46 C 325/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zainteresované osoby 0/1 o 22 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně doručila soudu dne , datum, žalobu, ve které se domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Podle žaloby žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaný měl podle smlouvy žalobkyni vrátit poskytnutou částku, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději , datum, . , adresa, 000 Kč zaslala žalobkyně na účet žalovaného dne , datum, . Žalovaná částka , částka, se skládá neuhrazené jistiny ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru , částka, a smluvní pokuty , částka, . Žalovaný byl k zaplacení vyzván předžalobní výzvou.

3. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k jemu zaslané výzvě nevyjádřil.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, datované dne , datum, vyplývá, že smlouva není žalovaným podepsána. Místo podpisu je na smlouvě vytištěn text „SMS verifikace 5495“.

6. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že na účet žalovaného byla žalobkyní zaslána dne , datum, částka , částka, .

7. Předžalobní výzva byla vystavena dne , datum, a dle podacího archu odeslána téhož dne.

8. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud rozhodné skutečnosti nezjistil.

9. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

10. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

12. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

13. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

14. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

15. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

16. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

17. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena byla (lhostejno zda ústně či konkludentně). Z dokumentu označeného jako „smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané „smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaný nepodepsal.

18. Z tvrzení žalobkyně a z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný smlouvu nepodepsal (prostřednictvím tvrzené zprávy SMS) způsobem vyhovujícím zákonu. Není předně doložena autenticita, tedy není možné ověřit jaká osoba úkon (platbu) provedla – zda žalovaný nebo jen osoba disponující právy k účtu žalovaného. Především však není doložena integrita dokumentu – není možné prokázat, že od vytvoření elektronického podpisu k danému dokumentu nedošlo ke změně dokumentu, ani to, zda dokument předkládaný žalobkyní je skutečně tím dokumentem, se kterým žalovaná projevila souhlas.

19. Soud dále vycházel z ust. § 2991 odst. 1 o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku , částka, , na tuto částku nezaplatil nic. Okresní soud proto žalobkyni přiznal pouze nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, tedy ve výši , částka, .

21. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Žalovanému byla výzvou ze dne , datum, (jež byla odeslána , datum, ) stanovena lhůta k zaplacení do tří dnů od obdržení dopisu. Při zákonné domněnce doručení třetího pracovního dne od odeslání (tj. , datum, ) tak stanovená lhůta uplynula , datum, .

22. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle § 160 o. s. ř.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy míra úspěchu a neúspěchu účastníků je přibližně stejná.