46 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě, se sídlem v obec, ulice a číslo, rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 29 771,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 500 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 21 271,99 Kč s příslušenstvím, požadovaného úroku a úroku z prodlení z částky 4 021,58 Kč za dobu do datum zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 29 771,99 Kč s úrokem a úrokem z prodlení.

2. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 8 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 750, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 378 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku 27 272 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. V důsledku řádného nesplácení úvěru došlo k jeho zesplatnění a věřitelka postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 11 653,81 Kč, sjednaný úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 867,77 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 2 055,95 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 1 054,57 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 139,89 Kč, konečně smluvní pokutu ve výši 9 000 Kč, úrok vyčíslený od datum do postoupení ve výši 2 221,49 Kč a úrok z prodlení od postoupení ve výši 1 515,48 Kč. Nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dopisem ze dne datum.

3. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že úvěruschopnost žalované původní věřitelka posuzovala na základě informací získaných od žalované před uzavřením úvěrové smlouvy a na základě nahlédnutí do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána ve právnická osoba, s.r.o. s příjmem ve výši částka měsíčně a že její měsíční výdaje činí částka. Pravdivost údajů žalovaná stvrdila svým podpisem.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 1 444 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 378 Kč a inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 27 272 Kč v 14ti splátkách po 1 948 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smlouva obsahuje prohlášení dlužníka o tom, že poskytnutou částku obdržel při podpisu smlouvy v hotovosti.

6. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná splatila celkem 6 500 Kč, a to ve čtyřech splátkách (2 000 Kč, 1 500 Kč, 2 000 Kč a naposledy dne datum částku 1 000 Kč)

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně jejího dodatku a seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postoupení ze dne datum je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 35 067,41 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru.

9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k jeho zesplatnění.

10. Z žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána u právnická osoba, s.r.o. a že její měsíční příjem činí částka. Ve formuláři je zaškrtnuto, že žalovaná předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu, avšak uvedené listiny žalobkyně nedoložila. Žalovaná ve formuláři dále uvedla, že její náklady na bydlení činí částka měsíčně, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady představují částka. Na splátky stávajících úvěrů měla žalovaná vynakládat částka. Žalovaná měla žít u rodičů a měla mít středoškolské vzdělání.

11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

16. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

17. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

18. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (číslo Sb. NSS)).

19. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)).

21. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale v i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze z údajů o žalované ve veřejných registrech a s údaji poskytnutými žalovanou v žádosti o úvěr, které však nebyly prověřovány ani ověřovány.

22. Je třeba připomenout, že již dne datum vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne datum o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí číslo 2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009 číslo - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. ulice národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení číslo že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. ulice národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že věřitelka se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalované.

23. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014 číslo, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

24. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Věřitelka vycházela jen z tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích. Zejména výdaje, náklady a závazky žalované nebyly věřitelkou zkoumány ani doloženy (například výpisem z účtu, které žalovaná v žádosti o úvěr označila). Náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady byly v žádosti o úvěr vyčísleny velmi nízkou částkou, měsíční splátky na stávající půjčky nebyly nikterak doloženy a upřesněny. Nadto, jak je soudu známo z úřední činnosti, v době úvěru již byla vůči žalované uplatněna soudně řada pohledávek (č. l. 12) a vedeno množství exekucí (sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka).

25. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla 15 000 Kč, avšak žalovaná z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná dosud splatila pouze 6 500 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 8 500 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení ze dne datum.

29. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

30. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalované datum a od tohoto dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.

31. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 8 500 Kč s příslušenstvím, nikoliv však ohledně dalších nároků, nikoliv však ohledně dalších nároků, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, avšak žalované procesní náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.