46 C 87/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 16 237 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč, s úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 237 Kč, žalovaných úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 237 Kč za dobu od datum do datum a úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 237 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne datum u Okresního soudu v Mostě návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila peněžité pohledávky na zaplacení částky 16 237 Kč s příslušenstvím.

2. Dle žaloby byla mezi společností právnická osoba a žalovanou uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce číslo na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společnosti právnická osoba vrátit společně s částkou 8 917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 789 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 6 494 Kč a částky za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a popltku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaná splatila pouze 1 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 9 174,41 Kč dlužného poplatku 7 062,59 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 180,20 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 514,16 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 174,41 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 174,41 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala zcela nečinná.

4. Postupem podle § 115a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podaném návrhu, žalovaná byla soudem vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s poučením, pokud se žalovaná nevyjádří ve stanovené lhůtě 7 dnů, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu, která jí byla doručena náhradně do přístupné datové schránky, nereagovala.

5. K požadavku řádného posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace že byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace měly být zaznamenány do zákaznických karet.

6. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce ze dne datum okresní soud zjistil, že žalovaná bydlela v době uzavírání smlouvy o zápůjčce v nájemním bytě, měla základní vzdělání a byla svobodná, v uvedené době v domácnosti (anonymizována dvě slova) s jednou vyživovanou osobou. Její příjem měl dosahovat částka, její údajné ostatní příjmy měly činit částka a blíže nespecifikované další čisté příjmy domácnosti měly dosahovat dokonce částka. K doložení příjmu měly být předloženy rozhodnutí o přiznání dávky a doklad o rodinných přídavcích a příspěvku na bydlení. Výdaje žalované byly uvedeny odhadem v částce částka. Doklady o příjmech žalované žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.

7. Ze smlouvy o zápůjčce – anonymizováno v hotovosti číslo ze dne datum vyplývá, že žalované byla společností právnická osoba poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 316 Kč Celkem měla žalovaná splatit 18 917 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení o postoupení z téhož dne vyplývá, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. Oznámení bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne datum.

9. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum. Upomínka byla žalované dle podacího lístku odeslána dne datum.

10. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

16. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (číslo Sb. NSS)).

17. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)).

18. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

19. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

20. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18.

21. Je třeba připomenout, že již dne datum vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne datum o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí číslo 2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009 číslo - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. ulice národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení číslo 2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. ulice národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalované.

22. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014 číslo, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

23. Je patrné, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Věřitelka se spokojila se s tvrzeními žalované ohledně příjmů a výdajů, ale reálná výše výdajů a závazků žalované přitom zjišťována ani nebyla. Žalovaná byla v době žádosti o zápůjčku odkázána na rodičovský příspěvek a na sociální dávky. Rovněž výše výdajů žalované nebyly nijak prověřovány. S ohledem na skutečnost že žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované řádně, jsou předmětné smlouvy o zápůjčkách dle § 86 z. s. ú. neplatné.

24. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem 10 000 Kč, avšak z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná dosud splatila pouze 1 000 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 9 000 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení ze dne datum.

28. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

29. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalované datum a od tohoto data plynula 10ti denní lhůta stanovená v oznámení, po jejímž uplynutí (dne datum) náleží žalobkyni úrok z prodlení.

30. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 9 000 Kč s úrokem z prodlení, nikoliv však ohledně dalších nároků, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně absolutně neplatná.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, avšak žalované procesní náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.