46 C 307/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Anonymizováno o 1 656 240,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž žalobkyně požadovala žalobou zaplacení částky , částka, , úroku a úroku z prodlení, včetně kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne , datum, původně u Okresního soudu v , Anonymizováno, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , Jméno žalobkyně, . smlouvu o hypotečním úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalované poskytnut finanční prostředky ve výši , částka, s úrokem 4,74 % p. a., který se žalovaná zavázala splácet anuitními měsíčními splátkami ve výši , částka, počínaje srpnem 2022. Žalovaná se dostala do prodlení od června 2024. Žalobkyně proto dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, jinak se stane úvěr splatný. Protože žalovaná dlužné splátky neuhradila, byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalobou je požadováno zaplacení jistiny ve výši , částka, , kapitalizované úroky ve výši , částka, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, .

3. Podle žaloby žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , Jméno žalobkyně, . smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalované poskytnut finanční prostředky ve výši , částka, s úrokem 11,9 % p. a., který se žalovaná zavázala splácet anuitními měsíčními splátkami ve výši , částka, počínaje listopadem 2019. Žalovaná se dostala do prodlení od června 2024. Žalobkyně proto dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, jinak se stane úvěr splatný. Protože žalovaná dlužné splátky neuhradila, byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalobou je požadováno zaplacení jistiny ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizované úroky ve výši , částka, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, .

4. Žalobou byly požadovány i úroky a úroky z prodlení od , datum, .

5. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované při žádosti o hypoteční úvěr č. , číslo, (smlouva ze dne , datum, ) žalobkyně uvedla, že žalovaná ve své žádosti uvedla příjem ve výši , částka, měsíčně u zaměstnavatele , právnická osoba, . Žalobkyně si v této souvislosti vyžádala pracovní smlouvu žalované a potvrzení o příjmu. Příjem žalované byl prověřen výpisem z účtu žalované u , právnická osoba, . V měsících červen 2019 až říjen 2019 přicházela na účet žalované mzda ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, . Na výdajové stránce bylo zkoumáno splátkové zatížení žalované a byly prověřeny informace z registrů CCB – Czech , právnická osoba, , a to z BRKI a NRKI. Žalovaná nebyla v insolvenci, dle údajů CBCB byla prověřena splátková morálka žalované, v interní evidenci žalobkyně nebyly ohledně žalované zjištěny negativní informace a nebyly proti ní vedeny exekuce. Žalovaná neměla dřívější splátky. Pomocí výpisu z účtu, interních informací a statistického modelu byla stanovena výše životních nákladů a nákladů na bydlení žalované ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná si za prostředky úvěru koupila byt v , Anonymizováno, a odpadly jí náklady na nájem.

6. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované při žádosti o úvěr č. , číslo, (smlouva ze dne , datum, ) žalobkyně uvedla, že žalovaná si brala hypoteční úvěr na koupi a rekonstrukci bytu. Ve své žádosti uvedla příjem ve výši , částka, měsíčně u zaměstnavatele , právnická osoba, . Žalobkyně si v této souvislosti vyžádala pracovní smlouvu žalované a potvrzení o příjmu. Příjem žalované byl prověřen výpisem z účtu žalované u , právnická osoba, . V měsících prosinec 2021 až květen 2022 přicházela na účet žalované mzda ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, . Na výdajové stránce bylo zkoumáno splátkové zatížení žalované a byly prověřeny informace z registrů CCB – Czech , právnická osoba, , a to z BRKI a NRKI. Žalovaná nebyla v insolvenci, dle údajů CBCB byla prověřena splátková morálka žalované, v interní evidenci žalobkyně nebyly ohledně žalované zjištěny negativní informace a nebyly proti ní vedeny exekuce. Předchozí úvěrové zatížení žalované dosahovalo výše , částka, měsíčně. Pomocí výpisu z účtu, interních informací a statistického modelu byla stanovena výše životních nákladů a nákladů na bydlení žalované ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná si za prostředky úvěru koupila byt v , Anonymizováno, a odpadly jí náklady na nájem.

7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

8. Ze smlouvy o úvěru k úvěrovému účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, vyplývá, že žalované (jako spotřebiteli) byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši , částka, . Úroková sazba úvěru činila 11,9 % p. a. a RPSN 13,1 % Žalovaná měla úvěr splácet 96 měsíčními anuitními splátkami po , částka, měsíčně s poslední splátkou , částka, ke dni , datum, .

9. Z úvěrové historie vyplývá, že žalovaná čerpala částku , částka, a splatila celkem , částka, .

10. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, vyplývá, že k tomuto dni evidovala žalobkyně dluh na splátkách ve výši , částka, , přičemž žalovaná byla vyzvána k úhradě tohoto dluhu , datum, , jinak bude úvěr zesplatněn.

11. Dopisem ze dne , datum, byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky , částka, .

12. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána výzvou ze dne , datum, , přičemž podle předžalobní výzvy činil ke dni , datum, dluh včetně příslušenství částku , částka, . Zásilka s výzvou byla odeslána žalované na adresu uvedenou ve smlouvě.

13. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, se podává, že pracovní poměr žalované byl u společnosti , právnická osoba, . sjednán na dobu určitou do , datum, . Podle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, se pracovní poměr změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou.

14. Dle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že u pracovní smlouvy uzavřené se žalovanou došlo ke změně doby sjednání na dobu neurčitou.

15. Podle potvrzení o výši příjmu ze dne , datum, činil průměrný čistý příjem žalované za posledních 12 měsíců částku , částka, .

