48 C 149/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 53 600 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 42 165,77 Kč s úrokem ve výši 5 716,60 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 041,30 Kč, s úrokem ve výši 16,90% ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 434,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 50 000 Kč, poplatky 3 600 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil se sjednanými úroky ve výši 16,9% ročně. Smluvně se žalovaný zavázal hradit měsíční splátku ve výši 5% ze sjednané výše limitu, tedy 1 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn pro prodlení s úhradou dvou a více splátek. Při posuzování úvěruschopnosti bylo vycházeno z informací bance klientem.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

6. S ohledem na níže uvedený právní názor soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí z následujících důkazních prostředků: VOP, Ceník pro soukromou klientelu, Poštovní podací arch [datum].

7. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že bylo [právnická osoba], oznámeno žalovanému postoupení pohledávky za ním žalobkyni.

8. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou.

9. Dopis ze dne [datum] je rozhodnutím o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni [datum].

10. Smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], předmětem je revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč s úroky 16,9% ročně, tzv. [anonymizována tři slova].

11. Žádost o poskytnutí úvěrového produktu prokazuje, že žalovaný [datum] požádal o [anonymizována tři slova] ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 900 Kč. Uvedl příjem 18 667 Kč, je [anonymizováno], bydlí u [role v řízení], je zaměstnaný a má [anonymizováno] vzdělání. Pracovní poměr má na dobu určitou do [datum].

12. Dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne [datum] prokazuje, že byla změněna předchozí smlouva a úvěrový rámec byl navýšen na 50 000 Kč.

13. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

14. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

15. Smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek prokazují, že smlouva byla uzavřena dne [datum], předmětem bylo postoupení pohledávek [právnická osoba], žalobkyni.

16. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, že bylo celkem vyčerpáno - 109 059,40 Kč (položky označené„ čerpání úvěru“ - 20 141,00 Kč, - 20 000,00 Kč, - 20 000,00 Kč, - 15 500,00 Kč, - 7 000,00 Kč, - 2 000,00 Kč, - 1 500,00 Kč, - 1 500,00 Kč, - 1 443,60 Kč, - 1 401,00 Kč, - 1 373,10 Kč, - 1 020,00 Kč, - 1 000,00 Kč, - 1 000,00 Kč, - 959,00 Kč, - 801,30 Kč, - 798,80 Kč, - 797,90 Kč, - 797,00 Kč, - 796,60 Kč, - 775,80 Kč, - 774,30 Kč, - 774,00 Kč, - 773,50 Kč, - 773,10 Kč, - 772,40 Kč, - 600,00 Kč, - 544,00 Kč, - 500,00 Kč, - 500,00 Kč, - 500,00 Kč, - 476,50 Kč, - 421,20 Kč, - 208,20 Kč, - 207,20 Kč, - 178,30 Kč, - 174,30 Kč, - 173,70 Kč, - 103,60 Kč). Dále prokazuje, že žalovaný uhradil 52 394,60 Kč (položky označené„ mimořádná splátka jistiny“ 0,40 Kč, 49,60 Kč, 597,00 Kč, 599,00 Kč, 599,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 1 000,00 Kč, 19 949,60 Kč, 20 000,00 Kč, dále také uhradil 2 619,90 Kč (položky označené„ splátka jistiny“ 103,60 Kč, 173,70 Kč, 207,20 Kč, 208,20 Kč, 421,20 Kč, 476,00 Kč, 485,90 Kč, 544,10 Kč), uhradil 3 903,50 Kč (položky označené„ splátky jistiny po splatnosti“ 172,40 Kč, 172,40 Kč, 173,10 Kč, 173,10 Kč, 173,50 Kč, 173,70 Kč, 174,00 Kč, 174,30 Kč, 175,80 Kč, 177,90 Kč, 196,60 Kč, 197,00 Kč, 197,90 Kč, 198,80 Kč, 201,30 Kč, 203,20 Kč, 243,60 Kč, 251,40 Kč, 473,50 Kč), uhradil 10 831,25 Kč (položky označené„ splátka poplatku“ 19,10 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 50,00 Kč, 100,00 Kč, 115,30 Kč, 130,90 Kč, 222,40 Kč, 234,00 Kč, 237,51 Kč, 239,00 Kč, 239,00 Kč, 240,00 Kč, 240,00 Kč, 240,00 Kč, 267,83 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 300,00 Kč, 360,00 Kč, 360,00 Kč, 586,21 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 900,00 Kč), uhradil 10 857,75 Kč (položky označené„ Splátka poplatku po splatnosti“ 13,79 Kč, 25,00 Kč, 62,49 Kč, 80,00 Kč, 99,30 Kč, 283,69 Kč, 315,31 Kč, 329,17 Kč, 377,60 Kč, 420,70 Kč, 481,70 Kč, 575,00 Kč, 597,00 Kč, 597,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 600,00 Kč, 1 200,00 Kč), uhradil 3 507,91 Kč (položky označené„ Splátka řádného úroku“ 140,80 Kč, 152,80 Kč, 178,41 Kč, 215,90 Kč, 280,10 Kč, 281,60 Kč, 285,00 Kč, 331,80 Kč, 436,40 Kč, 478,80 Kč, 726,30 Kč), uhradil 13 349,39 Kč (položky označené„ Splátka úroku po splatnosti“ 109,09 Kč, 186,21 Kč, 457,30 Kč, 541,39 Kč, 651,60 Kč, 656,40 Kč, 699,80 Kč, 701,20 Kč, 701,70 Kč, 702,10 Kč, 703,00 Kč, 703,40 Kč, 724,20 Kč, 725,10 Kč, 725,70 Kč, 726,00 Kč, 726,50 Kč, 726,90 Kč, 726,90 Kč, 727,30 Kč, 727,60 Kč), uhradil 19,47 Kč (položky označené„ Splátka úroku z prodlení“ 0,31 Kč, 0,45 Kč, 0,47 Kč, 0,50 Kč, 0,52 Kč, 0,55 Kč, 0,57 Kč, 0,57 Kč, 0,68 Kč, 0,69 Kč, 0,78 Kč, 0,84 Kč, 0,85 Kč, 0,85 Kč, 0,87 Kč, 0,98 Kč, 1,09 Kč, 1,17 Kč, 1,22 Kč, 1,27 Kč, 1,29 Kč, 2,95 Kč), uhradil 141,40 Kč (položka označená„ Vyrovnání čerpání z předplatku“). Celkem tedy bylo vyčerpáno 109 059,40 Kč a uhrazeno 97 625,17 Kč.

