48 C 169/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 324 601,48 Kč s příslušenstvím částečný rozsudek

I. Řízení se co do částky 11 000 Kč zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29 850,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 417 177 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 414 177 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 406 683 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 395 683 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 390 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 384 683 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 379 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 368 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 357 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 346 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 335 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 326 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 317 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 308 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 299 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 290 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 281 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 272 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 270 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 261 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 259 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 250 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 247 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 238 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 229 183 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 417 177 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 414 177 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 406 683 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 395 683 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 390 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 384 683 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 379 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 368 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 357 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 346 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 335 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 326 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 317 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 308 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 299 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 290 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 281 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 272 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 270 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 261 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 259 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 250 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 247 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 238 183 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 229 183 Kč od [datum] do zaplacení, a částky 65 567,57 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 185 183 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 11 000 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

IV. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 229 183 Kč a kapitalizovaných úroků ke dni zesplatnění 29 850,92 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 120 měsíčních splátkách po 7 494 Kč. Dále je předmětem řízení smluvní pokuta ve výši 65 267,57 Kč, na níž žalobkyni vznikl nárok z titulu uzavřené Dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, kterou žalovaná uznala svůj dluh a zavázala se jej hradit ve sjednaných splátkách. Jelikož ani poté žalovaná nehradila splátky dle dohody, vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za každý den prodlení za dobu od [datum] do [datum]. Dále dle dohody vzniklo žalobkyni právo účtovat poplatky za tři upomínky žalované po 100 Kč. Původní věřitel zanikl přeshraniční fúzí se společností [právnická osoba] Pro úhradu 11 000 Kč žalovanou v září, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, další úhrady v říjnu, listopadu a prosinci nebyla schopna potvrdit při jednání, poslední platbu v den jednání by ani nebylo možno takto rychle ověřit. Úvěruschopnost žalované byla řádně posuzována s ohledem na její příjmy a výdaje, byla lustrována ve veřejných databázích, byly zjištěny její příjmy 20 207 Kč a uvedla výdaje na splátky jiných úvěrů 14 505,05 Kč. Měla volnou platební kapacitu 5 701,95 Kč, měsíční splátky byly 7 494 Kč.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla věřitelem [právnická osoba], postoupena žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu plnění zaplaceného na žalovanou částku po podání žaloby v září 2023, soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalované.

4. Žalovaná se dostavila k jednání, k žalobě se nevyjádřila. V rámci odporu uvedla, že chce dluh splácet po 11 000 Kč. Splátky uhradila nejenom v září 2023, ale i v říjnu a listopadu 2023 a v den jednání.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

6. Dodejka žalované, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Kopie OP žalované, Produktové podmínky Pojištění schopnosti splácet splátky úvěru, Předsmluvní informace Dohody o podmínkách, za kterých nebude Pohledávka Věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení [číslo] Složenka, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Dodejka ze dne [datum], 3x Poštovní podací archy, neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

7. Dohoda o podmínkách, za kterých nebude Pohledávka Věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení [číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi účastníky řízení, předmětem je nyní žalovaná pohledávka vyčíslená ve výši 404 427,95 Kč, žalovaná tuto částku uznala co do důvodu a výše a zavázala se ji uhradit po 9 000 Kč měsíčně. Pokud nebude žalovaná hradit splátky řádně, nastane dle čl. 3 zánik závazku, čímž dle čl. IV. vzniká žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky.

8. Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná měla za 6 měsíců průměrný čistý měsíční příjem 20 207 Kč, byla zaměstnána na dobu neurčitou, nebyla ve výpovědní době, neměla žádné srážky z příjmu. Dvě výplatní pásky žalované z nečitelné doby prokazují přibližně podobný příjem žalované s ohledem na špatnou čitelnost.

9. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba], zastoupenou zprostředkovatelem, a žalovanou dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním bytě/domě, je zaměstnaná na dobu neurčitou, není ve výpovědní době, má příjem 20 207 Kč, není uveden příjem manžela/partnera, nejsou uvedeny náklady na bydlení, jsou uvedeny náklady na jiné závazky 14 505,05 Kč. Úvěr byl vázán na úhradu závazků žalované, ale měl jí být vyplacen na její účet, následně mělo být ověřeno, zda byla dodržena účelovost, pokud by nebyla dodržena, došlo by ke zvýšení úrokové sazby a nárůstu výše splátky z 7 494 Kč na 8 621 Kč.

10. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou žalované, protože neobsahuje základní skutkový a právní rozbor.

11. Dopis ze dne [datum] je oznámením žalované o postoupení pohledávky za ní žalobkyni.

12. Dopis ze dne [datum] je oznámením o prohlášení okamžité splatnosti úvěru a výzva k plnění závazku.

13. Dopis ze dne [datum] je výzvou k zaplacení žalované.

14. Dopis ze dne [datum] je oznámením žalované o tom, že pohledávka za ní byla postoupena žalobkyni a součástí je i jednoduchá předžalobní upomínka.

15. Dopis ze dne [datum] je výzvou k úhradě dlužných splátek a oznámení o možném zesplatnění dluhu a smluvní pokuty žalované.

16. Přehľad splátok a úhrad prokazuje, že žalovaná za dobu od [datum] do [datum] uhradila celkem 221 850 Kč.

17. Posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že žalovaná uvedla příjmy 20 207 Kč, které byly ověřeny potvrzením zaměstnavatele, dále uvedla, že je vdaná a nemá vyživovací povinnost, dotazem na NRKI byly zjištěny její výdaje na úvěry 15 748 Kč, sama uvedla pouze 14 505,05 Kč, výdaje na bydlení a jiné výdaje nebyly ani tvrzeny, bylo počítáno s životním minimem žalované 3 401 Kč, úvěr měl refinancovat jiný úvěr se splátkou 11 748 Kč. Došlo by tak ke snížení úvěrové zátěže žalované.

