46 C 77/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: právnická osoba proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované naposledy bytem Adresa žalované t. č. neznámého pobytu zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice, advokátkou sídlem Anonymizováno o 13 759,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mostě dne datum domáhala na žalované zaplacení výše uvedené částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok opřela o skutečnost, že žalovaná byla ve smyslu § 2 a § 3 a následujících zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (dále jen ZVZP) pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Dle § 13 ZVZP platí, že ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci. Žalované pojištění postupně vznikalo a zanikalo na základě ustanovení § 3 odst. 1 písm. d) bod 1, tedy na základě vzniku zaměstnaneckého poměru u zaměstnavatele. Z dokladu žalobkyně „Informace o pojištěnci“ je zřejmé, jakým způsobem a od jakých dat žalované vznikalo a zanikalo pojištění a je zřejmé, že v období od datum do datum žalovaná nebyla pojištěna. Žalovaná byla povinna co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Měla povinnost vyplývající z ustanovení § 12 písm. j) ZVZP vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně. Žalovaná dále po zaniknutí zdravotního pojištění v České republice čerpala v České republice zdravotní péči a při jejím čerpání se prokazovala Evropským průkazem zdravotního pojištění vydaným žalobkyní. Jelikož žalovaná v době od datum do datum čerpala na území České republiky zdravotní péči, přestože nebyla pojištěncem žalobkyně (kdy tuto skutečnost žalobkyně zjistila až zpětně poté, co uhradila příslušnému zdravotnickému zařízení péči poskytnutou žalované), způsobila tak žalobkyni majetkovou škodu ve výši částka. V přehledu úhrad zdravotní péče, je detailně popsáno, v jakém měsíci žalovaná neoprávněně čerpala zdravotní péči a jakou hodnotu měla takto čerpaná péče. Žalobkyni vznikla škoda ve výši součtu poskytnutých výkonů. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne datum k úhradě nákladů za neoprávněně vyčerpanou zdravotní péči. Žalovaná na výzvu nereagovala.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala zcela pasivní. Žalovaná je občankou Anonymizováno bez trvalého pobytu v České republice. Žalované se nepodařilo doručit žalobu a výzvu k vyjádření k žalobě na poslední známou adresu v České republice ani na adresu pobytu žalované na Anonymizováno (písemnosti byly doručovány prostřednictvím slovenského soudu). Žalované byla proto ustanovena opatrovnice z řad advokátů. Opatrovnice žalované uplatněný nárok nezpochybnila, neboť byl podložen relevantními důkazy.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná (opatrovnice žalované) svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin.

5. Z přehledu úhrad zdravotní péče za období Anonymizováno vyplývá, že žalobkyně za poskytnutou zdravotní péči uhradila celkem částka, a to různým zdravotnickým zařízením.

6. Z výzvy žalobkyně určené žalované ze dne datum je zřejmé, že žalovaná byla o rozsahu poskytnuté péče informována žalobkyní.

7. Dle výpisu o pojištění ze dne datum je patrné, že žalovaná nebyla v období od datum do datum pojištěna, neboť zaměstnanecký poměr žalované skončil 8. Dle výzvy k úhradě nákladů za vyčerpanou zdravotní péči ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě odměny na zdravotní péči poskytnuté žalované.

9. Okresní soud tedy zjistil, že žalovaná byla pojištěncem žalobkyně na základě pracovního poměru uzavřeného žalovanou u zaměstnavatele, který měl sídlo na území České republiky. Pracovní poměr žalované skončil k datu datum. Žalované tak vznikla povinnost dle ust. § 12 písm. j) ve spojení s ust. § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. vrátit vystavený průkaz pojištěnce (nadto neměla povolen trvalý pobyt na území ČR). Žalovaná průkaz nevrátila, ani neučinila oznámení v totožné lhůtě 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně o jeho případné ztrátě nebo poškození. Žalovaná zdravotní průkaz za sebe předkládala a byla jí poskytnuta automaticky bezplatná zdravotní péče v ČR a to v období od Anonymizováno Žalobkyně prokázala skutečnost, že žalovaná nebyla v období od datum do datum pojištěna, kdy v interním dokumentu doložila období, kdy byla žalovaná zaměstnána. Žalobkyně nemůže prokázat, že žalovaná nebyla v daném období zaměstnaná, naopak je na žalované, pokud byla v daném období zaměstnána (a její zaměstnavatel za ní neodváděl zdravotní pojištění), aby tuto skutečnost alespoň tvrdila a případně označila důkazy k jejímu prokázání.

10. Podle § 3 odst. 1 ZVZP vzniká zdravotní pojištění dnem a) narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, b) dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, c) dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

11. Podle § 3 odst. 2 zákona ZVZP zdravotní pojištění zaniká dnem a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, b) dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, c) dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

12. Podle§ 12 písm. j) bodu 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) ZVZP je pojištěnec povinen vrátit do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem.

13. Dle § 1910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Žalovaná nebyla v období od datum do datum zaměstnaná v České republice, neměla zde ani trvalý pobyt a nebyla tak účastna systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaná byla účastna na veřejném zdravotním pojištění v České republice na základě zaměstnání žalované. Zaměstnanecký poměr žalované skončil ke dni datum. K tomuto datu zaniklo i zdravotní pojištění žalované v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 VZPZ. V souvislosti s tím skončilo i zdravotní pojištění. Žalované tak vznikla povinnost dle § 12 písm. j) ve spojení s § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. vrátit vystavený průkaz pojištěnce. Žalovaná průkaz nevrátila, ani neučinila žádné oznámení. Žalovaná se tak dopustila protiprávního jednání, kdy po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpala zdravotní služby pro sebe, ačkoliv měla zákonnou povinnost tento průkaz po zániku zdravotního pojištění vrátit. Žalovaná tak způsobila žalobkyni škodu, která vznikla v okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by v období od datum do datum byla účastna v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nedohodnou-li si strany čas plnění (splatnost), může věřitel požadovat plnění ihned (je vyžadována výzva věřitele k plnění). Dlužník pak musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem ze dne datum, kde jí stanovila lhůtu 7 dnů od doručení dopisu. Žalovaná je v prodlení Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády 351/2013Sb. tak jak žalobkyně požadovala (kdy soud je vázán návrhem).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalobkyně přitom učinila dva úkony právní služby (předžalobní výzva, sepis žaloby).

17. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.