46 C 337/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 89 712,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím se zcela zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne , datum, u Okresního soudu v Mostě návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila peněžité pohledávky na zaplacení částek , částka, s příslušenstvím a , částka, s příslušenstvím.

2. Dle žaloby byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž společnost , právnická osoba, poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, . Prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti , právnická osoba, vrátit společně s částkou , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , odměny za zpracování ve výši , částka, a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 24měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná splatila pouze , částka, . Poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny , částka, dlužného poplatku , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 22,62 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

3. Dále byla dle žaloby mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž společnost , právnická osoba, poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, , a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti , právnická osoba, vrátit společně s částkou , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , odměny za zpracování a další péči o zákazníka ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 24měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla uhrazena , datum, . Žalovaná splatila dle žalobních tvrzení pouze , částka, před postoupením pohledávky a dalších , částka, po postoupení pohledávky. Poslední splátku potvrdila žalobkyně ke dni , datum, v částce , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 25,14 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala zcela nečinná.

5. Postupem podle § 115a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podaném návrhu, žalovaná byla soudem vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s poučením, pokud se žalovaná nevyjádří ve stanovené lhůtě 15 dnů, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu, která jí byla doručena náhradně na adresu jejího evidovaného trvalého pobytu, nereagovala.

6. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

7. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, okresní soud zjistil, že žalovaná v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, uvedla, že bydlela v nájemním bytě, měla mít učňovské vzdělání, měla být svobodná a neměla žádné vyživované osoby. Vozidlo nevlastnila. Žalovaná měla být v době uzavírání smlouvy zaměstnána jako , Anonymizováno, ve společnosti , Anonymizováno, . Čistý příjem žalované měl činit , částka, a další nespecifikované čisté příjmy domácnosti měly dosahovat , částka, . Odhadované výdaje žalované měly činit , částka, . Doklady o příjmech žalované a případně jejích výdajích žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, okresní soud zjistil, že žalovaná požádala o spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . V době poskytnutí úvěru měla žít s partnerem či partnerkou, neměla mít žádné vyživované osoby. Žalovaná měla pracovat jako operátor ve společnosti , právnická osoba, s příjmem ve výši , částka, měsíčně. Ostatní nespecifikované příjmy žalované měly činit , částka, , což nebylo nijak doloženo. Výdaje žalované byly uvedeny odhadem v částce , částka, . Splátky z předchozích půjček u žalobkyně činily , částka, . Doklady o příjmech žalované žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalované byla společností , právnická osoba, poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splácet v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem měla žalovaná splatit , částka, .

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalované byla společností , právnická osoba, poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splácet v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem měla žalovaná splatit , částka, .

11. Dle přehledů (tabulek) umoření žalovaná čerpala úvěr celkem ve výši 2 x , částka, . Dle tvrzení žalobkyně žalovaná splatila celkem , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ).

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z oznámení o postoupení vyplývá, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. Oznámení bylo dle podacího lístku odesláno , datum, .

13. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, . Upomínka byla žalované dle podacího lístku odeslána téhož dne.

14. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

15. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 [Právní rozhledy 21/2018 s. 757] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 [3225/2015 Sb. NSS]).

20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v. Fesih Kalhan [Právní rozhledy 12/2014 s. 452]).

21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

22. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18 (, Anonymizováno, -, právnická osoba, . v. GK), přičemž dovodil, že ustanovení § 86 z. s. ú. je nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

23. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18.

24. Je třeba připomenout, že již dne 1. června 2015 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015/11). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalované.

25. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014/17/EU, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

26. V projednávané věci je patrné, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Věřitelka se spokojila s tvrzeními žalované ohledně příjmů (zejména nespecifikovaných dalších příjmů) a výdajů, ale reálná výše výdajů a závazků žalované přitom zjišťována ani nebyla. Výdaje žalované, uváděné v neobvykle nízké výši, nebyly nikterak ověřovány, přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná bydlela v nájmu, jsou krajně nevěrohodné. Věřitelka přitom vědomě žalované poskytla další úvěr, ačkoliv ten předchozí splacen nebyl. S ohledem na skutečnost že žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované řádně, jsou předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 86 z. s. ú. neplatné.

27. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem , částka, (, částka, a , částka, ), avšak z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná dosud splatila již , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ). Žalovaná tak splatila více, než si půjčila a bezdůvodné obohacení na straně žalované tak nevzniklo.

30. Okresní soud z uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť k bezdůvodnému obohacení žalované nedošlo.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení neúspěšná, avšak žalované procesní náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.