18. NRKI prokazuje úvěrové zatížení žalované, na titulní stránce jsou v části Dáta dobytu 3 úvěry s celkovou dlužnou částkou 551 600 Kč a výší splátek 11 748 Kč.

19. Výpis z [právnická osoba], prokazuje, že zanikla zahraniční fúzí sloučením se společností [právnická osoba], ke dni [datum].

20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva jako primárně účelově vázaná s účelem úhrady smluvně nespecifikovaných jiných úvěrů. závazků, avšak úvěr byl žalované vyplacen na účet a splnění účelu mělo být ověřeno až dodatečně, když smlouva přímo počítala s možností nedodržení účelu, což by mělo za následek zvýšení výše měsíčních splátek z částky 7 494 Kč na 8 621 Kč. Úvěruschopnost žalované byla posuzována s prokázanými příjmy 20 207 Kč, výše výdajů žalované na bydlení či další mandatorní potřeby nebyla ani tvrzena. Bylo počítáno pouze s životním minimem 3 410 Kč. Žalovaná uvedla sama celkovou výši splátek na úvěry 14 505,05 Kč, dotazem na veřejné registry byla zjištěna částka 15 748 Kč. Žalovaná výši čerpání úvěru 500 000 Kč nezpochybnila, dokonce v minulosti ji uznala, když byla uzavřena s žalobkyní dohoda o splátkách ve výši 9 000 Kč se vznikem povinnosti uhradit smluvní pokutu, pokud splátky hradit nebude, což se i stalo. Konkrétní úvěry, které měly být uhrazeny účelově vázanou úvěrovou smlouvou jsou uvedeny ve výpisu z NRKI v celkové výši 551 600 Kč a výší splátek 11 748 Kč. Dlužná jistina úvěru činila v době podání žaloby 229 183 Kč, žalovaná v září 2023 uhradila 11 000 Kč.

21. Ke dni rozhodnutí zůstalo mezi účastníky řízení sporné, zda žalovaná po podání žaloby v říjnu, listopadu a prosinci 2023 uhradila 3x po 11 000 Kč.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

23. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

28. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.

29. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 30. [příjmení] závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

31. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne [datum] sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

32. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([anonymizováno] [právnická osoba] proti [anonymizováno]), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

33. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 2. 2023, č.j. 11 Co 27/2023-118, v rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.

34. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná strana nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná měla příjem 20 207 Kč, měla hradit měsíční splátky jiných úvěrů 15 748 Kč, jako další výdaj žalované bylo posuzováno pouze životní minimum 3 410 Kč. Nebyly ani žalovanou tvrzeny výdaje na bydlení či další mandatorní výdaje. Byť se úvěrová smlouva tváří jako účelově vázaná na úhradu jiných úvěrů, tak tyto nejsou uvedeny, úvěr byl vyplacen žalované na účet a mohla s ním sama libovolně nakládat, úvěrová smlouva s tím dokonce počítala pouhým zvýšením měsíčních splátek. Za této situace nebyla předchůdkyně žalobkyně schopna ověřit, zda bude žalovaná schopna hradit splátky z nově uzavírané úvěrové smlouvy, i kdyby byla dodržena účelovost úvěru, když vůbec neznala jiné výdaje žalované, zejména na bydlení, ač věděla, že v předmětné době žalovaná vydá 78% příjmů na splátky jiných úvěrů. Předchůdkyně žalobkyně přitom vůbec nemohla s ohledem na znění smlouvy zajistit dodržení účelovosti úvěru, když její splnění bylo ryze na libovůli žalované s teprve dodatečnou možností kontroly sankcionovanou zvýšením splátek. Snadno se tak mohlo stát, že by výše splátek hrazených žalovanou dosáhla 120% jejích příjmů.

35. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

36. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí výši dlužné jistiny úvěru 229 183 Kč, po podání žaloby uhradila žalovaná 11 000 Kč, dále měla uhradit ještě 33 000 Kč, což však žalobkyně nebyla schopna při jednání ověřit. Soud proto uložil žalované straně uhradit tímto částečným rozsudkem žalující straně obohacení ve výši rozdílu v souladu s § 87 z. s. ú., tedy částku 229 183 – 11 000 – sporných 33 000 Kč. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021 nevzniklo žalující straně právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl, toto se týká i požadované smluvní pokuty a poplatků z Dohoda o podmínkách, za kterých nebude Pohledávka Věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení [číslo].

37. Jelikož sama žalovaná uvedla, že je schopna hradit 11 000 Kč měsíčně a žalobkyně s tím souhlasila, povolil soud žalované splácet dlužnou částku po 11 000 Kč měsíčně. Soud pouze posunul den splatnosti z navrhovaného 11. na 15. den v měsíci, aby v ten den již mohla být splátka připsána na účet žalobkyně. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalované na úkor žalobkyni. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále, že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.

38. Jelikož mezi stranami zůstala sporná úhrada 33 000 Kč žalovanou, rozhodl soud pouze částečným rozsudkem, kdy o zbylé částce 33 000 Kč rozhodne dodatečně v konečném rozhodnutí s ohledem na případné potvrzení úhrad žalobkyní či následné prokázání žalovanou.

39. Jelikož bylo rozhodnuto částečným rozsudkem, rozhodne soud o náhradě nákladů řízení až v konečném rozhodnutí.

40. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.