteli vyvolává dojem, že na poskytnutou půjčku bude splácet jen nízké splátky, přičemž až při pozorném přečtení vyplyne najevo, že se nejedná o splátky měsíční, ale týdenní. Smlouva nadto neobsahuje ani informaci o výši RPSN, která spotřebiteli může reálně v souvislostech přiblížit cenu poskytnuté půjčky. Jedná se přitom o zcela zásadní informaci pro posouzení platnosti ujednání o ceně půjčky (rozsudek Soudního dvora EU C číslo (EOS KSI Slovensko).

21. Ve vztahu k posuzování neplatnosti tzv. souhrnných poplatků v typově totožných smlouvách téhož věřitele okresní soud nadto rovněž pro stručnost odkazuje na judikaturu Krajského soudu v Ústí nad Labem (např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 9 Co 234/2017).

22. S ohledem na shora vyjádřené právní posouzení, kdy smlouva v části týkající se úroku z půjčky, tedy souhrnného poplatku je absolutně neplatná, bylo však prokázáno, že žalované byly na půjčku ze smlouvy o půjčce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, z nichž žalovaná uhradila 9 670 Kč, tedy zůstává žalobkyni dlužna 330 Kč, kdy žalobkyně se stala nástupem původního věřitele a svou aktivní legitimaci k vedení sporu prokázala. Je tedy nositelem hmotného práva a žalovaný je povinen plnit žalobkyni. Do částky 330 Kč soud žalobě vyhověl včetně zákonných úroků z prodlení z této částky podle obč. zák.

23. Okresní soud žalobkyni vyhověl i ohledně poměrné části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 338,13 Kč (kalkulované za dobu od datum do datum při zákonné sazbě z částky 330 Kč).

24. Ve zbytku okresní soud žalobu zamítl.

25. Postupem podle § 142a odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Shledal, že téměř zcela úspěšné žalované procesní náklady řízení nevznikly.

26. Povinnosti tímto rozsudkem uložené je žalovaný povinen splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.