17. Zpráva o posouzení úvěruschopnosti [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl příjem, který byl ověřen oproti výpisu z účtu. Bylo doloženo potvrzení zaměstnavatele. Byl ověřen insolvenční rejstřík, ověřena z CBCB platební morálka žalovaného, nebyly zjištěny žádné negativní informace k žalovanému. Výdaje žalovaný uvedl 0 Kč. [příjmení] je stanovila dle statistických modelů na 6 152 Kč. Splátkové zatížení činilo 27 % příjmů žalovaného. [příjmení] dohledala splátky na úvěr mimo [anonymizována dvě slova] 1 551 Kč a spotřební úvěr u [obec] spořitelny 2 636 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 000 Kč.

18. Zpráva o posouzení úvěruschopnosti [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl příjem, který byl ověřen oproti výpisu z účtu. Byl ověřen insolvenční rejstřík, ověřena z CBCB platební morálka žalovaného, nebyly zjištěny žádné negativní informace k žalovanému. Výdaje žalovaný uvedl 0 Kč. [příjmení] je stanovila dle statistických modelů na 6 140 Kč. Splátkové zatížení činilo 33,79 % příjmů žalovaného. [příjmení] dohledala splátky na revolvingový úvěr 900 Kč (tento úvěr, který byl navyšován), spotřební úvěr u [obec] spořitelny 4 920 Kč. Splátka navýšeného úvěru činila 1 500 Kč.

19. Potvrzení zaměstnavatele z [datum] prokazuje, že žalovaný měl čistý měsíční příjem 19 877 Kč, základní mzda dle smlouvy činí 21 000 Kč, nebyly mu prováděny srážky, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Zaměstnavatel má sídlo v [obec] a tam také bylo vystaveno potvrzení.

20. Výpisy z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [číslo] prokazují, že žalovaný zpočátku hospodařil vyrovnaně s příjmy a výdaji (11, [číslo]), ovšem již v [číslo] měl příjmy a výdaje téměř 170 000 Kč, neboť mu byla připsána na účet částka 150 000 Kč.

