48 C 126/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 13 063,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 063,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 063,05 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 678 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 2 444,09 Kč za neoprávněný odběr elektřiny a náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 10 618,96 Kč včetně 21% DPH, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy s úroky z prodlení. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a je držitelem licence na distribuci elektřiny. Zmocněnými pracovníky [právnická osoba], bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že na adrese [adresa žalované], je neoprávněný odběr elektřiny, čímž vzniklo žalobkyni právo na náhradu škody. Výpočet škody byl proveden podle skutečně změřené spotřeby ve výši 0,1A při 230V 24 hodinách denně za poslední 2 roky a ceně 6, [číslo] Kč/kWh Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti. Náklady na zjištění byly vyčísleny fakturou [číslo] ze dne [datum] a žalobkyní také uhrazeny. Celková žalovaná částka byla žalované vyčíslena fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaná strana dlužnou částku neuhradila přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby.

2. Žalovaná strana namítla nedostatek pasivní věcné legitimace, neboť nevlastní ani neprovozuje, zařízení, které bylo napájeno přes neoprávněný odběr.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Čestné prohlášení prokazuje, že byla částka 8 776 Kč bez DPH za zjištění neoprávněného odběru uhrazena žalobkyní.

5. Faktura [číslo] splatná dne [datum] prokazuje, že žalobkyně vyfakturovala žalované straně částku 13 063,05 Kč včetně DPH, která se skládá z 2 008,49 Kč bez DPH náhrady za neoprávněný odběr a částky 8 776 Kč bez DPH za náklady zjišťování.

6. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a přerušení dodávky elektřiny prokazuje, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa a zjištěno, že [právnická osoba], měla neoprávněný odběr elektrické energie a došlo proto k odpojení neměřeného kabelu. 7. [příjmení] moc od žalobkyně pro [právnická osoba], prokazuje, že byla zmocněna ke kontrole a řešení neoprávněných odběrů elektřiny žalobkyní.

8. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že byl odeslán zástupkyní žalobkyně dopis žalované straně.

9. Protokol o kontrole odběrného místa ze dne [datum] prokazuje, že byla provedena kontrola [číslo] na adrese [adresa] mládeže [číslo], v elektroměrovém rozvaděči na chodbě byl v neměřené části zjištěn jistič 10A, který byl napájen ze svorky neměřeného jističe 16A pro chodbu. Z jističe 10A vycházel kabel, který ve sklepě napájel oceloplechový rozvaděč označený štítkem [anonymizována dvě slova] telefonicky potvrdilo, že mají v domě zařízení, po odpojení zařízení [anonymizováno] sdělilo, že [anonymizováno] má svá zařízení napájená jinak.

10. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná strana upomenuta o zaplacení žalované částky.

11. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná strana vyzvána k úhradě dlužné faktury [číslo].

12. Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněný odběrem prokazuje, jak byla vypočtena žalovaná částka, odpovídá žalobním tvrzením.

13. Oznámení - neoprávněný odběr elektřiny na adrese [adresa] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně oznámila [právnická osoba], zjištěný neoprávněný odběr. 14. [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že tato popřela, že se jedná o její zařízení, které bylo neoprávněně napájeno. 15. [právnická osoba], dopisem ze dne [datum] sdělil, že se nejedná o jejich zařízení, které bylo neoprávněně napájeno. V předmětném domě prováděli v roce 2008 dílo, předmět díla byl předán dne [datum] [anonymizována dvě slova], jak vyplývá ze zápisu o odevzdání a převzetí díla.

16. Smlouva o připojení č. [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná strana odebírala smluvně elektřinu na předmětné adrese.

