48 C 119/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem v částce [částka], s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], dlužné úhrady za služby [částka] (úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], poplatek za životní pojištění [částka]), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení (kapitalizace za dobu od [datum] do [datum]), to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] od [datum]. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána s ohledem na její tvrzení, včetně doložení příjmů a výdajů, za použití veřejných databází. S ohledem na prodlení žalované se splácením je dlužná částka úročena úrokem 19,31% ročně, který žalobkyně stanovila v nižší výši oproti smluvním úrokům 32,15% ročně.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Předžalobní upomínka ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná vyzvána k zaplacení před podáním žaloby.

6. Smlouva o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], žalovaná potvrdila převzetí jistiny úvěru ve výši [částka], kterou měla splácet 60 týdnů po [částka] měsíčně. Úrok činil 32,15% ročně, RPSN 215,01% Celkem měla žalovaná uhradit [částka], které se skládaly z [částka] jistiny, [částka] úroku, [částka] administrativního poplatku, [částka] odměny za hotovostní inkaso splátek, [částka] poplatku za pojištění [anonymizována dvě slova]. Smluvně bylo sjednáno, že se úhrady započítávají na úroky před jistinou. Za celou dobu úvěru měl být hrazen smluvní úrok 32,15% ročně.

7. Karta zákazníka prokazuje, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, její příjem činí [částka], má další příjem [částka] z výživné/alimenty, příjmy z pronájmu, náklady na bydlení činí [částka], osobní výdaje [částka], spoření či pojištění [částka], celkem výdaje [částka], žalovaná byla zaměstnaná.

8. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalované oznámeno, že byla postoupena pohledávka za ní žalobkyni.

9. Podací lístky ze dne [datum] a [datum] prokazují, že byly poslány dopisy žalované.

10. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek prokazují, že byla postoupena žalobkyni pohledávka za žalovanou.

11. Výpis z OR prokazuje existenci žalované.

12. Výplatní pásky žalované prokazují její příjmy, za [číslo] byl příjem [částka], za [číslo] byl příjem [částka], za [číslo] byl příjem [částka]. Žalovaná neměla nucené srážky ze mzdy.

13. Dohoda o pracovní činnosti prokazuje, že žalovaná byla zaměstnána.

14. Dodatek [číslo] k nájemní smlouvě na bytovou jednotku ze [datum] prokazuje, že náklady na bydlení žalované činily [částka] včetně tepla, teplé a studené vody.

15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Žalované byl poskytnut úvěr [částka], měla za 13 měsíců splatit celkem [částka], žalovaná je částka [částka] s kapitalizovaným příslušenstvím [částka]. Soud dále dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla posuzována v dostatečném rozsahu a že žalovaná byla v dané době úvěruschopná s ohledem na doložené příjmy a mandatorní výdaje. Žalovaná uhradila [částka].

16. Právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o smlouvě o úvěru, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným co do jistiny a co do úroků z úvěru v rozsahu uvedeném ve výrokové části tohoto rozsudku.

17. Podle § 1813 o. z. se má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ve smlouvě o úvěru byla cena úvěru sjednána klamavým a nesrozumitelným způsobem. Úvěr byl sice prezentován s úrokovou sazbou 32,15 % ročně, avšak žalobkyně do výše úroku bez zjevného důvodu nezahrnula všechny složky tvořící faktickou cenu úvěru, tedy různé požadované poplatky, ostatně proto činila RPSN 215,01%.

18. Podle § 1932 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

19. Článek 1 odst. 2 Směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále také jen„ Směrnice“) stanoví, že:„ Smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo (Evropská unie), zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice.“ 20. Podle článku 3 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.“ 21. Podle článku 4 odst. 2 Směrnice platí, že:„ Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem.“ 22. Podle článku 5 Směrnice platí, že:„ V případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2.“ 23. Podle článku 6 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání.“ 24. Dle judikatury vychází systém ochrany zavedený Směrnicí z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne [datum], [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], C [číslo] až C [číslo], [anonymizováno], s . I [číslo], bod 25, a ze dne [datum], [příjmení] [jméno], C [číslo], Sb. rozh. s . I [číslo], bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], bod 27; [příjmení] [jméno], bod 26, a [anonymizována dvě slova], bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 Směrnice, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 Směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne [datum], [anonymizováno], C [číslo], [anonymizováno], s . I [číslo], bod 32, a výše uvedený rozsudek [příjmení] [jméno], bod 27, jakož i usnesení Pohotovost’, bod 41).

25. S ohledem na výše uvedené soud nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení poplatků, ve smlouvě o úvěru vyčíslených za administrativní činnost [částka], za hotovostní inkaso splátek [částka] a za pojištění [částka], tedy žalobkyni ani nevznikl nárok na jejich zaplacení pro zneužívající povahu předmětných smluvních ujednání o těchto nárocích.

26. Žalobkyni tak vznikl ze smlouvy o úvěru nárok na zaplacení jistiny 15 000, úroků ze smlouvy do splatnosti [částka] (z [částka] ponížených o úhrady žalované [částka]) představující přiměřenou odměnu za poskytnutí úvěru) spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od smluvního počátku prodlení a úroky z úvěru do zaplacení v přiměřené výši 19,91% ročně. Soud vzhledem k tomu, že nevznikl žalobkyni nárok na poplatky, nepřipustil ani započítání částek zaplacených žalovanou na další poplatky. Soud zaplacenou částku započetl na odměnu za poskytnutí úvěru dle § 1932 o. z. ve výši [částka], žalované tak z částky [částka] zbývá doplatit [částka].

27. Ani za situace, kdy by ujednání o úplatě za spotřebitelský úvěr bylo jasné i srozumitelné, nebylo by možné přiznat žalobkyni nárok„ poplatek za administrativní činnost“,„ poplatek za hotovostní inkaso“ ani„ životní pojištění“.

28. Podle § 580 o. z., platí, že:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 29. Podle § 577 o. z., platí, že:„ Je-li důvod neplatnosti (pozn. soudu: právního jednání) jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, návrhy stran přitom není vázán, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.“ Přestože § 577 o. z., hovoří o nezákonném rozsahu, analogicky je nutné vztáhnout i na rozpor s dobrými mravy.

30. Podle § 588 o. z., platí, že:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ 31. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 45,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,87 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].