21. Výpisy z účtu žalovaného za dobu od [číslo] do [číslo] prokazují, že žalovaný spotřeboval vše, co mu bylo připsáno na účet. V 6/2020 spotřeboval přes 39 000 Kč, protože mu bylo vloženo na účet i 16 000 Kč přes bankomat, v [číslo] spotřeboval z příjmů 171 542,90 Kč částku 148 131,70 Kč, neboť mu byla na účet připsána částka 131 321,90 Kč a 20 141 Kč kromě obvyklé mzdy kolem 20 000 Kč V 8/2020 žalovaný z příjmů 50 719 Kč spotřeboval 73 850 Kč, čímž dostal opět účet v podstatě na nulový zůstatek. Na účet mu byly opět mimo mzdy připsány částky 1 500 Kč, 500 Kč, 500 Kč, 2 000 Kč, 15 500 Kč, 7 000 Kč V 9/2020 žalovaný z příjmů 38 335 Kč spotřeboval 38 216 Kč, čímž účet zůstal v podstatě téměř na nule. Na účet mu byla opět mimo mzdy připsána částka 9 100 Kč, 1 000 Kč, 1 500 Kč, 7 000 Kč, 1 000 Kč. V 10/2020 žalovaný z příjmů 21 194 Kč spotřeboval 21 306 Kč, čímž účet zůstal v podstatě téměř na nule. V 11/2020 žalovaný z příjmů 41 911 Kč spotřeboval 39 586 Kč, čímž se zvýšil zůstatek na účtu na 2 330 Kč. Na účet mu byla opět mimo mzdy připsána částka 1 000 Kč, 20 000 Kč, 1 500 Kč, 7 000 Kč, 1 000 Kč.

22. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru na 20 000 Kč, která byla posléze navýšena na 50 000 Kč. Příjmy žalovaného byly ověřeny z výpisů z účtu a z potvrzení zaměstnavatele. Na konci listopadu došlo k navýšení úvěrového rámce na 50 000 Kč, ač měl žalovaný pracovní poměr na dobu určitou do [datum], jak vyplývá z potvrzení zaměstnavatele. Žalovaný dle výpisů z účtů často spotřeboval násobek svého měsíčního příjmu, nebyl schopen nic ušetřit. Celkem žalovaný vyčerpal od [právnická osoba], částku 109 059,40 Kč, uhradil celkem částku 97 625,17 Kč.

23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

24. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

25. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

29. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.

30. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 31. [příjmení] závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

32. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne [datum] sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

33. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([anonymizováno] [právnická osoba] proti [anonymizováno]), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

34. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 2. 2023, č.j. 11 Co 27/2023-118, v rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.

35. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná strana nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním nebylo prokázáno, že byla řádně posuzována úvěruschopnost žalované strany před poskytnutím úvěru. Žalobkyně v podstatě vycházela pouze z příjmu žalovaného, skutečné výdaje nijak nezjišťovala, pouze je statisticky dovodila. Není prokázáno, že žalovaný bydlel u rodičů a zda jim na bydlení nějak přispíval, není zjištěno, zda měl žalovaný nějaké náklady s dojížděním do zaměstnání z [obec] (kde měl trvalé bydliště) do [obec], kde má sídlo zaměstnavatel a kde také žalovaný žádal o úvěr. Žalovaný sám žádné výdaje neuvedl. [právnická osoba], se při zkoumání úvěruschopnosti nezjišťovala zdroj příjmů žalovaného, aby mohl v některých měsících utratit násobek svého příjmu, ani zda a v jaké výši tyto příjmu musí splácet. Rovněž není zřejmé zda a jak byla posouzena skutečnost, že žalovanému za 4 měsíce po navýšení úvěrového rámce skončí pracovní poměr uzavřený na dobu určitou ([datum], [právnická osoba], dokonce mylně uvedla [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je neplatná pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti.

36. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

37. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny 109 059,40 Kč, uhrazeno bylo 97 625,17 Kč. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši poskytnuté jistiny v souladu s § 87 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021 nevzniklo žalující straně právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšnému žalovanému pro pasivitu žádné náklady nevznikly.

39. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.