17. Soud dále provedl důkaz fotografiemi a videem pořízeným při zjištění neoprávněného odběru, včetně výslechu dvou příslušných pracovníků provádějících zjištění neoprávněného odběru. Z těchto důkazů soud zjistil, že před elektroměrem byl z neměřené části napojen samostatný jistič 10A označený [anonymizováno], přes který procházela neměřená elektrická energie do plechové krabice ve sklepě bytového domu. Ta byla označena samolepkou [anonymizováno], kdy [anonymizováno] nejdřív telefonicky potvrdilo vlastnictví této krabice, posléze to ale popřelo s tím, že vlastní jiné zařízení v bytovém domě, které je samostatně napájeno. Při zjištění neoprávněného odběru byla změřena spotřeba daného zařízení ve výši 0,1A. Zjištění neoprávněného odběru byl přítomen předseda žalovaného [příjmení].

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Nebylo zjištěno, že by zařízení, které bylo neoprávněně napájeno patřilo [právnická osoba], nebo [právnická osoba]

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. Právní posouzení věci se opírá o § 51 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon) ve znění v době zjištění neoprávněného odběru ve spojení s § 9 a násl. vyhl. č. 82/2011 Sb.

21. Dle § 51 odst. 1 písm. c) zák. č. 458/2000 Sb., je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez měřicího zařízení. Dle odstavce 2 se neoprávněný odběr zakazuje. Dle odstavce 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

22. Podle § 98a odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. ministerstvo stanoví vyhláškou druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností.

23. V této souvislosti soud odkazuje i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, v němž je konstatováno, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě skutečné škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu. Otázka aplikace ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody na nárok dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem el. energie byla již dovolacím soudem řešena, např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004. Nelze přisvědčit dovolateli ani v tom, že odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie nemůže být odpovědností absolutní (bez možnosti liberace), pokud není konstruována obdobně jako v ust. § 421a dost. 1 obč. zák., jež upravuje skutkovou podstatu odpovědnosti za škodu, jíž se nelze zprostit. Legislativní technika umožňuje totiž zákonodárci vyjádřit odpovědnostní vztah různými způsoby (pokud je samozřejmě dodržen ústavní rámec) a ta okolnost, že je v ust. § 421a obč. zák. upravena objektivní odpovědnost bez možnosti liberace, neznamená, že by veškerá další ustanovení, jež lze zařadit do kategorie absolutní odpovědnosti, musela mít shodnou legislativně-technickou strukturu.

24. Dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

25. Dle § 9 odst. 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. se výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

26. Cena elektřiny při neoprávněném odběru činí podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro rok 2017 6, [číslo] Kč/kWh.

27. Dle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

28. S ohledem na výše uvedený zjištěný skutkový stav soud věc posoudil v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními energetického zákona spolu s vyhl. č. 82/2011 Sb. a dospěl k závěru, že žalovaná strana se dopustila neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. a) energ. zák. Žalobkyně má tak v souladu s § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. nárok i na náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Z tohoto důvodu bylo žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověno.

29. Námitka žalované strany na nedostatek pasivní věcné legitimace se neprokázala, neboť nebylo zjištěno, kdo je vlastníkem zařízení, které neoprávněně odebíralo elektřinu. Nadto je třeba poukázat na konstantní judikaturu v obdobných věcech. Zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 2412/2009 ze dne 30.8.2011, který stanoví, že odpovědnost je v zákoně č. 458/2000 Sb. koncipována na principu objektivity, a je tedy nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Pokud je v řízení neoprávněný odběr ve smyslu uvedeného zákona prokázán, nemůže se odběratel zprostit odpovědnosti za škodu podle § 51 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb. Soud tak má za to, že byla prokázána pasivní věcná legitimace žalované strany. Který v poslední době potvrzuje a dále rozvíjí například rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 202/2020 ze dne 24.6.2020.

30. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

31. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.

32. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 678 Kč, která byla navýšena o doplacený soudní poplatek ve výši 200 Kč, který opomenula žalobkyně účtovat. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 063,05 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 1 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovních náhrad v souvislosti se 3 cestami k jednáním dne [datum], dne [datum] a dne [datum] účtovaných po 194 km, průměrné spotřebě paliva 5,4 l/100km a amortizaci dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a ztrát času po 6 půlhodinách podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.