16. Dle návrhu na poskytnutí zajištěného úvěru pro fyzickou osobu ze dne , datum, požádala žalovaná o úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně kalkulovala výdaje na domácnost ve výši , částka, , splátky žalované ve výši , částka, (celkem , částka, ), příjmy žalobkyně měly činit , částka, . Žalovaná byla svobodná, měla , Anonymizováno, . Žalovaná měla stávající úvěr u žalobkyně ve výši , částka, s měsíční splátkou , částka, a dále osobní úvěr poskytnutý mimo žalobkyni ve výši , částka, s měsíční splátkou , částka, . Na koupi bytu měla žalovaná vlastní zdroje ve výši , částka, . Úvěr byl žalované schválen.

17. Ze seznamu podkladů k posouzení hypotéky a výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že hypoteční úvěr byl poskytnut ke koupi a rekonstrukci bytové jednotky č. , Anonymizováno, nacházející se v budově č.p. , adresa, .

18. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, vyplývá, že žalované (jako spotřebiteli) byl žalobkyní poskytnut hypoteční úvěr ve výši , částka, . Úroková sazba úvěru činila 4,74 % p. a. a RPSN 4,96 % Žalovaná měla úvěr splácet 360 měsíčními anuitními splátkami po , částka, měsíčně. Konečná splatnost měla nastat v květnu , Anonymizováno, , doba fixace byla stanovena na 8 let.

19. Z výpisů z úvěrového účtu je patrné, že úvěr byl žalovanou čerpán v celkové částce , částka, (částku , částka, ke dni , datum, a částku , částka, ke dni , datum, ).

20. Z úvěrové historie vyplývá, že žalovaná čerpala částku , částka, a splatila celkem , částka, . Z výpisu splátek je zřejmé, že od listopadu 2023 měla žalovaná vážné problémy se splátkami, poslední splátka je evidována ke dni , datum, , a to jen ve výši , částka, .

21. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, vyplývá, že k tomuto dni evidovala žalobkyně dluh na splátkách ve výši , částka, , přičemž žalovaná byla vyzvána k úhradě tohoto dluhu , datum, , jinak bude úvěr zesplatněn.

22. Dopisem ze dne , datum, byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky , částka, .

23. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána výzvou ze dne , datum, , přičemž podle předžalobní výzvy činil ke dni , datum, dluh včetně příslušenství částku , částka, . Zásilka s výzvou byla odeslána.

24. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

25. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Ustanovení § 86 z. s. ú. je nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

30. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

31. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.

32. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

33. Účelem úpravy neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. tudíž není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před výše uvedenými negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede, a tedy ochrana veřejného pořádku. Jedná se tudíž ve smyslu výše citovaného § 588 o. z. o tzv. neplatnost absolutní, k níž je soud povinen i bez návrhu přihlédnout (jak ostatně vyložil i Soudní dvůr EU).

34. Pro posouzení platnosti posuzované smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. je přitom rozhodující posouzení, zda žalobkyně dostála své zákonem jí stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Okresní soud dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18.

35. Je třeba připomenout, že již dne 1. června 2015 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015/11). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. Česká národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalované.

36. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014/17/EU, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

37. Jak vyplývá z provedeného dokazování projednávané věci, žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně neprověřovala. V případě prvního úvěru v roce 2019 se žalobkyně spokojila se zjištěním příjmů žalované, ale její skutečné výdaje nebyly prověřovány. Při poskytování hypotečního úvěru v roce 2022 žalobkyně zejména vůbec nevzala v úvahu, že žalovaná měla v okamžiku žádosti o úvěr nesplacený dřívější úvěr u žalobkyně a také další úvěr mimo žalobkyni. Příjem žalované pak byl v poměru k výši úvěru velmi nízký. Byť měla žalovaná pracovní smlouvu na dobu neurčitou, nevzala žalobkyně v úvahu, že žalovaná je cizinka ze třetí země mimo EU (Mongolsko) a povolení k pobytu v ČR bylo vázáno na konkrétní zaměstnání. Faktické výdaje žalované zjišťovány nebyly, přinejmenším je žalobkyně z výpisů z běžného účtu nedoložila. Žalobkyně nedoložila ani to, že žalovaná hospodařila s dostatečnou finanční rezervou (např. úplnými výpisy z účtu, z nichž by vyplývaly počáteční a konečné zůstatky a rovněž debetní operace na běžném účtu). Ostatně, relativně krátce po uzavření úvěrové smlouvy splácela žalovaná úvěr nepravidelně. Metodika ČNB tak dodržena nebyla. Naopak, již v okamžiku poskytnutí úvěrů bylo zřejmé, že tyto úvěry jsou vysoce rizikové. Druhý z úvěrů byl zajištěn zástavním právem k nemovitosti, avšak tato skutečnost neměla význam pro splnění povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. S ohledem na nedostatečné prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyní je smlouva o úvěru neplatná dle § 86 z. s. ú.

38. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Žalované byla žalobkyní poskytnuta částka , částka, a , částka, (celkem , částka, ), z níž žalovaná splatila pouze , částka, a , částka, (celkem , částka, ). Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Tato částka byla žalobkyni přiznána. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

41. V souladu s § 87 z. s. ú. je pak žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , je § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

42. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle § 160 o. s. ř., neboť z obsahu spisu nevyplývají skutečnosti pro stanovení lhůty delší než zákonné.

43. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla při zohlednění zamítnuté částky a příslušenství úspěšná v rozsahu ¾ a neúspěšná v rozsahu ¼. Žalobkyni proto náleží náhrada jedné poloviny nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, a dvou paušálních náhrad ve výši 2 x , částka, . Žalovaná je proto povinna nahradit náklady řízení ve výši , částka, .