48 C 14/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 1 o 187 463,39 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,75 % ročně od datum do datum, ve výši 9,00% ročně od datum do datum, ve výši právnická osoba % ročně od datum do datum, ve výši 4 % ročně od datum do datum, ve výši 3,75% ročně od datum do datum, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 10 %, od datum do datum ve výši 10 %, od datum do datum ve výši 10 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, maximálně však ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši částka.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky částka, s úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne datum mezi právnická osoba, a.s., a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaná řádně a včas nehradila. Úvěr byl proto ke dni datum zesplatněn.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 524 obč. zák., který stanoví, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

3. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu jistiny částka s úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení a s úroky z úvěru z částky částka ve výši 10,9 % ročně za dobu od datum do zaplacení a s úroky ve výši částka. Soud proto řízení částečně zastavil usnesením č.j. spisová značka ze dne datum.

4. Po částečném zpětvzetí tak zůstala předmětem řízení pouze částka částka tvořená bezdůvodným obohacením žalované, když čerpala úvěr ve výši částka a uhradila částku částka. Z této jistiny požadovala žalobkyně úroky z prodlení od datum ve výši dle počátku prodlení datum, kdy došlo k zesplatnění úvěru.

5. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila.

6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

7. Dopis ze dne datum je oznámením žalované, že pohledávka za ní byla postoupena žalobkyni.

8. Podací lístek ze dne datum a ze dne datum prokazují odeslání dopisu žalované.

9. Dopis ze dne datum je předžalobní upomínkou žalované.

10. Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a žalovanou jako jedním z dlužníků. Předmětem byl úvěr ve výši částka, který měla být splácen ve splátkách po částka v 84 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla 10,9 % ročně. Úvěr měl být vyplacen na konkrétní účet.

11. Dohoda o úplatě byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba., a žalobkyní, předmětem je cena za postoupení pohledávek.

12. Potvrzení o úplatě ze dne datum vystavena právnická osoba., prokazuje, že uhrazena cena za postoupení pohledávek.

13. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba., a žalobkyní, předmětem je postoupení pohledávek. Seznam postoupených pohledávek prokazuje, že byla postoupena i žalovaná pohledávka.

14. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.

15. Výpisy z úvěrového účtu žalované za roky 2009 až 2019 prokazují, že byl vyplacen úvěr ve výši částka dne datum. Dále prokazují úhrady žalované, vývoj a složení dlužné částky. Konečná dlužná jistina je částka.

16. Soud marně vyzval a poučil žalobkyni k doložení zesplatnění úvěru stejně jako k prokázání posuzování úvěruschopnosti.

17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením. Smlouva o úvěru byla uzavřena v roce 2009, žalované byla vyplacena částka částka, žalovaná uhradila částka. První prokázaná výzva k úhradě byla žalované odeslána datum.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od datum, který mimo jiné stanoví, že: „ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. … “ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy ze zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) ve znění účinném do datum.

20. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z ust. § 497 obch. zák. o smlouvě o úvěru, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní.

21. Na příslušenství pohledávky, tj. na úroky z prodlení, soud aplikoval ust. § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

22. V odůvodnění rozhodnutí ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl Ústavní soud, že obecné soudy - a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci - by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

23. Soud proto vyzval žalobkyni, aby prokázala zkoumání úvěruschopnosti žalované, ač v době uzavření úvěrové smlouvy ještě taková povinnost nebyla zákonem uložena. Na to reagovala žalobkyně shora uvedeným částečným zpětvzetím žaloby. To však nemá vliv na možnost posouzení úvěrové smlouvy jako neplatné s následky s tím spojenými.

24. Dle § 39 obč. zák. je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení je ustanovením všeobecné povahy, které je jako takové třeba použít i pro oblast obchodních závazkových vztahů.

25. S ohledem na neprokázané posouzení úvěruschopnosti žalované posoudil soud úvěrovou smlouvu jako neplatnou, neboť poskytnutí úvěru v takovém případě se příčí dobrým mravům s ohledem na shora uvedený názor Ústavního soudu.

26. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

27. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

28. Soud proto dospěl k závěru, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a uložil jí zaplatit aktuálně žalovanou částku po částečném zpětvzetí žaloby, která představuje rozdíl mezi vyplaceným úvěrem a součtem úhrad, tedy je právě oním bezdůvodným obohacením.

29. Soud se dále zabýval počátkem prodlení žalované. Kdy je nutná výzva věřitele jako jednostranné, adresované právní jednání, kterým věřitel projevuje svůj zájem obdržet plnění od dlužníka; vybízí ho, aby mu plnění poskytl. Pro určení splatnosti povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení žalobci je tak rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení. Tedy pro závěr o tzv. dospělosti dluhu z bezdůvodného obohacení je významné to zjištění, zda žalobkyně, jako věřitel, vyzvala žalovanou k plnění a kdy byla tato výzva doručena žalované. Ve shora uvedené věci byla první prokazatelná výzva k plnění odeslána žalované dne datum, byla jí tak doručena fikcí třetí pracovní den, tedy datum, kdy následující den měl žalovaná plnit, neplnila-li dostala se do prodlení. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná byla v prodlení od datum. V té době byl zákonný úrok z prodlení 10 % ročně. Soud proto přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení, neboť je vázán žalobním návrhem, avšak maximálně do výše 10 % ročně, což je limit úroků z prodlení k první dni prodlení žalované v červenci 2019. Soud přiznal úroky z prodlení s ohledem na skutečnost, že věc posuzoval podle obecné právní úpravy bezdůvodného obohacení dle starého občanského zákoníku a nikoli podle teprve po uzavření úvěrové smlouvy přijatých zvláštních právních úprav spotřebitelských úvěrů.

30. Soud proto částečně zamítl žalobu v rozsahu úroků z prodlení z částky částka od datum do datum, neboť v této době nebyla ještě žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a dále ve výši převyšující 10 % ročně.

31. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 20,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,49 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud pro výpočet poměru úspěchu a neúspěchu vycházel z požadovaného plnění včetně příslušenství ke dni rozhodnutí.

33. Soud vrátil dle § 10a zák. č. 549/1991 Sb. žalobkyni poměrnou část soudního poplatku po částečném zpětvzetí žaloby poníženou o částka. Žalobkyně uhradila částka, s ohledem na částečné zpětvzetí měla uhradit částka, rozdíl je tedy částka. Soud proto vrátil žalobkyni soudní poplatek ve výši částka. Zbytek uhrazeného soudního poplatku je řešen poměrem úspěchu a neúspěchu ve sporu.

34. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.