48 C 11/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 077 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 160 Kč úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 160 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 917 Kč od [datum] do [datum] a úroků z prodlení ve výši 0,75 % denně z částky 11 917 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 917 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 917 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 225,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 11 917 Kč a smluvní pokuta 2 160 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11 917 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaný registroval a vyplnil osobní údaje, smlouvu potvrdil úhradou 1 Kč ze svého účtu, na který byl posléze úvěr vyplacen.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé a k jednání se nedostavil.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, není žalovaným podepsán.

6. Soubor [webová adresa] neprokazuje pro rozhodnutí ve věci nic podstatného, jedná se o interní výstup z evidence žalobkyně, jehož obsah není nijak vysvětlen.

7. Výpis z běžného účtu 2018 žalovaného prokazuje, že žalovaný výplatu ve výši 14 240 Kč spotřeboval výběrem v hotovosti a sázkami na online kasinu během jednoho dne. Zůstatek na účtu měl 200 Kč.

8. Fotokopie občanského průkazu žalovaného prokazuje, že jím žalobkyně disponuje. Neprokazuje souhlas žalovaného s tvrzenou úvěrovou smlouvou.

9. Faktura ze dne [datum] prokazuje, že žalovanému byl poskytnut úvěr 12 000 Kč, úroky z úvěru činí 2 880 Kč, sleva - 720 Kč, celkem k úhradě 14 160 Kč.

10. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci.

11. JEDNOTLIVÁ SMLOUVA O ÚVĚRU Č. [číslo] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, není podepsána žalovaným.

12. Výpis z účtu žalobkyně prokazuje, že dne [datum] byla poukázána částka 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a že dne [datum] byla žalobkyni zaplacena částka 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] vedeným na jméno [celé jméno žalovaného] s textem Souhlasím s RSÚ [číslo].

13. Smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek prokazuje, že byla postoupena pohledávka za žalovaným.

14. Rámcová smlouva [číslo] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, neboť není žalovaným podepsána.

15. Profil uživatele je vnitřní evidenci žalobkyně k žalovanému, neprokazuje uzavření tvrzené úvěrové smlouvy.

16. Tři předžalobní výzvy sepsané [právnická osoba], prokazují upomenutí žalovaného o zaplacení. 17. [právnická osoba], prokazuje, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud nemá za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byl konkrétně žalovaný, kdo měl uzavřít úvěrovou smlouvu, ani jak byla při jejím uzavírání ověřena totožnost žalovaného, pouhé poskytnutí osobních údajů bez jejich ověření není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Smlouva nebyla žalovaným podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. To, že žalobkyně tvrdí, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena. Soud se tak zaobíral tím, zda byla úvěrová jistina ze smlouvy o úvěru vyplacena žalovanému a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaný a bylo mu předchůdkyní žalobkyně vyplaceno 12 000 Kč. Soud proto vyšel z toho, že na straně žalovaného, nebylo-li prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, došlo k bezdůvodnému obohacení. Jelikož nebylo prokázáno zda a kdy byla žalovanému zaslána upomínka, vyšel soud z okamžiku doručení žaloby, žalovanému bylo oznámeno uložení zásilky na poště dne [datum], žalovaný si ji mohl následující den [datum] vyzvednout, takže se do prodlení dostal dne [datum].

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

21. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v rozsahu požadované jistiny 11 917 Kč, která je nižší než poskytnutých 12 000 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 11 917 Kč a úroky z prodlení od [datum]. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou částku ve výroku ad II, neboť na ni žalobkyni nevznikl nárok, a to konkrétně úroky z prodlení před [datum] a smluvní pokutu, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky.

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 225,58 Kč, přičemž tato částka představuje 69,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 077 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.